Metodika a zdroje údajů
Odkud údaje na portálu pocházejí. Jsou orientační; závazné jsou rybářský řád, povolenka a pokyny místní organizace SRZ. Portál provozuje Rybárstvo.sk.
Odkud údaje pocházejí
| Údaj | Zdroj | Aktualizace |
|---|---|---|
| Revíry, toky, kódy, délky a popisy revírů | Dataset Rybářské revíry, data.slovensko.sk (CC BY 4,0) | podle vydání datasetu, 1 445 revír |
| Revíry na vodních plochách, jejich výměra a zvýšené lovné míry | Svazové rybářské řády SRZ 2026, srzrada.sk | podle vydání předpisů |
| Místní organizace SRZ, sídla a kontakty | Slovenský rybářský svaz, srzrada.sk | poslední načtení: 4. 11. 2026 |
| Poloha revírů bez souřadnic | OpenStreetMap © přispěvatelé (ODbL) a další veřejné zdroje; poloha je orientační a označena jako přibližná | poslední doplnění: 6. 11. 2026 |
| Čáry toků na mape (nebo na mapě) | Geometrie datasetu revírů, případně OpenStreetMap © přispěvatelé (ODbL) | poslední import: 4. 11. 2026 |
| Vodní stavy a teplota vody | SHMÚ, stanice na tocích | poslední aktualizace: 7. 11. 2026 |
| Počasí, tlak, vítr a modelový průtok | Open-Meteo (CC BY 4.0) | při zobrazení stránky |
| Ústí, čistírny odpadních vod a riziková místa | Výzkumný ústav vodního hospodářství, INSPIRE na data.slovensko.sk (CC BY 4,0) | poslední import: 5. 11. 2026 |
| Jezy, rybářská místa, pláže, kempy a místa u vody | OpenStreetMap © přispěvatelé (ODbL) | poslední import: 5. 11. 2026 |
| Výškový profil toků a nádrží | Digitální model terénu (Copernicus DEM, EU-DEM) | poslední výpočet: 7. 11. 2026 |
| Letecké snímky (i starší ročníky) | Ortofotomozaika SR © Geodetický a kartografický ústav Bratislava (CC BY 4,0) | poslední vytvoření: 6. 11. 2026 |
| 3D reliéf revírů a toků | Digitální model reliéfu DMR 5,0 (výšky i stínový reliéf) © Geodetický a kartografický ústav Bratislava (CC BY 4,0); záloha AWS Terrain Tiles (SRTM, Copernicus EU-DEM a další otevřené zdroje) | poslední vytvoření: 6. 11. 2026 |
| Satelitní data vod a toků (čirost, chlorofyl, zarostlost, plocha hladiny, led) | Copernicus Sentinel-2 a Sentinel-1 (ESA, Evropská unie), zpracováno přes Copernicus Data Space Ecosystem; tvar vodní plochy z OpenStreetMap © přispěvatelé (ODbL) | poslední běh: 7. 11. 2026, data se obnovují každých 6 dnů |
| Chemické rozbory vody (kyslík, pH, dusičnany, fosfor, vodivost) | Evropská agentura pro životní prostředí (Waterbase) a GEMStat, slovenské monitorovací stanice | poslední běh: 5. 11. 2026 |
| Znečištění vody: místa, která nesplnila normu, a stanice podzemních vod | SHMÚ, Kvalita povrchových vod (ročenky 2022 až 2025) a Kvalita podzemních vod (roky 2017 až 2025) | poslední běh: 6. 11. 2026 |
| Podzemní voda: naměřené hodnoty (dusičnany, kovy, pesticidy, železo, teplota a další) | SHMÚ, Výsledky monitorování kvality podzemní vody | poslední běh: 6. 11. 2026 |
| Čistírny odpadních vod u revírů | Registr čistíren (VÚVH, EEA), podle směrnice 91/271/EHS | poslední běh: 6. 11. 2026 |
| Hloubka a objem nádrží, velikost povodí a průměrný průtok toků | HydroSHEDS (HydroLAKES, HydroRIVERS), WWF | poslední běh: 5. 11. 2026 |
| Ryby v okolí vody | GBIF (záznamy o výskytu) a FishBase (druhové údaje) | poslední běh: zatím žádný |
| Vodní hmyz podle měsíců | iNaturalist, pozorování přispěvatelů | poslední běh: 5. 11. 2026 |
| Zvěř, ptáci a rizika u vody | GBIF (záznamy o výskytu) | poslední běh: 6. 11. 2026 |
| Dno a podloží, prameny a vývěry | Státní geologický ústav Dionýza Štúra, geologické mapy | poslední běh: 5. 11. 2026 |
| Geologie, zlomy, radonové riziko, radioaktivita a magnetika na mapě a v kartách | Štátny geologický ústav Dionýza Štúra (geologická a geofyzikální mapy); mapové dlaždice se ukládají na tomto serveru | poslední běh: 6. 11. 2026, dlaždice: 7. 11. 2026 |
| Geomagnetická aktivita (Kp-index) | NOAA Space Weather Prediction Center | poslední běh: 7. 11. 2026 |
| Zemětřesení poblíž | GFZ GEOFON | poslední běh: 7. 11. 2026 |
| Fotografie ryb, zvěře a hmyzu | Wikimedia Commons a Openverse, autor a licence jsou uvedeny u fotografií | poslední běh: 6. 11. 2026 |
| Novinky z organizací | RSS kanály webů MO SRZ a srzrada.sk (odkaz na původní článek) | každou hodinu, zdroje novinek: 19 |
| Index aktivity ryb, žebříček podmínek, Měsíc, solunární období a východ slunce | Vlastní výpočet portálu z údajů Open-Meteo, SHMÚ a z dalších zdrojů uvedených v této tabulce | při zobrazení stránky; žebříček: 7. 11. 2026 |
| Úlovky, profily rybářů a oblíbené revíry | Rybáři na portálu | průběžně |
Jak se počítá skóre „Podmínky pro lov“
Skóre (0 až 100) je odhad, jak příznivé jsou nyní podmínky pro lov. Není to předpověď záběrů. Základ určuje teplota vody (jiná pro pstruhové a lipňové, jiná pro kaprové a ostatní vody), přičemž se k němu přičítají malé úpravy. Každý faktor v rozboru skóre uvádí svou jistotu a zdroj. Váha faktoru odpovídá tomu, jak dobře je podložen: co studie nepotvrdily, má malou váhu a je tak označeno.
