Vymezení revíru: Vodná plocha nádrže (2,1 ha) pri meste Banská Štiavnica.
- kraj
- Banskobystrický kraj

Právě u vody
Podmínky k lovuIndex aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.
Skóre, nejlepší okno dne a co ho táhne nahoru nebo dolů
Podmínky k lovu
Index aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.Načítám údaje…
Voda
Vodní stav, teplota, modelový průtok a spád
Výškový profil: vodní nádrž
Výškový profilJak se mění nadmořská výška toku po proudu. Počítá se z digitálního modelu reliéfu (desítky metrů), nikoli z měření hladiny, proto je orientační, zejména u úzkých potoků.Vodní nádrž Jde o vodní nádrž, proto se zde tok nehodnotí: voda nemá proud, spád ani sklon. Graf ukazuje výšku terénu podél revíru.
- Hladina přibližně
- 688 m a.s.l.
- Nejnižší bod profilu
- 688 m a.s.l.
- Nejvyšší bod profilu
- 693 m a.s.l.
Výška je z modelu reliéfu a je orientační (chyba několik metrů).
Počasí a předpověď
Hodina po hodině, tlak a nejbližší dny
Počasí a předpověď
Načítám údaje…
Obloha: slunce, měsíc a solunární oknaSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.
Kde jsou slunce a měsíc právě teď a kdy přijdou nejlepší okna dne
Obloha: slunce a měsíc
Solunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.Táhněte po ose a uvidíte, kde budou slunce a měsíc.
- Slunce
- Měsíc
- Zlatá hodinka
- Hlavní období
- Vedlejší období
Slunce
- Úsvit06:10
- Východ06:44
- Západ slunce16:12
- Soumrak16:45
Den trvá 9 h 28 min.
MěsícFáze MěsícePři úplňku a novu je gravitační působení nejsilnější. Při jasné úplňkové noci se dravci a kapři často krmí v noci, den po ní může být slabší.
- Východ Měsíce08:17
- Západ Měsíce16:14
Úplněk kolem 24. 11., nov kolem 9. 12..
Okna dneSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.
- Hlavní solunární období22:53–00:53
- Zlatá hodinka (ráno)06:14–07:44
- Vedlejší solunární období07:47–08:47
- Hlavní solunární období11:18–13:18
- Zlatá hodinka (večer)15:12–16:42
- Vedlejší solunární období15:44–16:44
- Hlavní solunární období23:43–01:43
Solunární teorie není vědecky potvrzena, bereme ji jako doplněk. Zlatá hodinka je čas kolem východu a západu slunce, kdy ryby často berou.
Mapa a údaje o revíru
Průběh vody, místa u vody, charakter a základní údaje
48.45143, 18.88348
OpenStreetMap
Čáru revíru nakreslila organizace, která jej spravuje. Je orientační; přesný průběh a přístupová místa si ověřte na místě.
Údaje o revíru
- Poloha
- Banskobystrický kraj
- Uživatel
- SRZ
- Organizace
- MO SRZ Banská Štiavnica (Místní organizace SRZ)
- Oblast
- Středoslovenská
- Účel
- Rybářský revír
- Výměra
- 2,1 ha
- Lovné míry revíru
- Kapr obecný do 65 cm
- Štika obecná do 80 cm
- Candát obecný do 75 cm
Některé údaje o revíru upravila organizace, která ho spravuje.
Zákon a pravidla lovu
Doba hájení, doba lovu, lovné míry a denní limit. Orientačně: ověřte si je v rybářském řádu revíru
Hájení všech ryb
§ 13, odstavce 3 a 5 zákona15. 3. – 31. 5.
lov všech ryb zakázánmimo toto období
Zákaz neplatí 1. 5. – 31. 5. při rybářských závodech (§ 13 odst. 3). Nevztahuje se ani na kaprové vody, které jsou vodním tokem (ne však nádrže, slepá, mrtvá a odstavená ramena), ani na ostatní vodní plochy (§ 13 odst. 5). Který případ je váš revír, ověřte v rybářském řádu revíru.
Doba hájení jednotlivých druhů (níže) platí nezávisle na této době hájení.
Denní doba lovu
§ 11 vyhláškyPlatí jen mimo dobu hájení. Mimo tyto hodiny je lov zakázán (§ 14 písm. b zákona).
leden až duben, listopad, prosinec6.00 – 21.00 h
Kvě4.00 – 24.00 h
červen až říjen0.00 – 24.00 h
Měsíce, které v tabulce chybějí, spadají do doby hájení. Doba v listopadu a prosinci na pstruhových a lipanových vodách souvisí s výjimkou pro lov hlavatky (§ 13 odst. 4 zákona); co se v té době smí lovit, ověřte v rybářském řádu. Na hraničních vodách platí doba z povolenky nebo rybářského řádu (§ 11 odst. 2 vyhlášky). Noční lov zákon upravuje dvěma formulacemi, které se na první pohled rozcházejí, proto se na něj vždy zeptejte v rybářském řádu revíru nebo u rybářské stráže.
Pruty, nástrahy a dny lovu
§ 18 zákona- Počet prutů
- nejvýše 2
- Povolené způsoby
- položená, plavaná, přívlač, muškaření
- Háčky a nástrahy
- na udici nejvýše 2 háčky (položená, plavaná), umělá nástraha nejvýše 3 háčky, háček nejvýše 3 hroty, muškaření nejvýše 3 mušky
- Živá nebo mrtvá rybka
- zakázána 15. 3. – 31. 5.; jinak alespoň 10 cm a nad lovnou míru
- Dny lovu v týdnu
- zákon neuvádí omezení
- Lov pod ledem
- zakázán (toky, nádrže, ramena)
- Jiné
- přívlač a muškaření s imitací rybky zakázáno 15. 3. – 31. 5.; z člunu na nádržích zákaz 1. 1. – 31. 5.
Jde o shrnutí. U nástrah, háčků a návnady si přečtěte i rybářský řád revíru, protože uživatel může podmínky zpřísnit.
