Rybářský revír

Čierny Váh č. 2

Salmonidní voda (pstruh)č. 3-0610-4-1Černý VáhPovodí Váh
Navigovat

Vymezení revíru: Vodná plocha nádrže Čierny Váh.

délka revíru
2,1km
okres
Liptovský Mikuláš
kraj
Žilinský kraj
Letecký snímek revíru Čierny Váh č. 2 se zvýrazněnou čarou
Modrá čára: průběh revíru (orientačně). Ortofotomozaika Slovenska © GKÚ Bratislava, CC BY 4,0Mapy Google

Právě u vody

Podmínky k lovuIndex aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.

Skóre, nejlepší okno dne a co ho táhne nahoru nebo dolů

Podmínky k lovu

Index aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.

Načítám údaje…

Voda

Vodní stav, teplota, modelový průtok a spád

Výškový profil: stojatá voda

Výškový profilJak se mění nadmořská výška toku po proudu. Počítá se z digitálního modelu reliéfu (desítky metrů), nikoli z měření hladiny, proto je orientační, zejména u úzkých potoků.

Stojatá voda Jde o stojatou vodu, proto se zde tok nehodnotí: voda nemá proud, spád ani sklon. Graf ukazuje výšku terénu podél revíru.

7187207227247267280,0 km0,5 km1,0 km1,5 km2,0 km
Výškový profil terénu podél revíru (Stojatá voda): od 726 do 720 m n. m. na 2,1 km.
Výška terénu podél revíru, od začátku linie (vlevo) po její konec
Hladina přibližně
720 m a.s.l.
Nejnižší bod profilu
720 m a.s.l.
Nejvyšší bod profilu
726 m a.s.l.

Výška je z modelu reliéfu a je orientační (chyba několik metrů).

Zdroj: Open Topo Data (eudem25m)Aktualizováno 4. 11. 2026 19:22

Počasí a předpověď

Hodina po hodině, tlak a nejbližší dny

Počasí a předpověď

Načítám údaje…

Obloha: slunce, měsíc a solunární oknaSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.

Kde jsou slunce a měsíc právě teď a kdy přijdou nejlepší okna dne

Obloha: slunce a měsíc

Solunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.

Táhněte po ose a uvidíte, kde budou slunce a měsíc.

  • Slunce
  • Měsíc
  • Zlatá hodinka
  • Hlavní období
  • Vedlejší období

Slunce

  • Úsvit06:07
  • Východ06:41
  • Západ slunce16:06
  • Soumrak16:40

Den trvá 9 h 25 min.

MěsícFáze MěsícePři úplňku a novu je gravitační působení nejsilnější. Při jasné úplňkové noci se dravci a kapři často krmí v noci, den po ní může být slabší.

Lisosvětleno 1 %
  • Východ Měsíce08:15
  • Západ Měsíce16:06

Úplněk kolem 24. 11., nov kolem 9. 12..

Okna dneSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.

  • Hlavní solunární období22:49–00:49
  • Zlatá hodinka (ráno)06:11–07:41
  • Vedlejší solunární období07:45–08:45
  • Hlavní solunární období11:14–13:14
  • Zlatá hodinka (večer)15:06–16:36
  • Vedlejší solunární období15:36–16:36
  • Hlavní solunární období23:39–01:39

Solunární teorie není vědecky potvrzena, bereme ji jako doplněk. Zlatá hodinka je čas kolem východu a západu slunce, kdy ryby často berou.

Mapa a údaje o revíru

Průběh vody, místa u vody, charakter a základní údaje

49.01078, 19.92539 OpenStreetMap

Čára zobrazuje průběh revíru podle dat Rybárske revíry 2026. Přístupová místa a přesné hranice si ověřte na místě.

Údaje o revíru

Správce
SVP, š.p. B. Štiavnica, OZ Piešťany
Uživatel
LESY SR, š.p. B. Bystrica
Organizace
OZ Liptovský Hrádok
Oblast
Středoslovenská
Účel
Rybářský revír
Minimální zarybnění
Pp2 200 kg, Li1 10000 ks

Charakteristika

  • Další údaje Vodní nádrž v pstruhovém pásmu se zastoupením ryb pstruh obecný a lipeň. Pevné štěrkovité dno s kolísající vodní hladinou v souvislosti s režimem hospodaření MVE Čierny Váh.

Zákon a pravidla lovu

Doba hájení, doba lovu, lovné míry a denní limit. Orientačně: ověřte si je v rybářském řádu revíru

Hájení všech ryb

§ 13 odst. 1 zákona

1. 10. – 15. 4.

lov všech ryb zakázánmimo toto období

Výjimka: na vodách s výskytem hlavatky podunajské je od 1. 11. do 31. 12. lov hlavatky možný jen s povolením k lovu hlavatky (§ 13 odst. 4 a § 19 zákona).