- Prokázáno Fyzikální zákon nebo několik studií na rybách.
- Částečně podloženo Alespoň jedna studie; účinek bývá malý nebo se týká příbuzné situace.
- Praxe rybářů Zkušenost rybářů, kterou studie nepotvrdily nebo ji nikdo neměřil. Váha je malá.
- Hypotéza Předběžné nebo protichůdné poznatky. Váha je malá, součet hypotéz je ohraničený a dá se vypnout.
- Bezpečnost Pravidlo bezpečnosti a pohodlí při lovu, nikoli odhad aktivity ryb.
| Faktor | Jistota | Body | Co o tom víme |
|---|---|---|---|
| Voda a teplota | |||
| Teplota vody | Prokázáno | základ 4 až 88 bodů | Základ skóre. Ryby jsou studenokrevné, teplota vody určuje rychlost jejich metabolismu a příjem potravy. Pstruh a lipan mají maximum v chladné vodě (okolo 12 až 15 °C) a nad přibližně 20 °C se blíží k horní hranici tolerance (Elliott a Elliott 2010). Kapr žere nejvíce okolo 24 °C (Oyugi a kol. 2012). Křivky pro ostatní druhy jsou náš odhad. Zdroje: Elliott a Elliott 2010; Oyugi et al. 2012; Stoner 2004 |
| Teplota vody pro původní druhy | Částečně podloženo | −4 až +4 | Teplotní nároky druhů (FishBase, pro lososovité Elliott a Elliott 2010) porovnáváme s teplotou vody u druhů, které byly zjištěny v okolí vody (GBIF). Zjištěný druh v okolí nemusí žít právě v této vodě, proto je to jen částečně podloženo. Zdroje: Elliott a Elliott 2010 |
| Světlo a denní doba | |||
| Oblačnost a světlo | Částečně podloženo | −3 až +3 | Nižší sluneční záření zvyšovalo úspěšnost lovu candáta a muskellunge (Shaw a kol. 2021) a světlo mění potravní chování ryb (Stoner 2004). Účinek je malý. Zdroje: Shaw et al. 2021; Stoner 2004 |
| Světlo při východu a západu slunce | Částečně podloženo | +6 | Úsvit a soumrak zvyšovaly úspěšnost lovu (Shaw et al. 2021); mnohé druhy jsou v této době aktivnější při hledání potravy (Stoner 2004). Zdroje: Shaw et al. 2021; Stoner 2004 |
| Měsíc a solunární období | Hypotéza | 0 až +2 | Solunární tabulky ve studii ze 361 výjezdů na pstruhové vody v Utahu záběr nepředpověděly (Quigley a kol. 2023). Poloha a fáze Měsíce měly u candáta a muskellunge jen malý kladný vliv (Shaw a kol. 2021). Důkazy jsou protichodné, proto nejvýše ±2 bodů. Zdroje: Quigley a kol. 2023; Shaw a kol. 2021 |
| Počasí | |||
| Změna tlaku vzduchu | Praxe rybářů | −3 až +2 | Rybáři přisuzují záběry poklesu tlaku před frontou. Studie na sladkovodních rybách to nepotvrdily: tlak záběr nevysvětloval ani v jezere ve Wisconsinu (Shaw a kol. 2021), ani v laboratorním pokusu s okounem žlutým (VanderWeyst). U hlaváče černoústého byl vliv na plavání nalezen jen při 10 až 24 °C a na pěti jedincích (Zamorov a kol. 2018); reakce na pokles tlaku je zdokumentována u mořských žraloků (Heupel a kol. 2003). Váha je proto malá, nejvýše ±3 bodů. Zdroje: Shaw a kol. 2021; Quigley a kol. 2023; VanderWeyst; Zamorov a kol. 2018; Heupel a kol. 2003 |
| Výška tlaku vzduchu | Praxe rybářů | −2 až +1 | Stejná situace jako při změně tlaku: rybářská praxe, studie vliv absolutního tlaku nepotvrdily. Váha je nejvýše ±2 bodů. Zdroje: Shaw a kol. 2021; Quigley a kol. 2023 |
| Vítr | Praxe rybářů | −12 až +1 | Rychlost větru v studii úlovky neovlivnila (Shaw a kol. 2021). Silný vítr však ztěžuje házení a rozeznání záběru, proto ho hodnotíme jako praktickou překážku, nikoli jako vliv na ryby. Zdroje: Shaw a kol. 2021 |
| Srážky | Praxe rybářů | −14 až +2 | Slabý déšť je rybářská zkušenost bez studie. Silný déšť kalí vodu a kratší dohlednost snižuje úspěšnost lovu zrakem (Sweka a Hartman 2001). Bouřka je pravidlo bezpečnosti. Zdroje: Sweka a Hartman 2001 |
| Vodní stav a zákal | |||
| Vodní stav | Praxe rybářů | −8 až +3 | Stoupající a klesající voda mění proud a zákal; proud mění úlovnost až desetkrát (Stoner 2004), zákal zhoršuje lov zrakem (Sweka a Hartman 2001). Konkrétní body za stoupání a klesání vycházejí z rybářské praxe. Zdroje: Stoner 2004; Sweka a Hartman 2001 |
| Zákal po deštích | Částečně podloženo | −4 až 0 | S rostoucím zákalem se pstruhu potočnímu zkracovala reakční vzdálenost i úspěšnost lovu (Sweka a Hartman 2001). Zákal po dešti odhadujeme nepřímo z úhrnu srážek za 24 hodin. Zdroje: Sweka a Hartman 2001 |