Kolik ryb si smíte ponechat za den
§ 14 vyhlášky- 1ksModrá skupinajeseter malý, jeseter sibiřský, sumec velký
- 2ksZelená skupinaúhoř, kapr, mník, candát, štika, lín, parma, pstruh obecný jezerní, lipan (dohromady)
- 4ksŽlutá skupinapstruh duhový, siven americký, ostroretka, podoustev; připočte se k zelené nebo modré skupině (celkem nejvýše 4 kusy)
- 5kgDalší druhynapříklad karas, cejni, jelci (dohromady); invazní druhy se nepočítají
Modrá a zelená skupina se nekombinují. Limit platí za den i při lovu na více revírech a po jeho dosažení lov pro ten den končí. Skupiny druhů vycházejí z výkladu SRZ z ledna 2026, ne přímo z textu paragrafu. Uživatel revíru může v povolence určit nižší limit, tehdy platí přísnější.
Doba hájení jednotlivých druhů§ 10 vyhlášky
V tomto období se druh nesmí lovit, i když jinak lov v dané době dovoluje typ vody. Platí nezávisle na době hájení všech ryb.
- 1. 1. – 15. 3.
- mník jednovousý
- 1. 1. – 31. 5.
- lipan podhorní, ouklejka pruhovaná, štika obecná
- 1. 1. – 15. 6.
- sumec velký, candát obecný, candát východní
- 1. 1. – 31. 10.
- hlavatka podunajská (v hraničních vodách 1. 1. – 31. 8.)
- 15. 3. – 31. 5.
- kapr obecný v kaprových vodách (neplatí 1. – 31. 5. při závodech ani na ostatních vodních plochách); bolen dravý, jelec tloušť, jelec proudník, jelec jesen, jeseter malý, jeseter sibiřský, lín obecný, parma obecná, podoustev říční, cejn siný, cejn perleťový, cejn velký, ostroretka stěhovavá
- 1. 9. – 15. 4.
- pstruh obecný potoční, pstruh obecný jezerní
- 1. 9. – 28. 2.
- síh peleď
Některé druhy jsou chráněny celoročně (například drsek, mihule, hrouzci, sekavci, síh maréna, parma karpatská, ostrucha křivočará) a jejich lov je zakázán vždy. Úplný seznam druhů je v průvodci Rybářský zákon po pravidlech.
Lovné míry (tento revír má vlastní)doplněno organizací§ 12 vyhlášky
Lovné míry tohoto revíru
povolená délka ryby na tomto revírunejmenší míra podle zákona
Zobrazit jako tabulku
| Druh (název z dat) | Nejmenší podle zákona | Nejmenší na revíru | Největší na revíru |
|---|---|---|---|
| kapr | 40 cm | – | 65 cm |
| štika obecná | 60 cm | – | 80 cm |
| candát obecný | 50 cm | – | 75 cm |
Údaj „nejmenší/největší“ je v cm, „–“ znamená bez omezení nebo že jej z dat neumíme určit. Názvy druhů jsou v datech zkrácené, proto je porovnání se zákonem orientační. Uživatel může míru zvýšit nebo určit největší míru, platí tedy přísnější hodnota. Při rozporu se řiďte rybářským řádem revíru.
Nejmenší lovné míry podle zákona
Zobrazit jako seznam
- amur bílý60 cm
- amur černý60 cm
- bolen dravý40 cm
- hlavatka obecná80 cm
- jelec tloušť25 cm
- jelec proudník20 cm
- jelec jesen30 cm
- jeseter malý45 cm
- jeseter sibiřský45 cm
- kapr obecný40 cm
- lín obecný30 cm
- lipan podhorní33 cm
- mník jednovousý35 cm
- parma obecná40 cm
- podoustev říční30 cm
- cejn siný25 cm
- cejn perleťový25 cm
- cejn velký30 cm
- cejnek malý15 cm
- ostroretka stěhovavá30 cm
- pstruh duhový27 cm
- pstruh obecný jezerní50 cm
- pstruh obecný potoční27 cm
- síh peleď25 cm
- siven americký27 cm
- sumec velký70 cm
- štika obecná60 cm
- tolstolobik bílý45 cm
- tolstolobec pestrý45 cm
- Úhoř říční50 cm
- candát obecný50 cm
- candát východní35 cm
Měří se celková délka od předního konce hlavy po konec nejdelšího paprsku ocasní ploutve (§ 12 odst. 4). Bez lovné míry jsou například slunka obecná, karas stříbřitý, okoun říční, plotice obecná, mřenka mramorovaná (slíž severný) a invazní druhy.
Před lovem a po lovu
- Rybářský lístek a povolenku mějte při lovu u sebe a předložte je při kontrole (§ 12 zákona). Zkontrolujte jejich platnost.
- Před zahájením lovu zapište datum a číslo revíru (č. 3-1440-1-1), po lovu počet a hmotnost úlovků (§ 14 písm. d zákona). Lov bez zápisu je přestupek.
- Zakázané způsoby lovu, noční lov, závody a další pravidla jsou v průvodci Rybářský zákon po pravidlech.
Stav k 6. 11. 2026: zákon č. 216/2018 Z. z. o rybářství (znění od 1. 1. 2022) a vyhláška č. 381/2018 Z. z. (znění od 1. 1. 2019); novější znění jsme nenašli. Zákon se může změnit, platné znění najdete na Slov-Lex (zákon) a Slov-Lex (vyhláška).