Doba hájení jednotlivých druhů (níže) platí nezávisle na této době hájení.

Denní doba lovu

§ 11 vyhlášky

Platí jen mimo dobu hájení. Mimo tyto hodiny je lov zakázán (§ 14 písm. b zákona).

duben, září6.00 – 20.00 h

Kvě, srpen5.00 – 21.00 h

Čer, Čvc4.00 – 22.00 h

listopad, prosinec7.00 – 19.00 h

Měsíce, které v tabulce chybějí, spadají do doby hájení. Doba v listopadu a prosinci na pstruhových a lipanových vodách souvisí s výjimkou pro lov hlavatky (§ 13 odst. 4 zákona); co se v té době smí lovit, ověřte v rybářském řádu. Na hraničních vodách platí doba z povolenky nebo rybářského řádu (§ 11 odst. 2 vyhlášky). Noční lov zákon upravuje dvěma formulacemi, které se na první pohled rozcházejí, proto se na něj vždy zeptejte v rybářském řádu revíru nebo u rybářské stráže.

Pruty, nástrahy a dny lovu

§ 16 zákona
Počet prutů
1
Povolené způsoby
muškaření, přívlač
Háčky a nástrahy
muškaření nejvýše 3 umělé mušky, přívlač jedna nástraha
Živá nebo mrtvá rybka
zakázána
Dny lovu v týdnu
nejvýše 3
Lov pod ledem
zakázaný
Jiné
zákaz vnadění a více nástrah (pasty, granule, pelety, sýr, červi, hmyz, jikry)

Jde o shrnutí. U nástrah, háčků a návnady si přečtěte i rybářský řád revíru, protože uživatel může podmínky zpřísnit.

Kolik ryb si smíte ponechat za den

§ 14 vyhlášky
  • 1ksModrá skupinajeseter malý, jeseter sibiřský, sumec velký
  • 2ksZelená skupinaúhoř, kapr, mník, candát, štika, lín, parma, pstruh obecný jezerní, lipan (dohromady)
  • 4ksŽlutá skupinapstruh duhový, siven americký, ostroretka, podoustev; připočte se k zelené nebo modré skupině (celkem nejvýše 4 kusy)
  • 5kgDalší druhynapříklad karas, cejni, jelci (dohromady); invazní druhy se nepočítají

Modrá a zelená skupina se nekombinují. Limit platí za den i při lovu na více revírech a po jeho dosažení lov pro ten den končí. Skupiny druhů vycházejí z výkladu SRZ z ledna 2026, ne přímo z textu paragrafu. Uživatel revíru může v povolence určit nižší limit, tehdy platí přísnější.

Doba hájení jednotlivých druhů§ 10 vyhlášky

V tomto období se druh nesmí lovit, i když jinak lov v dané době dovoluje typ vody. Platí nezávisle na době hájení všech ryb.

1. 1. – 15. 3.
mník jednovousý
1. 1. – 31. 5.
lipan podhorní, ouklejka pruhovaná, štika obecná
1. 1. – 15. 6.
sumec velký, candát obecný, candát východní
1. 1. – 31. 10.
hlavatka podunajská (v hraničních vodách 1. 1. – 31. 8.)
15. 3. – 31. 5.
kapr obecný v kaprových vodách (neplatí 1. – 31. 5. při závodech ani na ostatních vodních plochách); bolen dravý, jelec tloušť, jelec proudník, jelec jesen, jeseter malý, jeseter sibiřský, lín obecný, parma obecná, podoustev říční, cejn siný, cejn perleťový, cejn velký, ostroretka stěhovavá
1. 9. – 15. 4.
pstruh obecný potoční, pstruh obecný jezerní
1. 9. – 28. 2.
síh peleď

Některé druhy jsou chráněny celoročně (například drsek, mihule, hrouzci, sekavci, síh maréna, parma karpatská, ostrucha křivočará) a jejich lov je zakázán vždy. Úplný seznam druhů je v průvodci Rybářský zákon po pravidlech.

Lovné míry§ 12 vyhlášky

Nejmenší délka, od které si rybu smíte ponechat. Uživatel revíru může míru zvýšit, platnou hodnotu hledejte v povolence a rybářském řádu.

Zobrazit jako seznam

Měří se celková délka od předního konce hlavy po konec nejdelšího paprsku ocasní ploutve (§ 12 odst. 4). Bez lovné míry jsou například slunka obecná, karas stříbřitý, okoun říční, plotice obecná, mřenka mramorovaná (slíž severný) a invazní druhy.

Před lovem a po lovu

  • Rybářský lístek a povolenku mějte při lovu u sebe a předložte je při kontrole (§ 12 zákona). Zkontrolujte jejich platnost.
  • Před zahájením lovu zapište datum a číslo revíru (č. 3-0610-4-1), po lovu počet a hmotnost úlovků (§ 14 písm. d zákona). Lov bez zápisu je přestupek.
  • Zakázané způsoby lovu, noční lov, závody a další pravidla jsou v průvodci Rybářský zákon po pravidlech.