| Čirost z družice | Částečně podloženo | −6 až +1 | Hodnota zákalu z družice se promítá do skóre přes stejný mechanismus jako zákal po deštích: čím zakalenější voda, tím kratší dohlednost (Sweka a Hartman 2001). Mírně zakalená voda jako výhoda je rybářská zkušenost. Zdroje: Sweka a Hartman 2001 |
| Hladina z družice | Praxe rybářů | −2 až 0 | Výrazně snížená hladina odkrývá břehy a ryby se stahují do hloubky. Rybářská praxe. |
| Kvalita vody | |||
| Chlorofyl z družice | Částečně podloženo | −6 až 0 | Oteplování podporuje kvitnutí sinic a rozklad květu spotřebovává kyslík (Paerl a Huisman 2008). Zdroje: Paerl a Huisman 2008 |
| Rozpuštěný kyslík | Prokázáno | −11 až +3 | Kyslík je pro ryby limitující a teplejší voda ho fyzikálně obsahuje méně (Benson a Krause 1984). Přehled nároků vodních živočichů na kyslík je v Davis (1975); konkrétní hranice 5, 7 a 9 mg/l jsou naše zjednodušení. Zdroje: Davis 1975; Benson a Krause 1984 |
| Živiny ve vodě | Částečně podloženo | −4 až +2 | Produkce ryb souvisí s primární produkcí vody (Downing a kol. 1990) a v českých revírech rostla četnost okouna s produktivitou ekosystému (Lyach a Remr 2019). Příliš mnoho živin však v létě vede ke květům řas a výkyvům kyslíka (Paerl a Huisman 2008). Zdroje: Downing a kol. 1990; Lyach a Remr 2019; Paerl a Huisman 2008 |
| Kyselost vody | Praxe rybářů | −5 až 0 | Mimo běžného rozsahu pH jsou ryby stresované. Konkrétní hranice ve skóre jsou naše zjednodušení a nemáme k nim ověřený zdroj. |
| Amonné ionty ve vodě (EEA) | Částečně podloženo | −2 až 0 | Část amonných iontů se podle pH a teploty mění na amoniak, který poškozuje žábry (Emerson a kol. 1975). Zrušená směrnice 2006/44/ES uváděla jako vodítko velmi nízké hodnoty (pro lososovité vody 0,04 mg/l, pro kaprovité 0,2 mg/l amonných iontů). Naše hranice jsou mírnější (nad 0,6 mg N/l u kaprovitých a ostatních vod, nad 0,2 mg N/l u pstruhových a lipanových), protože jde o roční průměr z blízké stanice, nikoli o hodnotu na místě lovu. Zdroje: Emerson a kol. 1975; Směrnice 2006/44/ES |
| Kvalita povrchové vody (SHMÚ) | Praxe rybářů | −5 až 0 | Nejbližší místo monitoringu SHMÚ na tomtéž toku: nesplněné normy kvality vody za roky 2022 až 2025 (novější roky mají větší váhu). Nedostatek kyslíku a organické znečištění ryby přímo oslabují (Davis 1975), amonné ionty a dusitany jsou toxické, živiny podporují řasy. Přesná míra, o kolik nesplněná norma sníží záběr, není ověřena, proto jde o rybářskou praxi a opatrnost. Zhoršení je nejvýše o 5 bodů a pouze snižuje: co SHMÚ neuvádí, není důkazem čistoty. Benzo(a)pyren a další PAU se do skóre nepočítají, protože jejich extrémně nízkou normu překračuje většina toků. Zdroje: SHMÚ, povrchové vody; NV SR č. 269/2010; Davis 1975 |
| Podzemní voda poblíž (SHMÚ) | Hypotéza | −2 až 0 (pouze bez měření) | Náhrada za naměřené hodnoty: používá se pouze tam, kde ze stanic do 10 km nemáme stažená měření. Podíl stanic, které v posledním roce překračují normy pro látky z lidské činnosti (dusičnany, pesticidy, PFAS, rozpouštědla, PAU). Jde o plošné znečištění okolí, k vodě v revíru má jen nepřímý vztah, proto jde o hypotézu s váhou nejvýše −2 bodů. Zdroje: SHMÚ, podzemní vody; Nařízení vlády SR č. 269/2010 |
| Čistírny odpadních vod u revíru | Praxe rybářů | −2 až 0 | Čistírna do 2 km od revíru, která nesplňuje požadavky směrnice 91/271/EHS nebo je přetížena nad 100 % kapacity. Čistírna nemusí ležet nad revírem, proto je váha pouze −1 až −2 bodů. Zdroje: Směrnice 91/271/EHS |
| Dusík v podzemní vodě (SHMÚ) | Částečně podloženo | −3 až 0 | Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok. Typická hodnota dusičnanů ze stanic do 10 km (od 25 mg/l mírně, od 50 mg/l, což je norma pro pitnou vodu, výrazně) ukazuje, kolik dusíku voda přináší: živí řasy a přispívá k nočním propadům kyslíku (Camargo a kol. 2005). Dusitany a amonné ionty nad normou na některé stanici přidávají jeden bod, protože dusitany jsou pro ryby jedovaté (Lewis a Morris 1986); v hluboké podzemní vodě mohou být i přirozené, proto jen jeden bod. Úprava se násobí spolehlivostí údajů. Zdroje: SHMÚ, podzemní vody; Camargo a kol. 2005; Lewis a Morris 1986 |