Novinky z organizace a úlovky z revíru
Úlovky z revíru
Další revíry v okolí
Nejbližší revíry v témže povodí
3-1630-1-1Kaprová vodaKomorovské vodné nádrže
Banskobystrický kraj
3-1420-1-1Kaprová vodaVN Evička
Banská Štiavnica, Banskobystrický kraj
3-5690-4-5Salmonidní voda (pstruh)VN Rozgrund – prítoky
Banská Štiavnica, Banskobystrický kraj
3-0950-1-1Kaprová vodaVN Hodruša
Žarnovica, Banskobystrický kraj
3-1460-1-4Kaprová vodaVN Winšachtské
Banská Štiavnica, Banskobystrický kraj
3-5680-4-5Salmonidní voda (pstruh)Vodárenská nádrž Rozgrund
Banská Štiavnica, Banskobystrický kraj
Terén ve 3D
Načítám 3D model terénu…
Voda podle veřejných zdrojů
Kvalita vody, povodí, dno, ryby, vodní hmyz, zvěř a rizika z otevřených databází. Kromě zvěře a rizik jsou zahrnuty i do skóre aktivity.
Vhodnost vody pro typ rybářského revíru
Vhodnost vody pro typ revíruIndex 0 až 100: jak dobře vlastnosti vody odpovídají nárokům pstruha, lipana nebo kapra podle typu revíru. Není to předpověď záběrů ani údaj o tom, jaké ryby tam žijí.Voda patří mezi dolních 35 % z 896 kaprových revírů s údaji.
- Nejlépe vyhovuje: kyselost vody (pH)
- Nejvíce chybí: kovy v sedimentu
Spolehlivost nízká: použili jsme 4 údajů o vodě, ostatní chybí a do hodnocení nevstupují.
- 96Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 15,1 °dH (2,7 mmol/l vápníku a hořčíku), atlas ŠGÚDŠ
Tvrdší voda s dostatkem vápníku a hořčíku je produktivnější, má větší zásobu potravy a lépe tlumí výkyvy kyselosti.
Co o tom víme
Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.
Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974
- 100Kyselost vody (pH)Stupeň důkazů: Částečně podloženo
pH 7,7, atlas ŠGÚDŠ
pH je v rozmezí, ve kterém se rybám běžně daří.
Co o tom víme
Ryby pod pH přibližně 6 trpí a pstruzi a lipan jsou citlivější než kaprovití (Alabaster a Lloyd 1982); v kyselé měkké vodě se hliník uvolňuje z půdy a poškozuje žábry (Gensemer a Playle 1999). pH z atlasu je modelový odhad, takže snížení je pouze −1 nebo −2, a to pouze tam, kde nemáme žádné měření pH (které se posuzuje samostatným faktorem).
Zdroje: Alabaster a Lloyd 1982; Gensemer a Playle 1999
- 100MineralizaceStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 495 mg/l, atlas ŠGÚDŠ
Střední mineralizace odpovídá produktivním tokům a nádržím.
Co o tom víme
Rozpuštěné pevné látky (mineralizace) souvisí s úrodností vody, a proto je Ryder použil k odhadu produkce ryb v jezerech (Ryder 1965, Ryder a kol. 1974). Downing a kol. (1990) však ukázal, že primární produkce je lepším prediktorem produkce. Nezadává skóre, pouze index vhodnosti.
Zdroje: Ryder 1965; Ryder a kol. 1974; Downing a kol. 1990
- 45Kovy v sedimentuStupeň důkazů: Částečně podloženo
12 prvky mezi nejvyššími 10 % na Slovensku (atlas ŠGÚDŠ 1999)
Kovy v sedimentech se mohou hromadit u bentických živočichů a ryb; vysoké hodnoty jsou v rudných oblastech často přirozené. V tvrdé vodě jsou kovy méně toxické, protože vápník soutěží o místa na žábrách.
Co o tom víme
Toxicita kovů pro ryby klesá s tvrdostí vody, protože vápník soutěží s kovem o místa na žábrách (Pagekopf 1983). Atlas ŠGÚDŠ uvádí pouze pořadí mezi toky, nikoli koncentraci srovnatelnou s limitem (MacDonald a kol. 2000). V tvrdé vodě tedy hodnotíme kovy mírněji, v měkké vodě přísněji.
Zdroje: Pagenkopf 1983; Gensemer a Playle 1999; MacDonald a kol. 2000
Jak by tato voda vyhovovala každému typu
- Pstruh76
- Lipan76
- Kapr77
Stejné údaje o vodě hodnoceny vůči požadavkům pstruhů, lipanů a kaprů. Revír je veden jako kaprový revír, zvýrazněn je jeho typ.
Index 0 až 100 porovnává vlastnosti vody s požadavky daného druhu (60 je neutrální hodnota, 100 ideální). Slovní hodnocení vychází ze srovnání s jinými rybářskými revíry stejného typu, protože většina slovenských vod má pro svůj druh dobré hodnoty. Index nemá vliv na to, zda se v rybářském revíru skutečně vyskytují ryby (o tom rozhoduje zarybnění a hospodář). Tvrdost, pH a mineralizace z atlasů jsou historické a modelové odhady. Jen malá část z toho se odvíjí od skóre podmínek a kvality rybářského revíru (tvrdost ±1, kyselost atlasu −2 až 0, shoda zóny toku ±1 vůči kvalitě).
Co z toho vyplývá
Veřejné zdroje ve skóre podmínekÚdaje o kyslíku, živinách, hloubce nádrže, velikosti toku, dnu, druzích ryb a rojení hmyzu mírně upraví skóre „Podmínky při lovu“. Každá úprava je v rozboru skóre vidět zvlášť.- Nejvíce pomáhá: Tvrdost vody +1
Posoudili jsme 17 faktorů, skóre mění 2 z nich. Úpravy jsou v rozsahu od −14 do +12 bodů, aby nepřevážily počasí a teplotu vody. Započítávají se do skóre, řazení i filtrů.
Voda a kyslík+1
- Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 15,1 °dH, atlas ŠGÚDŠ
Tvrdší voda je produktivnější, má více potravy a lépe tlumí výkyvy kyselosti.
Co o tom víme
Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.
Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974
+1
Život u vody0
- Líhnutí vodního hmyzuStupeň důkazů: Praxe rybářů
0,4× průměrný měsíc, 5 z 149 pozorování za rok, iNaturalist
V tomto měsíci se vodní hmyz vyskytuje málo, rozhoduje spíše potrava při dne.