Stav k 6. 11. 2026: zákon č. 216/2018 Z. z. o rybářství (znění od 1. 1. 2022) a vyhláška č. 381/2018 Z. z. (znění od 1. 1. 2019); novější znění jsme nenašli. Zákon se může změnit, platné znění najdete na Slov-Lex (zákon) a Slov-Lex (vyhláška).

Novinky z organizace a úlovky z revíru

Úlovky z revíru

Na tomto revíru zatím nikdo nezapsal úlovekBuďte první: po schválení se objeví zde i v žebříčku.

Terén ve 3D

Načítám 3D model terénu…

Voda podle veřejných zdrojů

Kvalita vody, povodí, dno, ryby, vodní hmyz, zvěř a rizika z otevřených databází. Kromě zvěře a rizik jsou zahrnuty i do skóre aktivity.

Vhodnost vody pro typ rybářského revíru

Vhodnost vody pro typ revíruIndex 0 až 100: jak dobře vlastnosti vody odpovídají nárokům pstruha, lipana nebo kapra podle typu revíru. Není to předpověď záběrů ani údaj o tom, jaké ryby tam žijí.
81z 100
Průměrně vhodná voda pro pstruhy

Voda patří mezi dolních 43 % z 461 pstruhových revírů s údaji.

  • Nejlépe vyhovuje: kyselost vody (pH)

Spolehlivost střední: použili jsme 5 údajů o vodě, ostatní chybí a do hodnocení nevstupují.

  • Hloubka nádržeStupeň důkazů: Praxe rybářů

    průměrná hloubka 8,2 m, HydroLAKES

    Hluboká nádrž má v létě chladné spodní vrstvy, kam se stahují pstruzi a lipani.

    Co o tom víme

    Produkce ryb v jezerech stoupá s mineralizací a klesá s hloubkou (Ryder 1965); zároveň pstruzi a lipan potřebují v létě chladné hlubší vrstvy. Hodnotící křivky hloubky jsou naším zjednodušením založeným na požadavcích druhu a nevstupují do skóre (hloubka nádrže je hodnocena samostatným faktorem).

    Zdroje: Ryder 1965

    81
  • Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza

    ≈ 9,1 °dH (1,6 mmol/l vápníku a hořčíku), atlas ŠGÚDŠ

    Středně měkká voda: produktivita je průměrná.

    Co o tom víme

    Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.

    Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974

    81
  • Kyselost vody (pH)Stupeň důkazů: Částečně podloženo

    pH 8,1, atlas ŠGÚDŠ

    pH je v rozmezí, ve kterém se rybám běžně daří.

    Co o tom víme

    Ryby pod pH přibližně 6 trpí a pstruzi a lipan jsou citlivější než kaprovití (Alabaster a Lloyd 1982); v kyselé měkké vodě se hliník uvolňuje z půdy a poškozuje žábry (Gensemer a Playle 1999). pH z atlasu je modelový odhad, takže snížení je pouze −1 nebo −2, a to pouze tam, kde nemáme žádné měření pH (které se posuzuje samostatným faktorem).

    Zdroje: Alabaster a Lloyd 1982; Gensemer a Playle 1999

    100
  • MineralizaceStupeň důkazů: Hypotéza

    ≈ 252 mg/l, atlas ŠGÚDŠ

    Střední mineralizace odpovídá produktivním tokům a nádržím.

    Co o tom víme

    Rozpuštěné pevné látky (mineralizace) souvisí s úrodností vody, a proto je Ryder použil k odhadu produkce ryb v jezerech (Ryder 1965, Ryder a kol. 1974). Downing a kol. (1990) však ukázal, že primární produkce je lepším prediktorem produkce. Nezadává skóre, pouze index vhodnosti.

    Zdroje: Ryder 1965; Ryder a kol. 1974; Downing a kol. 1990

    95
  • Kovy v sedimentuStupeň důkazů: Částečně podloženo

    2 prvky mezi nejvyššími 10 % na Slovensku (atlas ŠGÚDŠ 1999)

    Kovy v sedimentech se mohou hromadit u bentických živočichů a ryb; vysoké hodnoty jsou v rudných oblastech často přirozené.

    Co o tom víme

    Toxicita kovů pro ryby klesá s tvrdostí vody, protože vápník soutěží s kovem o místa na žábrách (Pagekopf 1983). Atlas ŠGÚDŠ uvádí pouze pořadí mezi toky, nikoli koncentraci srovnatelnou s limitem (MacDonald a kol. 2000). V tvrdé vodě tedy hodnotíme kovy mírněji, v měkké vodě přísněji.