| Škodlivé látky v podzemní vodě (SHMÚ) | Částečně podloženo | −2 až 0 | Kovy a polokovy, pesticídy, PFAS a chlorovaná rozpouštědla nad normou na stanicích do 10 km. Normy jsou pitné a přísnější než hranice škodlivé pro ryby, proto je snížení malé: jeden bod při jedné či dvou skupinách látek, dva body při třech skupinách nebo při hodnotě alespoň pětnásobně nad normou. Kovy jsou pro ryby jedovaté, v měkké vodě více (Pagenkopf 1983), PFAS se hromadí v tkáních (Giesy a Kannan 2001); kovy mohou pocházet i z hornin. PAU se nepočítají. Úprava se násobí spolehlivostí údajů. Zdroje: SHMÚ, podzemní vody; Pagenkopf 1983; Giesy a Kannan 2001 |
| Železo v podzemní vodě (SHMÚ) | Částečně podloženo | −1 až 0 | Rozpuštěné železo se po vyústění podzemní vody na vzduch srazí a zalepuje žábry, štěrk s ikrami a úkryty bezobratlých (Vuori 1995). Počítá se při typické hodnotě alespoň 1 mg/l (pětinásobek normy), úprava −1 se násobí spolehlivostí údajů. Zdroje: SHMÚ, podzemní vody; Vuori 1995 |
| Chloridy v podzemní vodě (SHMÚ) | Částečně podloženo | −1 až 0 | Chloridy pocházejí také ze soli na silnicích, z hnojiv a z odpadu. Americká agentura EPA (1988) stanovila 230 mg/l pro dlouhodobou ochranu vodních živočichů; při typické hodnotě v okolí nad touto hranicí se přičítá −1 (násobeno spolehlivostí údajů). Sírany a vodivost se nepočítají, protože jsou často přirozené. Zdroje: SHMÚ, podzemní vody; EPA 1988 |
| Studená podzemní voda (SHMÚ) | Hypotéza | 0 až +1 | Podzemní voda má stálou teplotu a může v létě tok ochlazovat; chladné útočiště využívají lososovití (Torgersen a kol. 1999, Hayashi a Rosenberry 2002). U pstruhových a lipanových vod v období od června do září se přičítá +1, pokud je typická teplota podzemní vody v okolí do 10 °C a dusičnany jsou pod 25 mg/l. Zda tento revír ochlazuje právě konkrétní pramen, nevíme, proto jde o hypotézu. Zdroje: SHMÚ, podzemní vody; Torgersen a kol. 1999; Hayashi a Rosenberry 2002 |
| Okolí a potrava | |||
| Zarůstání z družice | Praxe rybářů | −4 až 0 | Zarostlá hladina ztěžuje házení a vytažení nástrahy. Je to praktická překážka, nikoli vliv na ryby. |
| Hloubka nádrže | Praxe rybářů | −3 až +2 | Plytké nádrže se v létě rychleji přehřívají a v zimě promrzají. Jde o fyzikální úvahu, nikoli měřenou závislost úlovků. |
| Velikost vodního toku | Praxe rybářů | −2 až +1 | Malé potoky se při vlnách veder rychle přehřívají a vysychají, velké řeky jsou stabilnější. Rybářská praxe a fyzikální úvaha. |
| Dno podle geologie | Hypotéza | −1 až +1 | Produkce pstruha je vyšší ve vápencových tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006), ale v irských tocích geologie hustotu pstruhů nezměnila a rozhodovala struktura koryta (Lehane a kol. 2004). Důkazy se rozcházejí, váha je malá. Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004 |
| Invazní druhy poblíž | Praxe rybářů | −2 až −1 | Invazní druhy vytlačují původní ryby. Snížení skóre je jen malé. |
| Líhnutí vodního hmyzu | Praxe rybářů | 0 až +3 | Rybáři loví „podle hmyzu“ (suchá a mokrá muška). Měřená závislost úlovků na rojení není v našich zdrojích doložena. |
| Zastínění břehů | Částečně podloženo | −2 až +3 | Zastínění břehů snižuje letní teplotu vody: 20 až 40 % stínu stačilo k udržení teplot pod smrtelnou hranicí pro pstruha a kolem 80 % v optimálním pásmu růstu (Broadmeadow a kol. 2011). Platí pro tekoucí vody v létě. Zdroje: Broadmeadow a kol. 2011; Torgersen a kol. 1999 |
| Podloží pod vodou a prostor | |||
| Hornina v povodí | Hypotéza | −1 až +1 | Vápencové povodí dává tvrdší, produktivnější vodu, kyselé krystalické horniny měkkou a chudou (Almodóvar a kol. 2006). Irská studie (Lehane a kol. 2004) však vliv geologie na pstruhy nepotvrdila. Proto nejvýše ±1 bod. Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004 |