Co o tom víme
Rybáři loví „podle hmyzu“ (suchá a mokrá muška). Měřená závislost úlovků na rojení není v našich zdrojích doložena.
0
Skóre nemění
Pro tyto faktory chybějí údaje nebo jsou v běžném rozsahu:
- Rozpuštěný kyslík
- Živiny ve vodě
- Kyselost vody (pH)
- Kyselost vody z atlasu
- Amonné ionty ve vodě
- Teplota vody pro původní druhy
- Povrchová voda (SHMÚ)
- Dusík v podzemní vodě
- Škodlivé látky v podzemní vodě
- Železo v podzemní vodě
- Chloridy v podzemní vodě
- Čistírny odpadních vod
- Hloubka nádrže
- Dno podle geologie
- Invazní druhy poblíž
Pravidla jsou orientační a vycházejí z rybářské praxe a vědeckých studií, u každého faktoru je vidět, jak dobře je podložen. Počasí, tlak vzduchu a teplota vody mají na skóre větší vliv než tyto údaje.
Podzemní voda v okolí
Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.Podzemní voda do 10 km (1 stanice)
- Podhorie – Handrlovaokres Banská Štiavnica · pramen · 5,7 km od revírubez překročení v 20252017 až 2025
V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 28. 4. 2025
- Dusičnany5,6 mg/l
- Amonné ionty< 0,01 mg/l
- Dusitany< 0,01 mg/l
- Železo< 0,002 mg/l
- Chloridy1,3 mg/l
- Arsen15 % normy
- látky z lidské činnosti
- pouze přírodní látky
- žádné překročení nezaznamenáno
Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok, souvislost s tokem u revíru je proto jen nepřímá. Přirozené látky (železo, mangan, sírany, vodivost) se do hodnocení podle ročenky nepočítají.
Údaje jsou z ročenek SHMÚ (podzemní vody 2017 až 2025).
Dno a podloží
Dno a podloží (ŠGÚDŠ)Podloží pod vodou podle hydrogeologické mapy Slovenska 1 : 50 000 (ŠGÚDŠ). Udává, zda je okolí štěrkové, písčité, jílovité, bahnité nebo skalnaté.- Prameny a vývěry
- 0žádné v okruhu 1 km
Podle geologické mapy: antropogénne sedimenty: navážky, haldy a skládky, holocén
Mapa ukazuje geologii podloží, nikoli přesné dno na místě. Skutečný materiál dna se může lišit, zejména u nánosů.
Vodní hmyz
Rojení vodního hmyzu (iNaturalist)Kolik pozorování poďovek, pošvatek a chrostíků lidé v okolí zaznamenali v tomto měsíci v porovnání s ročním průměrem. Pro muškaře je to náznak vývinu hmyzu.Málo hmyzu listopad: 0,4× průměrný měsíc
- Led
- Úno
- Bře
- Dub
- Kvě
- Čer
- Čvc
- Srp
- Zář
- Říj
- Lis
- Pro
Jepice0Jepice: suchá muška na hladině, zejména při soumraku.
Potočník0Pošvatky: večer a v noci u břehu, hodí se i nymfa a mokrá muška.
Pošvatky0Chrostíci: čisté, studené potoky, často již koncem zimy a brzy na jar.
Zdroje fotografií
- Jepice: Foto: Richard Bartz, Munich aka Makro Freak Image:MFB.jpg, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
- Potočník: Foto: Bruce Marlin, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
- Pošvatky: Foto: JJ Harrison (https://www.jjharrison.com.au/), CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
0,4× průměrný měsíc, 5 z 149 pozorování za rok, iNaturalist.
Pozorování přidávají lidé z okolí, nejsou to měření u vody. Ukazují, kdy se vodní hmyz obvykle objevuje, a hodí se zejména při lovu na mušku.
Podzemní voda: naměřené hodnoty
Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.Typická hodnota z 1 stanice podzemní vody do 10 km od revíru (nejbližší 5,7 km), měření z roku 2025. Bližší stanice mají větší váhu. Jde o podzemní vodu u revíru, ne o měření v samotném toku. Norma je limit, který u ukazatele uvádí SHMÚ (pro pitnou vodu); hodnota rovná normě se stejně jako v SHMÚ počítá za překročení. Štítek „někde nad normou“ znamená, že typická hodnota je pod normou, ale alespoň jedna stanice ji přesahuje; která, je uvedeno u dlaždice. Ryby jsou na některé látky citlivější než lidé.
Amonné ionty
< 0,01mg/l
nezjištěno
Pod mezí stanovitelnosti (0,01 mg/l), norma 0,5 mg/l. 1 stanice.
Dusitany
< 0,01mg/l
nezjištěno
Pod mezí stanovitelnosti (0,01 mg/l), norma 0,5 mg/l. 1 stanice.
Dusičnany
5,6mg/l
hluboko pod normou
Norma 50 mg/l. 1 stanice, 5,7 km od revíru.
Kyslík
10,2mg/l
dostatek kyslíku
Značka na ciferníku: 9 mg/l, vodítko pro lososovité vody. 1 stanice, 5,7 km od revíru.
Teplota vody
8,9°C
mírná
1 stanice, 5,7 km od revíru.
pH
7,92
vhodné pro ryby
1 stanice, 5,7 km od revíru.
Tvrdost vody
2,97mmol/l
středně tvrdá
1 stanice, 5,7 km od revíru.
Železo
< 0,002mg/l
nezjištěno
Pod mezí stanovitelnosti (0,002 mg/l), norma 0,2 mg/l. 1 stanice.
Mangan
0,012mg/l
pod normou
Norma 0,05 mg/l. 1 stanice, 5,7 km od revíru.
Chloridy
1,3mg/l
hluboko pod normou
Norma 250 mg/l. 1 stanice, 5,7 km od revíru.
Sírany
48,5mg/l
hluboko pod normou
Norma 250 mg/l. 1 stanice, 5,7 km od revíru.
Vodivost
48,7mS/m
pod normou
Norma 125 mS/m. 1 stanice, 5,7 km od revíru.