    Zdroje: Pagenkopf 1983; Gensemer a Playle 1999; MacDonald a kol. 2000

    80

Jak by tato voda vyhovovala každému typu

  • Pstruh81
  • Lipan81
  • Kapr75

Stejné údaje o vodě hodnoceny vůči požadavkům pstruhů, lipanů a kaprů. Revír je veden jako pstruhový revír, zvýrazněn je jeho typ.

Index 0 až 100 porovnává vlastnosti vody s požadavky daného druhu (60 je neutrální hodnota, 100 ideální). Slovní hodnocení vychází ze srovnání s jinými rybářskými revíry stejného typu, protože většina slovenských vod má pro svůj druh dobré hodnoty. Index nemá vliv na to, zda se v rybářském revíru skutečně vyskytují ryby (o tom rozhoduje zarybnění a hospodář). Tvrdost, pH a mineralizace z atlasů jsou historické a modelové odhady. Jen malá část z toho se odvíjí od skóre podmínek a kvality rybářského revíru (tvrdost ±1, kyselost atlasu −2 až 0, shoda zóny toku ±1 vůči kvalitě).

Co z toho vyplývá

Veřejné zdroje ve skóre podmínekÚdaje o kyslíku, živinách, hloubce nádrže, velikosti toku, dnu, druzích ryb a rojení hmyzu mírně upraví skóre „Podmínky při lovu“. Každá úprava je v rozboru skóre vidět zvlášť.
−14−40+4+120
Veřejné údaje o této vodě skóre aktivity téměř nemění.
  • Nejvíce pomáhá: Tvrdost vody +1
  • Nejvíce sráží: Dno podle geologie −1

Posoudili jsme 18 faktorů, skóre mění 3 z nich. Úpravy jsou v rozsahu od −14 do +12 bodů, aby nepřevážily počasí a teplotu vody. Započítávají se do skóre, řazení i filtrů.

Voda a kyslík+1

  • Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza

    ≈ 9,1 °dH, atlas ŠGÚDŠ

    Tvrdší pánev bohatá na vápník poskytuje produktivnější vodu, ve které pstruzi a lipan lépe rostou.

    Co o tom víme

    Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.

    Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974

    +1

Tok, nádrž a dno−1

  • Dno podle geologieStupeň důkazů: Hypotéza

    Jíly a hlíny, ŠGÚDŠ

    Jemnozrnné dno není pro pstruhové vody typické, voda se snadněji zakalí.

    Co o tom víme

    Produkce pstruha je vyšší ve vápencových tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006), ale v irských tocích geologie hustotu pstruhů nezměnila a rozhodovala struktura koryta (Lehane a kol. 2004). Důkazy se rozcházejí, váha je malá.

    Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004

    −1

Život u vody0

  • Líhnutí vodního hmyzuStupeň důkazů: Praxe rybářů

    0,2× průměrný měsíc, 1 z 70 pozorování za rok, iNaturalist

    V tomto měsíci se vodní hmyz vyskytuje málo, rozhoduje spíše potrava při dne.

    Co o tom víme

    Rybáři loví „podle hmyzu“ (suchá a mokrá muška). Měřená závislost úlovků na rojení není v našich zdrojích doložena.

    0

Skóre nemění

Pro tyto faktory chybějí údaje nebo jsou v běžném rozsahu:

  • Rozpuštěný kyslík
  • Živiny ve vodě
  • Kyselost vody (pH)
  • Kyselost vody z atlasu
  • Amonné ionty ve vodě
  • Teplota vody pro původní druhy
  • Povrchová voda (SHMÚ)
  • Dusík v podzemní vodě
  • Škodlivé látky v podzemní vodě
  • Železo v podzemní vodě
  • Chloridy v podzemní vodě
  • Studená podzemní voda
  • Čistírny odpadních vod
  • Hloubka nádrže
  • Invazní druhy poblíž

Pravidla jsou orientační a vycházejí z rybářské praxe a vědeckých studií, u každého faktoru je vidět, jak dobře je podložen. Počasí, tlak vzduchu a teplota vody mají na skóre větší vliv než tyto údaje.

Znečištění vody

Znečištění vody (SHMÚ)Ukazatele kvality vody, které v ročenkách SHMÚ za roky 2022 až 2025 nesplňují normy na nejbližším místě monitoringu na tomtéž toku.
Povrchová voda, 2023
v norměbez nesplněné normy na nejbližším místě SHMÚ

Povrchová voda: nejbližší místo monitoringu

Ipoltica, osada Černý Váh, nadIpoltica, rkm 4,5 · 1,6 km od revíru
žádná nesplněná norma
2022202320242025

V ročenkách za 2022 až 2025 nemá toto místo žádný nesplněný ukazatel.

  • norma nesplněna
  • žádná nesplněná norma
  • místo není v ročence

Další místa na témže toku

  • Ipoltica, osada Černý Váh, nadIpoltica, rkm 1,5 · 1,6 km od revíru3 ukazatele
Znečištěná voda – Slovensko: nejhorší místa a znečišťovatelé

Údaje jsou z ročenek SHMÚ (povrchové vody 2022 až 2025). Ročenka uvádí místa, která nesplnila normu; místo, které v ročence chybí, se nepovažuje za čisté. Vzdálenost a shodu názvu toku určujeme sami, proto jde o orientační přiřazení.