| Podzemní voda (zlomy, radon) | Hypotéza | 0 až +2 | Chladná podzemní voda je v létě útočištěm lososovitých (Torgersen a kol. 1999). Že by to platilo právě při zlomech nebo radonovém riziku, není ověřeno (Pander a kol. 2023 to uvádějí pouze jako předpoklad). Radon je stopovač podzemní vody (Adyasari a kol. 2023), ale naše data jsou riziko podloží, nikoli měření ve vodě. Zdroje: Torgersen et al. 1999; Pander et al. 2023; Adyasari et al. 2023 |
| Geomagnetická aktivita (Kp) | Hypotéza | −2 až 0 | V laboratorním pokusu s 12 danio pruhovanými byla při geomagnetické poruše plovací rychlost nižší (Krylov 2021). Přenos na volné ryby a na záběr není ověřen. Zdroje: Krylov 2021 |
| Zemětřesení poblíž | Hypotéza | 0 (pouze se zobrazí) | Přehled chování zvířat před zemětřeseními uzavírá, že důkazy jsou slabé a většinou jde o příběhy (Woith a kol. 2018). Do skóre se nezapočítávají (0 bodů), pouze je ukazujeme. Zdroje: Woith a kol. 2018 |
| Bezpečnost | |||
| Nárazový vítr | Bezpečnost | −6 | Silné nárazy ohrožují bezpečnost na břehu i na člunu. |
| Led na hladině | Bezpečnost | −30 až 0 | Při lednu lov z břehu prakticky nejde a vstup na led je nebezpečný. |
Spolehlivost údajů. Úpravy z měření ve vodě se násobí spolehlivostí, aby údaj z daleké nebo staré stanice neměl stejnou váhu jako měření přímo u vody. Rozbor stanice EEA starší než 10 let má váhu 0,5 a stanice 15 až 30 km od vody 0,75 (dále než 30 km 0,5). Podzemní voda SHMÚ: nejbližší stanice do 3 km váha 1, do 6 km 0,85, dále 0,7; tři a více stanic 1, dvě 0,9, jedna 0,75; údaj starý nejvýše dva roky 1, tři až pět let 0,8, starší 0,6. Povrchová voda SHMÚ: přibližná poloha místa 0,6 a místo dále než 10 km 0,7. Výsledek se zaokrouhlí na celé body.
Stropy. Úpravy za znečištění se sčítají nejvýše do −8 bodů, všechny úpravy z veřejných zdrojů nejvýše do −14 a +12 bodů a součet hypotéz je omezen na ±4. Počasí tak vždy zůstává hlavním vstupem.
Co portál ukazuje, ale do skóre se nepočítá. Data, která by skóre spíše zkreslila, než zpřesnila, ukazujeme pouze jako informaci:
| Údaj | Kde je k vidění | Proč se nepočítá |
|---|---|---|
| Divoká zvěř a rizika u vody (GBIF) | rozbor revíru, část Zvířata a rizika u vody | Záznamy pozorovatelů ukazují spíše to, kde se pozorovatelé pohybují, než kolik zvěře tu je. Zvěř navíc záběr ryb neovlivňuje: jde o bezpečnost, proto jde o varování. |
| PAU (benzo(a)pyren a podobné látky) | podzemní voda, znečištění vody | Norma 0,01 µg/l je určena pro pitnou vodu a je extrémně přísná. Překračuje ji většina toků, takže by revíry nerozlišovala, a taková množství ryby přímo neoslabí. |
| Sírany, vodivost, mangan a tvrdost podzemní vody | dlaždice podzemní vody u revíru | Závisí na horninách, nikoli na znečištění, a vztah k záběrům není doložen. U tvrdosti a manganu ukazujeme výklad, jak působí na ryby. |
| pH a kyslík podzemní vody | dlaždice podzemní vody u revíru | Hlubší podzemní voda má málo kyslíka a její pH přirozeně kolísá; voda se dokysličí až po vyvěření. V skóre se počítá kyslík a pH přímo ve vodě ze stanice EEA. |
| Vodivost vody (EEA) | kvalita vody u revíru | Závisí na horninách a sama o sobě nic neříká o škodlivosti pro ryby. |
| Teplota podzemní vody mimo léta a u kaprových vod | dlaždice podzemní vody u revíru | Chladné útočiště z podzemní vody je důležité pouze pro lososovité ryby a hlavně v létě (červen až září). Jindy se pouze zobrazuje. |
| Zemětřesení poblíž | dno pod vodou | Důkazy, že ryby nebo jiná zvířata předvídají zemětřesení, jsou slabé (Woith a kol. 2018). |
Co to znamená v praxi. Skóre je nejvíce ovlivněno teplotou vody, dále světlem (úsvit, soumrak, oblačnost), zákalem a kyslíkem. Změna tlaku, vítr a Měsíc, v něž rybáři tradičně věří, mají ve skóre malou váhu, protože studie na sladkovodních rybách jejich vliv nepotvrdily nebo se neshodují. Silný vítr, bouřky a led snižují skóre z důvodů bezpečnosti a pohodlí, nikoliv proto, že by ryby nebyly aktivní.