Kovy a polokovy
15% normy
pod normou
Nejvyšší: Arsen 1,5 µg/l (15 % normy, 5,7 km od revíru). 1 stanice.
Jak to působí na ryby a vodu
- Amonné ionty
- Samotné amonné ionty nejsou tak jedovaté, ale část z nich se podle pH a teploty mění na amoniak (NH₃), který poškozuje žábry a stresuje ryby. Čím vyšší pH a teplota, tím více amoniaku (Emerson a kol. 1975). Zrušená směrnice 2006/44/ES uváděla jako vodítko nejvýše 0,04 mg/l amonných iontů pro lososovité vody a 0,2 mg/l pro kaprovité.
- Dusitany
- Dusitany jsou pro ryby jedovaté: přes žábry se dostanou do krve a přemění hemoglobin na methemoglobin, který kyslík nepřenáší, takže se ryby „dusí“ i v okysličené vodě. Nejcitlivější jsou lososovité ryby; chloridy ve vodě toxicitu snižují (Lewis a Morris 1986). Směrnice 2006/44/ES uváděla vodítko 0,01 mg/l pro lososovité vody.
- Dusičnany
- Dospělým rybám dusičnany neškodí hned, ale živí řasy a rostliny, a tak přispívají k přehnojení a nočním propadům kyslíku. Pro citlivé vodní živočichy (lososovité ryby, obojživelníky, některé bezobratlé) doporučují Camargo a kol. (2005) držet dusičnany pod 2 mg dusíku na litr, což je asi 9 mg/l dusičnanů.
- Kyslík
- Ryby, zejména lososovité, potřebují mnoho kyslíku. Směrnice 2006/44/ES uváděla pro lososovité vody vodítko 9 mg/l (alespoň v polovině měření) a nikdy méně než 7 mg/l. Podzemní voda z hlubších vrstev ho mívá méně; v toku se pak dokysličí až po vyvěrání.
- Teplota vody
- Podzemní voda má během roku téměř stálou teplotu. Přítok z pramenů proto může v létě tok ochlazovat a v zimě oteplovat, a takové úseky bývají útočištěm pro chladnomilné ryby (Hayashi a Rosenberry 2002).
- pH
- Ryby snášejí pH přibližně od 6 do 9 (směrnice 2006/44/ES). Mimo tento rozsah se poškozují žábry a mění se jedovatost amoniaku a kovů.
- Tvrdost vody
- Tvrdší voda (více vápníku a hořčíku) je pro ryby příznivější: vápník chrání žábry a snižuje toxicitu kovů, například mědi a zinku (Pagenkopf 1983), a drží stabilní pH. Měkká voda je citlivější na kovy i na okyselení.
- Železo
- Železo je v podzemní vodě z hloubky rozpuštěné. Když voda vyjde na vzduch, oxiduje a vysráží se jako hnědé vločky, které zalepují žábry, pokrývají štěrk s jikrami a bezobratlými a ničí úkryty (Vuori 1995).
- Mangan
- Mangan je v hlubší podzemní vodě přirozený. Pro ryby bývá méně významný než železo, norma platí hlavně kvůli chuti a barvě pitné vody.
- Chloridy
- Chloridy pocházejí z posypové soli, hnojiv a odpadu. Americká agentura EPA (1988) určila pro dlouhodobou ochranu vodních živočichů 230 mg/l a pro krátkodobou 860 mg/l.
- Sírany
- Sírany jsou v podzemní vodě běžné, pocházejí z hornin (například sádrovce), z hnojiv i z dolů. Spolu s chloridy zvyšují mineralizaci vody; norma 250 mg/l je určena pro pitnou vodu.
- Vodivost
- Vodivost ukazuje celkové množství rozpuštěných solí. Vyšší hodnota je v podzemní vodě často přirozená (vápence, sádrovec), ale prudké zvýšení v toku ukazuje na přítok solí z cest, dolů nebo odpadu.
- Kovy a polokovy
- Měď, zinek, nikl, kadmium a rtuť jsou pro ryby jedovaté už při nízkých koncentracích, v měkké vodě více než v tvrdé (Pagenkopf 1983). Norma pro podzemní vodu je určena pro pitnou vodu, ne pro ryby.
Zdroje
- Camargo, J. A., Alonso, Á., Salamanca, A. (2005): Nitrate toxicity to aquatic animals: a review with new data for freshwater invertebrates. Chemosphere 58, 1255–1267.
- Lewis, W. M., Morris, D. P. (1986): Toxicity of nitrite to fish: a review. Transactions of the American Fisheries Society 115, 183–195.
- Emerson, K., Russo, R. C., Lund, R. E., Thurston, R. V. (1975): Aqueous ammonia equilibrium calculations: effect of pH and temperature. Journal of the Fisheries Research Board of Canada 32, 2379–2383.
- Směrnice 2006/44/ES o kvalitě sladkých vod, které vyžadují ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb (zrušena v roce 2013; její hodnoty zde uvádíme jen jako odborné vodítko).
- Vuori, K.-M. (1995): Direct and indirect effects of iron on river ecosystems. Annales Zoologici Fennici 32, 317–329.
- Pagenkopf, G. K. (1983): Gill surface interaction model for trace-metal toxicity to fishes: role of complexation, pH, and water hardness. Environmental Science & Technology 17, 342–347.
- U.S. EPA (1988): Ambient Water Quality Criteria for Chloride. EPA 440/5-88-001.
- Hayashi, M., Rosenberry, D. O. (2002): Effects of ground water exchange on the hydrology and ecology of surface water. Ground Water 40, 309–316.
Ryby, zvěř, rostliny a rizika v okolí vodyZvěř a rizika u vody (GBIF)Zvěř, ptáci, rostliny a rizika (medvěd, klíšťata, komáři, bolševník), které lidé v okolí vody zaznamenali. Nepatří do skóre podmínek při lovu, slouží jen pro informaci.