Podzemní voda v okolí

Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.

Podzemní voda do 10 km (3 stanice)

  • Svarin – Nizny Chmelienecokres Liptovský Mikuláš · pramen · 1,3 km od revíru
    bez překročení v 2025
    2017 až 2025

    V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.

    Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 20. 5. 2025
    • Dusičnany3,3 mg/l
    • Amonné ionty0,01 mg/l
    • Dusitany0,01 mg/l
    • Železo0,006 mg/l
    • Chloridy1,2 mg/l
    • Hliník10 % normy
    • Desetyldesisopropylatrazin90 % normy
  • Vysna Sunava, Zemska C. 1okres Poprad · pramen · 7,5 km od revíru
    bez překročení v 2025
    2017 až 2025

    Naposledy v roce 2024 bylo překročeno:

    • Chloretén (vinylchlorid)
    Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 20. 5. 2025
    • Dusičnany4,1 mg/l
    • Amonné ionty< 0,01 mg/l
    • Dusitany< 0,01 mg/l
    • Železo< 0,002 mg/l
    • Chloridy4,7 mg/l
    • Vést10 % normy
  • Maluzina – Skarketka Hornyokres Liptovský Mikuláš · pramen · 9,6 km od revíru
    bez překročení v 2025
    2017 až 2025

    V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.

    Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 23. 4. 2025
    • Dusičnany2,6 mg/l
    • Amonné ionty< 0,01 mg/l
    • Dusitany< 0,01 mg/l
    • Železo< 0,002 mg/l
    • Chloridy< 1 mg/l
  • látky z lidské činnosti
  • pouze přírodní látky
  • žádné překročení nezaznamenáno

Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok, souvislost s tokem u revíru je proto jen nepřímá. Přirozené látky (železo, mangan, sírany, vodivost) se do hodnocení podle ročenky nepočítají.

Údaje jsou z ročenek SHMÚ (podzemní vody 2017 až 2025).

Povodí a nádrž

Hloubka nádrže (HydroLAKES)Průměrná hloubka, objem a doba zdržení vody v nádrži z databáze HydroLAKES (WWF). Hloubka je odhadnuta modelem z okolního terénu, takže je orientační.

Přírodní jezero

Průměrná hloubkaHloubka nádrže (HydroLAKES)Průměrná hloubka, objem a doba zdržení vody v nádrži z databáze HydroLAKES (WWF). Hloubka je odhadnuta modelem z okolního terénu, takže je orientační.
8,2 mhluboká
Objem vody
2,95 mil. m³
Plocha hladiny
36 ha
Doba zdržení vody
9,6 dnívoda se rychle vyměňuje
Nadmořská výška
725 m a.s.l.

Údaje jsou z celosvětové databáze s hrubším rozlišením (desítky metrů), proto jsou u malých vod jen orientační. Hloubka a objem jsou modelové průměry.

Dno a podloží

Dno a podloží (ŠGÚDŠ)Podloží pod vodou podle hydrogeologické mapy Slovenska 1 : 50 000 (ŠGÚDŠ). Udává, zda je okolí štěrkové, písčité, jílovité, bahnité nebo skalnaté.

Voda se po dešti rychle zakalí a ryby hledají potravu více čichem.

  • Štěrky 33 %
  • Jíly a hlíny 67 %
Prameny a vývěry
0žádné v okruhu 1 km

Podle geologické mapy: fluviálne sedimenty: litofaciálne nečlenené nivné hliny, alebo piesčité až štrkovité hliny dolinných nív a nív horských potokov, holocén

Mapa ukazuje geologii podloží, nikoli přesné dno na místě. Skutečný materiál dna se může lišit, zejména u nánosů.

Vodní hmyz

Rojení vodního hmyzu (iNaturalist)Kolik pozorování poďovek, pošvatek a chrostíků lidé v okolí zaznamenali v tomto měsíci v porovnání s ročním průměrem. Pro muškaře je to náznak vývinu hmyzu.

Málo hmyzu listopad: 0,2× průměrný měsíc

  1. Led
  2. Úno
  3. Bře
  4. Dub
  5. Kvě
  6. Čer
  7. Čvc
  8. Srp
  9. Zář
  10. Říj
  11. Lis
  12. Pro
  • JepiceJepice0Jepice: suchá muška na hladině, zejména při soumraku.
  • PotočníkPotočník0Pošvatky: večer a v noci u břehu, hodí se i nymfa a mokrá muška.
  • PošvatkyPošvatky0Chrostíci: čisté, studené potoky, často již koncem zimy a brzy na jar.
Zdroje fotografií

0,2× průměrný měsíc, 1 z 70 pozorování za rok, iNaturalist.