Co nevíme. Většina studií pochází z cizích vod (Wisconsin, Utah, Irsko, Španělsko, Česko) a často se týká jediného druhu nebo jediného rybáře. Účinky jsou malé a zřídka se dají přenést na konkrétní slovenský revír. Při hledání německé, české, polské, francouzské, finské a maďarské literatury o tlaku a Měsíci jsme nenašli žádné další recenzované studie, pouze rybářské články a blogy, které jsme nepoužili. Skóre je proto třeba brát jako pomůcku pro plánování. Pokud znáte lepší zdroj, napište nám.
Kvalita revíru (druhé číslo ve filtrech a na mapě) je dlouhodobý odhad z údajů, které se s počasím nemění: kyslík, živiny, pH, hloubka nádrže, velikost toku, dno, počet druhů ryb v okolí. Počítá se jen tehdy, když máme alespoň dva takové údaje.
Použitá literatura (35)
- Elliott J.M., Elliott J.A. (2010) Temperature requirements of Atlantic salmon, brown trout and Arctic charr: predicting the effects of climate change. Journal of Fish Biology 77: 1793–1817. doi:10,1111/j.1095-8649.2010.02762.x
- Oyugi D.O., Cucherousset J., Baker D.J., Britton J.R. (2012) Effects of temperature on the foraging and growth rate of juvenile common carp. Journal of Thermal Biology 37: 89–94. doi:10,1016/j.jtherbio.2011.11.005
- Stoner A.W. (2004) Effects of environmental variables on fish feeding ecology: implications for the performance of baited fishing gear and stock assessment. Journal of Fish Biology 65: 1445–1471. doi:10,1111/j.0022-1112.2004.00593.x
- Sweka J.A., Hartman K.J. (2001) Influence of turbidity on brook trout reactive distance and foraging success. Transactions of the American Fisheries Society 130: 138–146. doi:10,1577/1548-8659(2001)130<0138:IOTOBT>2,0.CO;2
- Quigley C.N., Murcia J.D.G., Kauwe J.S.K. (2023) Popular solunar tables fail to predict fishing success in North American recreational freshwater trout fisheries. SN Applied Sciences 5: 162. doi:10,1007/s42452-023-05379-8
- Shaw S.L., Renik K.M., Sass G.G. (2021) Angler and environmental influences on walleye and muskellunge angler catch in Escanaba Lake, Wisconsin, 2003–2015. PLOS ONE 16(9): e0257882. doi:10,1371/journal.pone.0257882
- Lyach R., Remr J. (2019) The effects of environmental factors and fisheries management on recreational catches of perch in the Czech Republic. Aquatic Living Resources 32: 15. doi:10,1051/alr/2019013
- Downing J.A., Plante C., Lalonde S. (1990) Fish production correlated with primary productivity, not the morphoedaphic index. Canadian Journal of Fisheries and Aquatic Sciences 47: 1929–1936. doi:10,1139/f90-217
- Almodóvar A., Nicola G.G., Elvira B. (2006) Spatial variation in brown trout production: the role of environmental factors. Transactions of the American Fisheries Society 135: 1348–1360. doi:10,1577/T05-189,1
- Lehane B.M., Giller P.S., O'Halloran J., Walsh P.M. (2004) Relative influences of catchment geology, land use and in-stream habitat on brown trout populations in south-western Ireland. Biology and Environment 104: 43–54. doi:10,3318/BIOE.2004.104.1.43
- Torgersen C.E., Price D.M., Li H.W., McIntosh B.A. (1999) Multiscale thermal refugia and stream habitat associations of chinook salmon in northeastern Oregon. Ecological Applications 9: 301–319. doi:10,1890/1051-0761(1999)009[0301:MTRASH]2,0.CO;2
- Broadmeadow S.B., Jones J.G., Langford T.E.L., Shaw P.J., Nisbet T.R. (2011) The influence of riparian shade on lowland stream water temperatures in southern England and their viability for brown trout. River Research and Applications 27: 226–237. doi:10,1002/rra.1354
- Paerl H.W., Huisman J. (2008) Blooms like it hot. Science 320: 57–58. doi:10,1126/science.1155398
- Heupel M.R., Simpfendorfer C.A., Hueter R.E. (2003) Running before the storm: blacktip sharks respond to falling barometric pressure associated with Tropical Storm Gabrielle. Journal of Fish Biology 63: 1357–1363. doi:10,1046/j.1095-8649.2003.00250.x
- Zamorov V. et al. (2018) The effect of atmospheric pressure and water temperature on the swimming activity of round goby. Acta Ichthyologica et Piscatoria 48: 373–379.
- VanderWeyst D. The effect of barometric pressure on feeding activity of yellow perch. Bemidji State University (laboratorní pokus, 12 testů, rozdíl neprokázán).