Druhy, které se v okolí vody pozorovaly nebo zaznamenaly. Zvěř, rostliny a rizika nevstupují do skóre podmínek při lovu, slouží jen pro informaci. Název druhu vede na jeho stránku.
PtákKachna divoká
O druhu
Nejběžnější kachna; hnízdí téměř u každé vody s pobřežní vegetací.
PtákVolavka popelavá
O druhu
Stojí v mělčině a číhá na drobné ryby. Na březích rybníků a pomalých potoků je snadno vidět.
PtákLabuť velká
O druhu
Velký bílý vodní pták, který hnízdí u pomalých vod, nádrží a zarostlých rybníků.
PtákVolavka bílá
O druhu
Velká bílá volavka, která loví ryby a žáby v mělčinách. Na Slovensku se její počet zvyšuje, v zimě je vidět i u toků.
PtákKormorán velký
O druhu
Pták živící se rybami. Hnízdí u velkých nádrží a přezimuje i na potocích s otevřenou vodou.
FaunaVážky
O druhu
Dravý hmyz. Larvy žijí pod vodou několik měsíců až let, dospělé vážky loví ve vzduchu nad vodou.
FaunaJepice
O druhu
Hmyz s vodními larvami. Dospělí jedinci žijí jen krátce a líhnou se najednou v rojích.
FaunaUžovka obojková
O druhu
Neškodný had se dvěma žlutými skvrnami na zátylku. Dobře plave a loví žáby, ryby a čolky.
FaunaRopucha obecná
O druhu
Největší původní ropucha. Na jaře putuje k vodě, kde se tře.
FaunaMlok skvrnitý
O druhu
Černá se žlutými skvrnami. Žije v listnatých lesích u čistých horských potoků, larvy se vyvíjejí v potoku.
FaunaBobr evropský
O druhu
Býložravec, který hrázemi a stavbami mění potok i břehy. Je chráněný. Vytváří mělčiny a tůně, kde se daří rybám a hmyzu.
FaunaVydra říční
O druhu
Loví ryby, raky a žáby. Je přísně chráněná a její výskyt se považuje za znamení relativně čisté vody bohaté na ryby.
Invazní rostlinaKřídlatka japonská
O druhu
Invazní bylina z východní Asie, která vytváří husté porosty vysoké až tři metry.
Rostlina
Invazní rostlinaNetýkavka žláznatá
O druhu
Invazní rostlina z Himalájí, vysoká až dva metry, s růžovými květy. Zarůstá břehy toků.
Rostlina
RostlinaOkřehek menší
O druhu
Drobná plovoucí rostlina, která může pokrýt celou hladinu stojatých vod.
RostlinaRákos obecný
O druhu
Vysoká tráva, která u rybníků a na březích tvoří rozsáhlé rákosiny.
RizikoMedvěd hnědý
Jak se chránit
Žije v horských lesích na severu a ve středu území Slovenska. U vody loví ryby a pije.
Jak se chránit: V horských revírech se pohybujte hlučně, nenechávejte u stanu ryby, vnitřnosti ani zbytky návnad a jídlo ukládejte mimo místo na spaní. Pokud medvěda uvidíte, neutíkejte, klidně mluvte a pomalu ustupujte. Nikdy se nepřibližujte k mláďatům.
RizikoBolševník velkolepý
Jak se chránit
Invazní rostlina rostoucí na březích potoků a na vlhkých loukách. Její míza na slunci způsobuje popáleniny kůže.
Jak se chránit: Nedotýkejte se ho a neprocházejte porostem. Pokud se míza dostane na kůži, smyjte ji vodou a mýdlem a chraňte místo před sluncem. Při větším popálení vyhledejte lékaře.
RizikoPrase divoké
Jak se chránit
K vodě chodí válet se a pít, hlavně za soumraku a v noci.
Jak se chránit: Bachyně s mláďaty umí být agresivní. Zachovejte odstup,aturanocujte na zvěřním přechodu a nenechávejte u vody zbytky jídla.
RizikoStřečci
Jak se chránit
Velké bodavé mouchy. Nejaktivnější jsou za horkých bezvětrných dnů u vody a na loukách.
Jak se chránit: Bolestivě bodají, zejména v létě v poledních hodinách. Pomáhá světlé oblečení s dlouhým rukávem a repelent.
Zvěř, rostliny a rizika: záznamy pocházejí z pozorování a odrážejí i to, kde se pozorovatelé pohybují, nejsou to měření hustoty ani jistota setkání. Platí pro okolí přibližně 35 × 55 km.
Zdroje fotografií
- Kachna divoká: Foto: This picture was realized by Richard Bartz by using a Canon EF 70-300mm f/4-5.6 IS USM…, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
- Volavka popelavá: Foto: Giacomo Cimino (foto.giacomocimino.workers.dev · @giacomociminoph), CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Labuť velká: Foto: Sanchezn, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Volavka bílá: Foto: Chuck Homler (FocusOnWildlife.Me), CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Kormorán velký: Foto: MPF, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Vážky: Foto: Paul Balfe, CC BY 2.0, Wikimedia Commons
- Jepice: Foto: Richard Bartz, Munich aka Makro Freak Image:MFB.jpg, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
- Užovka obojková: Foto: Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Ropucha obecná: Foto: Tythatguy1312, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Mlok skvrnitý: Foto: Didier Descouens, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Bobr evropský: Foto: Per Harald Olsen, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Vydra říční: Foto: Bernard Landgraf, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Křídlatka japonská: Foto: W.carter, CC0, Wikimedia Commons
- Orobinec širokolistý: Foto: Peter O'Connor aka anemoneprojectors from Stevenage, United Kingdom, CC BY-SA 2.0, Wikimedia Commons
- Netýkavka žláznatá: Foto: H. Zell, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Olše lepkavá: Foto: AnRo0002, CC0, Wikimedia Commons
- Okřehek menší: Foto: autor neuveden, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Rákos obecný: Foto: W.carter, CC0, Wikimedia Commons
- Medvěd hnědý: Foto: Yathin S Krishnappa, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Bolševník velkolepý: Foto: Lucas Kendall, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Prase divoké: Foto: Valentin Panzirsch, CC BY-SA 3.0 at, Wikimedia Commons
- Střečci: Foto: Bruce Marlin, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
Země pod vodou: geologie, zlomy a radon
Podloží, tok a prameny na mapě, hodnoty v místě vody, geomagnetická aktivita a zemětřesení. Jde o informaci o prostředí; do skóre vstupují jen malé hypotézy označené stupněm jistoty (zlomy a horniny, geomagnetická bouře).