Pozorování přidávají lidé z okolí, nejsou to měření u vody. Ukazují, kdy se vodní hmyz obvykle objevuje, a hodí se zejména při lovu na mušku.

Podzemní voda: naměřené hodnoty

Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.

Typická hodnota z 3 stanic podzemní vody do 10 km od revíru (nejbližší 1,3 km), měření z roku 2025. Bližší stanice mají větší váhu. Jde o podzemní vodu u revíru, ne o měření v samotném toku. Norma je limit, který u ukazatele uvádí SHMÚ (pro pitnou vodu); hodnota rovná normě se stejně jako v SHMÚ počítá za překročení. Štítek „někde nad normou“ znamená, že typická hodnota je pod normou, ale alespoň jedna stanice ji přesahuje; která, je uvedeno u dlaždice. Ryby jsou na některé látky citlivější než lidé.

00,75

Amonné ionty

0,01mg/l

hluboko pod normou

Norma 0,5 mg/l. Rozmezí 0,005 až 0,01 mg/l, 3 stanice.

00,75

Dusitany

0,01mg/l

hluboko pod normou

Norma 0,5 mg/l. Rozmezí 0,005 až 0,01 mg/l, 3 stanice.

075

Dusičnany

3,3mg/l

hluboko pod normou

Norma 50 mg/l. Rozmezí 2,6 až 4,1 mg/l, 3 stanice.

012

Kyslík

9,77mg/l

dostatek kyslíku

Značka na ciferníku: 9 mg/l, vodítko pro lososovité vody. Rozmezí 5,29 až 10,9 mg/l, 3 stanice.

020

Teplota vody

14,3°C

teplejší

Rozmezí 5,2 až 14,3 °C, 3 stanice.

510

pH

8,19

vhodné pro ryby

Rozmezí 7,55 až 8,2, 3 stanice.

08

Tvrdost vody

1,49mmol/l

měkká

Rozmezí 0,85 až 2,78 mmol/l, 3 stanice.

00,3

Železo

0,006mg/l

hluboko pod normou

Norma 0,2 mg/l. Rozmezí 0,001 až 0,006 mg/l, 3 stanice.

00,075

Mangan

0,002mg/l

hluboko pod normou

Norma 0,05 mg/l. Rozmezí 0,001 až 0,007 mg/l, 3 stanice.

0375

Chloridy

1,2mg/l

hluboko pod normou

Norma 250 mg/l. Rozmezí 0,5 až 4,7 mg/l, 3 stanice.

0375

Sírany

15,3mg/l

hluboko pod normou

Norma 250 mg/l. Rozmezí 7,3 až 41 mg/l, 3 stanice.

0188

Vodivost

25,8mS/m

pod normou

Norma 125 mS/m. Rozmezí 15,2 až 46,6 mS/m, 3 stanice.

0150%

Kovy a polokovy

10% normy

pod normou

Nejvyšší: Hliník 0,02 mg/l (10 % normy, 1,3 km od revíru). 3 stanice.

0150%

Pesticidy

90% normy

blízko normy

Nejvyšší: Desetyldesisopropylatrazin 0,09 µg/l (90 % normy, 1,3 km od revíru). 1 stanice.

0150%

Rozpouštědla a benzen

0% normy

nezjištěno

Pod mezí stanovení: látky z této skupiny se ve vzorcích nezjistily. 3 stanice.

0150%

PAU (spalování, ropné látky)

0% normy

nezjištěno

Pod mezí stanovení: látky z této skupiny se ve vzorcích nezjistily. 3 stanice.