- Krylov V.V. (2021) Influence of geomagnetic disturbances at different times of day on locomotor activity in zebrafish. Clocks & Sleep 3: 624–632. doi:10,3390/clockssleep3040045
- Woith H., Petersen G.M., Hainzl S., Dahm T. (2018) Review: Can animals predict earthquakes? Bulletin of the Seismological Society of America 108. doi:10,1785/0120170313
- Adyasari D. a kol. (2023) Radon-222 jako stopovač podzemní vody do povrchových vod. Earth-Science Reviews, 104321.
- Pander J., Casas-Mulet R., Geist J. (2023) Contribution of a groundwater-influenced hinterland drainage system to the restoration of salmonid spawning grounds at the upper river Danube. Frontiers in Environmental Science 11: 1124797. doi:10,3389/fenvs.2023.1124797
- Davis J.C. (1975) Minimal dissolved oxygen requirements of aquatic life with emphasis on Canadian species: a review. Journal of the Fisheries Research Board of Canada 32: 2295–2332. doi:10,1139/f75-268
- Nařízení vlády Slovenské republiky č. 269/2010 Sb., kterým se stanoví požadavky na dosažení dobrého stavu vod (v platném znění): normy environmentální kvality a ukazatele povrchových a podzemních vod.
- Český hydrometeorologický ústav: Kvalita povrchových vod, ročenky 2022 až 2025 (příloha se seznamem míst monitorování a ukazatelů, které nesplňují normy). https://www.shmu.sk
- Slovenský hydrometeorologický ústav: Kvalita podzemních vod na Slovensko, ročenky a údaje monitorovací sítě po stanicích (2017 až 2025). https://www.shmu.sk
- Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod; údaje o čistírnách (kapacita, zatížení, plnění požadavků, vypuštěné zatížení) z registru EEA UWWTD a VÚVH.
- Camargo J.A., Alonso Á., Salamanca A. (2005) Nitrate toxicity to aquatic animals: a review with new data for freshwater invertebrates. Chemosphere 58: 1255–1267.
- Lewis W.M., Morris D.P. (1986) Toxicity of nitrite to fish: a review. Transactions of the American Fisheries Society 115: 183–195.
- Emerson K., Russo R.C., Lund R.E., Thurston R.V. (1975) Aqueous ammonia equilibrium calculations: effect of pH and temperature. Journal of the Fisheries Research Board of Canada 32: 2379–2383.
- Vuori K.-M. (1995) Direct and indirect effects of iron on river ecosystems. Annales Zoologici Fennici 32: 317–329.
- Pagenkopf G.K. (1983) Gill surface interaction model for trace-metal toxicity to fishes: role of complexation, pH, and water hardness. Environmental Science & Technology 17: 342–347.
- Giesy J.P., Kannan K. (2001) Global distribution of perfluorooctane sulfonate in wildlife. Environmental Science & Technology 35: 1339–1342.
- U.S. EPA (1988) Ambient Water Quality Criteria for Chloride. EPA 440/5-88-001.
- Hayashi M., Rosenberry D.O. (2002) Effects of ground water exchange on the hydrology and ecology of surface water. Ground Water 40: 309–316.
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/44/ES o kvalitě sladkých vod, které vyžadují ochranu nebo zlepšení kvůli podpoře života ryb (zrušená v roce 2013; její hodnoty uvádíme jen jako odborné vodítko).
- Benson B.B., Krause D. (1984) The concentration and isotopic fractionation of oxygen dissolved in freshwater and seawater in equilibrium with the atmosphere. Limnology and Oceanography 29: 620–632. doi:10,4319/lo.1984.29.3.0620
Družicové údaje: jak se počítají a co nevědí
Na stránkách stojatých vod (nádrží, jezir, štěrkoven a rybníků s přesnou polohou) i toků ukazujeme data ze satelitů programu Copernicus. Optické snímky Sentinel-2 mají pixel 10 až 20 m a přelet každých 2 až 5 dnů, radar Sentinel-1 vidí i přes oblaky a v noci. Z každého období (přibližně pět dní) se berou jen bezoblačné pixely uvnitř tvaru vodní plochy z OpenStreetMap; je-li v období méně než 55 % plochy bez oblačnosti, stínů nebo oparu, toto období se při odhadu nepoužije. Při tocích se bere úzký pás kolem čáry revíru (pol šířky 20 m); tok je často užší než bod družice, proto se počítají i smíšené body voda + břeh a hodnoty jsou jen orientační. Plocha hladiny a teplota z Landsatu se u toků nehodnotí.
- Čistota vody: odhad zákalu z odrazivosti v červeném pásmu pomocí vztahu Nechada et al. (2009), ve FNU. Bez kalibrace pro konkrétní nádrž jde pouze o orientační hodnotu. Srovnání s dřívějšími obdobími téže vody je spolehlivější, proto na kartě uvádíme také to, zda je voda kalnější než obvykle.
- Kvetení a chlorofyl: index NDCI (Mishra a Mishra 2012). Ukazuje množství chlorofylu-a, nikoli druh řas ani toxicitu sinic.
- Zarostlost: podíl plochy s indexem NDVI nad 0,3 a vysokým odrazem v blízkém infračerveném pásmu. Rostliny zcela pod hladinou družice nevidí a u břehu se může započítat třtina.
- Plocha hladiny: čistá voda podle indexů NDWI a MNDWI a klasifikace scény (bez pixelů u břehu). Porovnává se s nejvyšší plochou za poslední rok; radar doplňuje podíl hladké vody a při větru může hladinu podhodnotit.
