Dno nádrží a celé řeky ve 3D: co v modelu uvidíte

Rybář, který ví, kde se dno láme, kde vede staré koryto řeky a kde je mělčina, má na nádrži velkou výhodu. U většiny slovenských nádrží však veřejná měření dna neexistují. Model, který na portálu najdete pod Vodní nádrže ve 3D, proto skládáme z více zdrojů a u každé nádrže uvádíme, nakolik mu lze věřit.

Odkud je tvar dna

• Spolehlivost A: dno je původní terén z topografických map z doby před zatopením, nebo největší hloubku a objem známe z odborné literatury.
• Spolehlivost B: největší hloubka je z rybářského řádu revíru, tvar dna je dopočítaný.
• Spolehlivost C: hloubky jsou odhad ze sklonu břehů a tvaru vodní plochy.

Okolní terén pochází z leteckého laserového skenování (digitální model reliéfu DMR 5.0) a rozsah vody sledujeme na družicových snímcích Sentinel-2. U malých štěrkoven a rybníků je spolehlivost většinou C, proto tam berte hloubky jako orientační.

Mapy z doby před zatopením

Nejpřesnější modely máme tam, kde známe údolí před stavbou přehrady. Národní geoportál zveřejňuje historické topografické mapy z padesátých a šedesátých let s výškovými kótami. U Liptovské Mary a Domaše jsme z nich odečetli kóty dna údolí, hladiny řeky i dolních svahů a z nich dopočítali, jak hluboko je dnes dno pod hladinou.

Výsledek jsme porovnali se zveřejněnými údaji. U Domaše vyšel objem modelu 174 milionů m³, literatura uvádí 173 až 178 milionů m³. U Liptovské Mary je model asi o 7 % menší než publikovaný objem. Rozdíly vznikají hlavně ve vzduté části nádrže, kde se za desítky let usadily nánosy, a u hladiny, která během roku kolísá o několik metrů.

Co se dá v modelu dělat

Hladinu můžete posuvníkem snížit a prohlédnout si dno: původní koryta řek pod vodou, terasy, zatopené cesty a místa, kde dno prudce klesá. Právě hrany a stará koryta jsou pro mnoho dravých ryb přirozené cesty, po kterých se pohybují za potravou. Mělčiny u přítoků se na jaře oteplí jako první.

• Režim Ryby ukáže, kde se jednotlivé druhy podle hloubky, teploty a proudu zdržují nejčastěji.
• Režim Geologie ukáže horniny pod dnem a v okolí nádrže. Tvrdé vápencové podloží dává jinou vodu než kyselé krystalické horniny.
• Režim Pod dnem ukazuje vrstvy pod sedimentem, pokud jsou k dispozici údaje.

Celé řeky od pramene po ústí

Novinkou jsou modely celých řek. Pás terénu jde podél toku a z každé strany zabírá jeho okolí. Proudění se počítá pro zvolený průtok včetně přítoků, které se s hlavním tokem mísí. Posuvníkem průtoku uvidíte, jak se řeka chová za sucha, při průměrném stavu i při povodni, kdy se voda vylije do nivy. Výpočet je náročný, proto se modely řek dopočítávají postupně a u některých toků ještě chybějí.

Jak model použít při přípravě

Před výjezdem na nádrž, kterou neznáte, si model otevřete a snižte hladinu o několik metrů. Hned uvidíte, kde je dno ploché a kde se láme. Při lovu ze břehu hledejte místa, kde je hlubší voda na dohoz. Při lovu z člunu sledujte staré koryto řeky: na mnoha nádržích je to nejhlubší místo a vede od hráze až do vzduté části.

• Na jaře se jako první oteplí mělčiny a zátoky na slunné straně. Tam se ryby po zimě zdržují nejdřív.
• V létě se voda v nádrži rozvrství a v hloubce bývá chladnější voda s méně kyslíku. Ryby se často drží v přechodové vrstvě a u přítoků, které přinášejí čerstvou vodu.
• Na podzim se teplota vyrovnává a ryby se postupně stahují do hlubších míst, kde budou zimovat.

Jsou to obecné rybářské zkušenosti, každá nádrž má své zvláštnosti. Model vám pomůže pochopit její tvar, zbytek naučí voda.

K čemu model není

Model je pomůcka pro přípravu doma, ne navigace. Dno nádrže se mění nánosy a těžbou štěrku, hladina během roku kolísá a u malých vod jsou hloubky jen odhad. Na vodě se vždy řiďte tím, co vidíte, při lovu z člunu i pravidly revíru a při brodění v řece opatrností: proud je silnější, než vypadá ze břehu.

Pokud znáte hloubky své nádrže lépe, například z vlastního sonaru, a model se s nimi rozchází, napište nám. Každé srovnání se skutečností pomáhá model zpřesnit.

Titulní fotka: Cosmin Andrei Buzamat, Unsplash (licence Unsplash)