Jak to působí na ryby a vodu
Amonné ionty
Samotné amonné ionty nejsou tak jedovaté, ale část z nich se podle pH a teploty mění na amoniak (NH₃), který poškozuje žábry a stresuje ryby. Čím vyšší pH a teplota, tím více amoniaku (Emerson a kol. 1975). Zrušená směrnice 2006/44/ES uváděla jako vodítko nejvýše 0,04 mg/l amonných iontů pro lososovité vody a 0,2 mg/l pro kaprovité.
Dusitany
Dusitany jsou pro ryby jedovaté: přes žábry se dostanou do krve a přemění hemoglobin na methemoglobin, který kyslík nepřenáší, takže se ryby „dusí“ i v okysličené vodě. Nejcitlivější jsou lososovité ryby; chloridy ve vodě toxicitu snižují (Lewis a Morris 1986). Směrnice 2006/44/ES uváděla vodítko 0,01 mg/l pro lososovité vody.
Dusičnany
Dospělým rybám dusičnany neškodí hned, ale živí řasy a rostliny, a tak přispívají k přehnojení a nočním propadům kyslíku. Pro citlivé vodní živočichy (lososovité ryby, obojživelníky, některé bezobratlé) doporučují Camargo a kol. (2005) držet dusičnany pod 2 mg dusíku na litr, což je asi 9 mg/l dusičnanů.
Kyslík
Ryby, zejména lososovité, potřebují mnoho kyslíku. Směrnice 2006/44/ES uváděla pro lososovité vody vodítko 9 mg/l (alespoň v polovině měření) a nikdy méně než 7 mg/l. Podzemní voda z hlubších vrstev ho mívá méně; v toku se pak dokysličí až po vyvěrání.
Teplota vody
Podzemní voda má během roku téměř stálou teplotu. Přítok z pramenů proto může v létě tok ochlazovat a v zimě oteplovat, a takové úseky bývají útočištěm pro chladnomilné ryby (Hayashi a Rosenberry 2002).
pH
Ryby snášejí pH přibližně od 6 do 9 (směrnice 2006/44/ES). Mimo tento rozsah se poškozují žábry a mění se jedovatost amoniaku a kovů.
Tvrdost vody
Tvrdší voda (více vápníku a hořčíku) je pro ryby příznivější: vápník chrání žábry a snižuje toxicitu kovů, například mědi a zinku (Pagenkopf 1983), a drží stabilní pH. Měkká voda je citlivější na kovy i na okyselení.
Železo
Železo je v podzemní vodě z hloubky rozpuštěné. Když voda vyjde na vzduch, oxiduje a vysráží se jako hnědé vločky, které zalepují žábry, pokrývají štěrk s jikrami a bezobratlými a ničí úkryty (Vuori 1995).
Mangan
Mangan je v hlubší podzemní vodě přirozený. Pro ryby bývá méně významný než železo, norma platí hlavně kvůli chuti a barvě pitné vody.
Chloridy
Chloridy pocházejí z posypové soli, hnojiv a odpadu. Americká agentura EPA (1988) určila pro dlouhodobou ochranu vodních živočichů 230 mg/l a pro krátkodobou 860 mg/l.
Sírany
Sírany jsou v podzemní vodě běžné, pocházejí z hornin (například sádrovce), z hnojiv i z dolů. Spolu s chloridy zvyšují mineralizaci vody; norma 250 mg/l je určena pro pitnou vodu.
Vodivost
Vodivost ukazuje celkové množství rozpuštěných solí. Vyšší hodnota je v podzemní vodě často přirozená (vápence, sádrovec), ale prudké zvýšení v toku ukazuje na přítok solí z cest, dolů nebo odpadu.
Kovy a polokovy
Měď, zinek, nikl, kadmium a rtuť jsou pro ryby jedovaté už při nízkých koncentracích, v měkké vodě více než v tvrdé (Pagenkopf 1983). Norma pro podzemní vodu je určena pro pitnou vodu, ne pro ryby.
Pesticidy
Pesticidy se dostávají do podzemní vody z polí. Norma 0,1 µg/l na jednu látku (0,5 µg/l celkem) je norma pro pitnou vodu a je velmi přísná; ryby poškozuje obvykle až mnohem vyšší koncentrace. Hodnota hlavně ukazuje, jak moc je okolí zatíženo zemědělstvím.
Rozpouštědla a benzen
Chlorovaná rozpouštědla (například tetrachlorethen) a benzen pocházejí z průmyslu, čistíren a čerpacích stanic. Jsou jedovaté a v podzemní vodě se rozkládají pomalu.
PAU (spalování, ropné látky)
PAU vznikají při spalování a únících ropných látek. Norma pro benzo(a)pyren (0,01 µg/l) je pro pitnou vodu velmi přísná, protože jde o karcinogen.

Zdroje

  1. Camargo, J. A., Alonso, Á., Salamanca, A. (2005): Nitrate toxicity to aquatic animals: a review with new data for freshwater invertebrates. Chemosphere 58, 1255–1267.
  2. Lewis, W. M., Morris, D. P. (1986): Toxicity of nitrite to fish: a review. Transactions of the American Fisheries Society 115, 183–195.
  3. Emerson, K., Russo, R. C., Lund, R. E., Thurston, R. V. (1975): Aqueous ammonia equilibrium calculations: effect of pH and temperature. Journal of the Fisheries Research Board of Canada 32, 2379–2383.
  4. Směrnice 2006/44/ES o kvalitě sladkých vod, které vyžadují ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb (zrušena v roce 2013; její hodnoty zde uvádíme jen jako odborné vodítko).
  5. Vuori, K.-M. (1995): Direct and indirect effects of iron on river ecosystems. Annales Zoologici Fennici 32, 317–329.
  6. Pagenkopf, G. K. (1983): Gill surface interaction model for trace-metal toxicity to fishes: role of complexation, pH, and water hardness. Environmental Science & Technology 17, 342–347.
  7. U.S. EPA (1988): Ambient Water Quality Criteria for Chloride. EPA 440/5-88-001.
  8. Hayashi, M., Rosenberry, D. O. (2002): Effects of ground water exchange on the hydrology and ecology of surface water. Ground Water 40, 309–316.