Mapa podloží potřebuje zapnutý JavaScript.
Geologická mapa území (Slovensko) 1 : 50 000: horniny pod povrchem, od naplavených štěrků a písků přes jíly až po žuly a vápence. Barvy podle legendy ŠGÚDŠ, po kliknutí do mapy se ukáže popis horniny v daném místě.
Pro rybáře: Štěrkové lavice a kamenité prahy dávají čisté dno a biotop pro candáta, okouna či parmu. Jílovité a bahnité podloží drží potravu pro kapra a cejna. Vápence a dolomity dávají tvrdší, na potravu bohatší vodu než žuly a křemence.
Radonové riziko podloží (nízké, střední, vysoké). Vychází z radioaktivity hornin a z puklin. Mapa ukazuje podloží, ne radon ve vodě.
Pro rybáře: Radon je přírodní stopovač podzemní vody. Podloží s vyšším radonovým rizikem (žuly, ruly, tektonické zlomy) bývá místem, kde puklinová voda vytéká na povrch. Většina území (Slovensko) je „střední“, proto je zajímavé hlavně vysoké riziko.
nízké 36,7 %
střední 63,0 %
vysoké 0,3 %
Ekvivalentní uran v povrchových horninách z letecké gama spektrometrie (ppm). Od 4 ppm se podloží obvykle označuje za zvýšené radonové riziko.
Pro rybáře: Vysoký uran je znakem žul, rul a černých břidlic, tedy hornin, ze kterých se do vody dostává radon a rozpuštěné látky. Pro záběr nemá přímý význam, pomáhá číst geologii území.
bez údajů
0 – 1
1 – 2
2 – 3
3 – 4
4 – 5
5 – 7
7 – 35
Dávkový příkon gama záření ve vzduchu (nGy/h) z leteckého měření. Jde o přirozené pozadí podloží, ne o znečištění.
Pro rybáře: Vyšší hodnoty mají horniny bohaté na uran, thorium a draslík (žuly, ruly, flyš s břidlicemi). Je to doplněk k mapě uranu; rybáři hlavně ukazuje, kde se mění podloží.
bez údajů
0 – 20
20 – 40
40 – 60
60 – 80
80 – 100
100 – 140
140 – 180
180 – 220
220 – 999
Anomálie magnetického pole Země (ΔT, v nT) způsobené horninami s magnetickými minerály, například sopečnými horninami, bazalty či amfibolity.
Pro rybáře: Ryby (zejména lososovité a úhoři) vnímají magnetické pole. Zda místní anomálie ovlivňují jejich pohyb a záběr, není prokázáno; bere se to jako hypotéza.
-1 217 – -1 000
-1 000 – -250
-250 – -200
-200 – -190
-190 – -180
-180 – -170
-170 – -160
-160 – -150
-150 – -140
-140 – -130
-130 – -120
-120 – -110
-110 – -100
-100 – -90
-90 – -80
-80 – -60
-60 – -40
-40 – -20
-20 – 0
0 – 10
10 – 20
20 – 30
30 – 40
40 – 50
50 – 70
70 – 100
100 – 150
150 – 200
200 – 250
250 – 300
300 – 400
400 – 500
500 – 600
600 – 700
700 – 800
800 – 900
900 – 1 000
1000 – 1 100
1100 – 1 130
Kliknutím nebo ťuknutím do mapy zjistíte hodnotu v daném místě.
Hodnoty v místě vody
Hodnoty v místě vodyRadonové riziko podloží, uran, thorium, draslík, gama záření a magnetická anomálie v jednom místě u vody (na mapě označeno bodem).Radonové riziko podloží
nízké
Podloží s nízkým podílem radonu.
Uran (eU)
3,2ppm
běžný
Běžné pozadí hornin.
Thorium (eTh)
7,9ppm
kolem průměru kůry
Přírodní pozadí hornin.
Draslík (K)
1,50%
pod průměrem kůry
Přírodní pozadí hornin.
Gama záření
57nGy/h
kolem světového průměru
Přirozené pozadí podloží.
Magnetická anomálie (ΔT)
-33nT
pod průměrem okolí
Odchylka magnetického pole od průměru okolí.
Hodnoty platí pro jedno místo (na mapě označené bodem), nikoli jako průměr celého toku nebo povodia. Radon je v podzemních vodách přirozený stopovač; do mapy není zahrnut radon ve vodě, jen riziko podloží.
Značka na ciferníku: průměr horní zemské kůry (uran 2,7 ppm, thorium 10,5 ppm, draslík 2,3 %; Rudnick a Gao 2003) a světový průměr přirozené dávky venku 59 nGy/h (UNSCEAR 2000). Ručička se nevychyluje do „dobra“ ani „zla“, jen ukazuje, kde hodnota leží.
Zvýšený uran nebo radon je pouze údaj o hornině. Pro záběr nemá prokázaný význam; pomáhá číst, z jakého podloží voda pochází.
Zlomy a prameny
Zlomy a pramenyVzdálenost k nejbližšímu tektonickému zlomovému pásmu na geologické mapě a počet pramenů v okolí. Podél zlomů vytéká puklinová podzemní voda.Nejbližší zlom
do 1 km
zlom v okolí
Tektonický zlom na geologické mapě.
Prameny a vývěry
0
žádné zaznamenané
Žádné v okruhu 1 km.
předpokládaný
Podél zlomů a u pramenů vytéká z podloží puklinová podzemní voda. Bývá v létě chladnější a v zimě teplejší než voda v toku, proto se na takových místech podle rybářských zkušeností ryby v extrémním počasí zdržují (letní a zimní ostrůvky vhodnější teploty).