- Led: třída sníh nebo led a index NDSI. Tloušťku ani nosnost nedokáže určit a na led se podle ní vstupovat nesmí.
- Teplota hladiny: experimentální odhad z tepelného pásma Landsat 8/9 (pixel 100 m, chyba 2 až 3 °C), jen pro větší plochy.
Historické snímky a údaje. Hodnoty z družice se ukládají v pravidelných pětidenních obdobích (radar po šesti, teplota po šestnácti dnech) a historie se zpětně doplňuje až do 400 dnů, takže grafy ukazují roční vývoj. U revírů, které si někdo prohlédl (nebo u všech, podle nastavení), se uloží i snímek z vybraných bezoblačných dnů (nejnovější a nejlepší z každého kalendářního měsíce, nejvýše 12 měsíců), takže v prohlížeči lze procházet po datech. Celou řadu hodnot si můžete stáhnout jako tabulku CSV. Prohlížeč začíná infračervenou vrstvou (falešné barvy); skutečné barvy, indexy vody a vegetace i odhady nad vodou jsou vedle ní.
Malé vody. Vodní plochy menší než 0,5 ha se nevyhodnocují: jeden pixel má 10 m, takže by do odhadu zasáhl i břeh a údaje o čirosti, chlorofylu či zarostlosti by nebyly spolehlivé. I pro ně ukazujeme satelitní snímky v různých spektrech (skutečné a falešné barvy, indexy vody a vegetace), pouze bez čísel a odhadů.
Družice ve skóre „Podmínky k lovu“. Čerstvé údaje o vodě (do 21 dnů) mírně upravují skóre; v rozboru skóre mají označení „družice“, datum snímku a stupeň jistoty. Úprava se týká celého dne stejně (družice ukazuje stav vody, ne hodinu). Čirá voda 0, mírně zakalená +1, zakalená −3, velmi zakalená −6 (průhlednost klesá se zákalem, Sweka a Hartman 2001); možné kvetení řas v létě −6 (indy −2; Paerl a Huisman 2008), zarostení hladiny −2 až −4, led na hladině −8 až −30 (bezpečnost), výrazně snížená hladina −2. Teplotu hladiny z Landsatu do skóre nezapočítáváme, protože chyba 2 až 3 °C je větší než rozdíly, které skóre používá. Podle těchto hodnot lze v seznamu revírů a na mapě také filtrovat a řadit.
Co družice neumí: měření ve vodě (kyslík, hloubku, teplotu pod hladinou), toxicitu řas a bezpečnost koupání, tloušťku ledu. Řeky a potoky se nevyhodnocují, protože jsou pro 10m pixel příliš úzké. Pokud je revír zakreslen pouze přibližně (náhradní kruh), údaje mohou patřit i okolí. Rozbor „co to znamená pro lov“ vychází z obecných rybářských pravidel a není předpovědí záběrů.
Obsahuje upravené údaje Copernicus Sentinel 2026.
Zem pod vodou: co ukazuje a co ne
Mapa na stránce revíru ukazuje geologii, zlomy, radonové riziko, urán, gama záření, magnetiku a prameny z veřejných map Státního geologického ústavu Dionýra Štúra (ŠGÚDŠ). Mapové dlaždice se jednou stáhnou a uloží na tento server, takže se návštěvníkovi nenačítají ze ŠGÚDŠ při každém zobrazení.
- Měřítko. Geologie a zlomy jsou v měřítku 1 : 50 000, radioaktivita a magnetika jsou hrubší. Geologie se ukazuje od přiblížení 10, zlomy od 9, prameny od 11. Menší pukliny a drobné prameny v mapách nejsou.
- Hodnoty v kartách. Platí pro jedno místo u vody (u toku střed čáry revíru, na mapě označený bod), nikoli jako průměr celého toku nebo povodí.
- Radon. Jde o riziko podloží, nikoliv měření radonu ve vodě. Stupeň „střední“ je na Slovensko většinový, výrazné je jen „vysoké“.
- Horniny a chemie vody. Hornina v jednom bodě je nápověda; chemii vody určuje celé povodí nad místem. Pokud je u vody měření pH nebo vodivosti, má přednost.
- Kp index a zemětřesení. Ryby, zejména lososovití a úhoři, magnetické pole vnímají, ale že by záběr závisel na geomagnetické aktivitě nebo otřesech, není spolehlivě prokázáno. Zemětřesení płytší než 2 km blízko Slovensko jsou většinou důlní otřesy v Polsku a Česku. Katalog GEOFON je celosvětový a slabé otřesy v okolí Slovensko v něm nemusí být všechny.
Do skóre vstupují jen malé a označené hypotézy: horniny v povodí (±1 bod), chladná podzemní voda u zlomů v létě (do +2), geomagnetická bouře (−1 až −2). Součet všech hypotéz (spolu s Měsícem a geologií dna) je omezen na ±4 bodů a lze jej vypnout v nastavení. Zemětřesení se nezapočítávají vůbec. Ostatní údaje z této sekce (urán, gama záření, magnetika, radon formou mapy) jsou pouze informací o okolí vody. © Státní geologický ústav Dionýza Štúra.
Opravy a kontakt
Pokud v údajích najdete chybu, napište nám. Chyby v původním datasetu je třeba hlásit i jeho vydavateli přes data.slovensko.sk.