Čerstvá puklinová voda však může mít málo kyslíka. Jde o zkušenost rybářů, nikoli o měřený jev u tohoto revíru.
Zlomy jsou z geologické mapy 1 : 50 000. Prameny pocházejí z hydrogeologické mapy, která pokrývá jen některé regiony, takže nula neznamená, že tam prameny nejsou.
Geologie v okolí: hornina, voda, sedimenty, vrty
Geologie a geochemie kolem vodyHorniny pod vodou, složení vody a sedimentů podle atlasů, radioaktivita, geotermální potenciál, vrty, stará důlní díla, ložiska, zátěže, sesuvy a zlato v sedimentech, z map a registrů ŠGÚDŠ.Čára je voda rybářského revíru, světlý pás je pásmo 3 km, ve kterém byly hledány vrty, důlní díla a zátěže. Mapa ukazuje nejbližší objekty (maximálně několik desítek z každého registru), ne všechny. Body odpovídají pozici v registru; plošné objekty jsou označeny středem.
Skála pod vodou
Mladé sedimenty100 % vodní hladiny
Mladé nezpevněné sedimenty; jemný materiál se při dešti snadno smyje do potoka. Geologická mapa Slovenska 1:50 000.
Voda podle atlasu
pH 7,7modelovaný odhad
typ vody Ca–Mg–SO₄–HCO₃
Mineralizace 495 mg/l, tvrdá voda (15,1 °dH). Interpolace měření z Geochemického atlasu Slovenska, nikoli měření v toku.
Prvky v říčních sedimentech
12 z 15prvky v horních 10 %
nejvyšší: Vést 345 mg/kg
Pozice nejvýše hodnoceného prvku mezi vzorovými body na tocích na Slovensku: percentil 96. Interpolace Geochemického atlasu říčních sedimentů.
Stará důlní díla
431objektů do 3 km
těženo: Au, Zn, Pb, Cu, Ag
Nejbližší: František št. (adit), 40 m od vody.
Rozbory vrtů a podzemních vod
148vrtů do 3 km
150 rozborů vody v okolí
Z toho 148 má archivní zprávu z Geofondu. Vrty jsou hydrogeologické, geologické, inženýrsko-geologické a další.
Geotermální energie
52°C u ústí vrtu
16 geotermálních vrtů do 10 km
Nejteplejší: Sklené Teplice – ST-1, vydatnost 22,3 l/s, 8,4 km od vody.
Ekologické zátěže a skládky
5místa v okruhu 3 km
5 skládek
V okruhu 3 km není registrována žádná ekologická zátěž; skládky jsou pouze evidovány.
Ložiska a výskyty rud
65záznamů do 5 km
13 ložisek, 52 rudných výskytů
Registry geofondu, metalogenetická mapa a mapa nerostných surovin.
Sesuvy půdy a svahové deformace
17ploch do 3 km
2 aktivních
Zdokumentované sesuvy v evidenci Geofondu. Sesuv půdy do potoka může zakalit vodu a změnit koryto.
Údaje pocházejí z matrik, map a atlasů Státního geologického ústavu Dionýze Štúra a popisují prostředí kolem vody. Blízkost důlního díla nebo zátěže neznamená znečištění vody. Chemismus vody a sedimentů je modelovaný odhad z interpolovaných map Geochemického atlasu Slovenska, nikoli aktuální monitoring nebo měření v toku.
Podrobná geologie a geochemie celého toku: hornina pod vodou, složení vody, prvky v sedimentech, záření, geotermální potenciál, kovy, zlato v sedimentu, důlní díla, vrty s rozbory.
Geomagnetická aktivita
Geomagnetická aktivita (Kp)Planetární index Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ukazuje se posledních 48 hodin a předpověď na 24 hodin.Nejvyšší předpovídané Kp v následujících 24 hodinách: 3,0 (klidné pole).
Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země od slunečního větru. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ryby, zejména lososovité a úhoři, magnetické pole vnímají. Že by jejich záběr závisel na Kp, však není prokázáno: jde o pozorování rybářů a o hypotézy.
Údaj je stejný pro celé území (Slovensko). Do skóre aktivity vstupuje jen při silné geomagnetické bouři (hypotéza, −1 až −2 body).
Zemětřesení poblíž
Zemětřesení v okolíOtřesy zaznamenané v okruhu 150 km od vody za posledních 30 dní (katalog GFZ GEOFON).Podle rybářských historek ryby (zejména sumci a úhoři) před otřesy neklidně reagují nebo přestanou brát. Spolehlivě prokázané to není a u slabých otřesů jde o náhodu. Hlubší otřesy z Karpat (například v okolí Komárna a Dobré Vody) lidé většinou vůbec nevnímají.
Katalog GEOFON je celosvětový, slabé otřesy v okolí (Slovensko) v něm nemusí být všechny. Nezapočítává se do skóre aktivity.
Údaje: © ŠGÚDŠ (geologické, geofyzikální a hydrogeologické mapy), NOAA SWPC (Kp-index), GFZ GEOFON (zemětřesení). Souvislost geomagnetického pole, otřesů či radonu se záběrem ryb není spolehlivě prokázána, proto se do skóre aktivity nepočítají. Postup je v Metodice.
Z vesmíru: co ukazují družice Copernicus
Sentinel-2 (optika) a Sentinel-1 (radar), obnovuje se přibližně každých 6 dní
Družicové údaje pro tento revír se právě připravují. Obvykle jsou hotové do několika minut, obnovte stránku později.
Historické snímky
Vývoj okolí a přírody od 2018 do 2024: jak se mění břehy, vegetace a krajina kolem vody. Snímky se samy přepínají, listovat můžeš i ručně.



Ortofotomozaika Slovenska © GKÚ Bratislava, NLC Zvolen. Rok a den snímkování závisí na poloji, jednotlivé ročníky se proto mohou lišit ročním obdobím i počasím.