Ryby, zvěř, rostliny a rizika v okolí vodyZvěř a rizika u vody (GBIF)Zvěř, ptáci, rostliny a rizika (medvěd, klíšťata, komáři, bolševník), které lidé v okolí vody zaznamenali. Nepatří do skóre podmínek při lovu, slouží jen pro informaci.

Druhy, které se v okolí vody pozorovaly nebo zaznamenaly. Zvěř, rostliny a rizika nevstupují do skóre podmínek při lovu, slouží jen pro informaci. Název druhu vede na jeho stránku.

Kachna divokáPták

Kachna divoká

mnoho záznamů
Nejvíce záznamů: duben.
O druhu

Nejběžnější kachna; hnízdí téměř u každé vody s pobřežní vegetací.

Volavka popelaváPták

Volavka popelavá

chráněný druhmnoho záznamů
Nejvíce záznamů: duben.
O druhu

Stojí v mělčině a číhá na drobné ryby. Na březích rybníků a pomalých potoků je snadno vidět.

Skorec vodníPták

Skorec vodní

chráněný druhmnoho záznamů
Nejvíce záznamů: Čer.
O druhu

Malý ptáček, který se potápí a běhá po dně bystřin za larvami hmyzu. Hnízdí u čistých horských potoků.

Racek chechtavýPták

Racek chechtavý

chráněný druhmnoho záznamů
Nejvíce záznamů: Kvě.
O druhu

Nejběžnější racek u vody. Hnízdí v koloniích u rybníků a velkých nádrží a zdržuje se také u řek.

Potápka roháčPták

Potápka roháč

chráněný druhmnoho záznamů
Nejvíce záznamů: Kvě.
O druhu

Potápivý vodní pták s chocholkou na hlavě. Loví drobné ryby a hmyz, hnízdí na plovoucím hnízdě v rákosí.

JepiceFauna

Jepice

mnoho záznamů
Nejvíce záznamů: Kvě.
O druhu

Hmyz s vodními larvami. Dospělí jedinci žijí jen krátce a líhnou se najednou v rojích.

VážkyFauna

Vážky

více záznamů
Nejvíce záznamů: Čer.
O druhu

Dravý hmyz. Larvy žijí pod vodou několik měsíců až let, dospělé vážky loví ve vzduchu nad vodou.

Ropucha obecnáFauna

Ropucha obecná

chráněný druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: srpen.
O druhu

Největší původní ropucha. Na jaře putuje k vodě, kde se tře.

Mlok skvrnitýFauna

Mlok skvrnitý

chráněný druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: Kvě.
O druhu

Černá se žlutými skvrnami. Žije v listnatých lesích u čistých horských potoků, larvy se vyvíjejí v potoku.

Bobr evropskýFauna

Bobr evropský

chráněný druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: duben.
O druhu

Býložravec, který hrázemi a stavbami mění potok i břehy. Je chráněný. Vytváří mělčiny a tůně, kde se daří rybám a hmyzu.

Užovka obojkováFauna

Užovka obojková

chráněný druhněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: srpen.
O druhu

Neškodný had se dvěma žlutými skvrnami na zátylku. Dobře plave a loví žáby, ryby a čolky.

Vydra říčníFauna

Vydra říční

chráněný druhněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: duben.
O druhu

Loví ryby, raky a žáby. Je přísně chráněná a její výskyt se považuje za znamení relativně čisté vody bohaté na ryby.

Olše lepkaváRostlina

Olše lepkavá

více záznamů
Nejvíce záznamů: Čer.
O druhu

Břehový strom, jehož kořeny sahají pod vodní hladinu.

Netýkavka žláznatáInvazní rostlina

Netýkavka žláznatá

invazní druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: srpen.
O druhu

Invazní rostlina z Himalájí, vysoká až dva metry, s růžovými květy. Zarůstá břehy toků.

Křídlatka japonskáInvazní rostlina

Křídlatka japonská

invazní druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: srpen.
O druhu

Invazní bylina z východní Asie, která vytváří husté porosty vysoké až tři metry.

Rákos obecnýRostlina

Rákos obecný

více záznamů
Nejvíce záznamů: Čer.
O druhu

Vysoká tráva, která u rybníků a na březích tvoří rozsáhlé rákosiny.

Orobinec širokolistýRostlina

Orobinec širokolistý

více záznamů
Nejvíce záznamů: Čvc.
O druhu

Mokřadní rostlina s hnědým válcovitým plodenstvím.

Okřehek menšíRostlina

Okřehek menší

několik záznamů
Nejvíce záznamů: Čvc.
O druhu

Drobná plovoucí rostlina, která může pokrýt celou hladinu stojatých vod.

Medvěd hnědýRiziko

Medvěd hnědý

vyšší rizikochráněný druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: Čvc.
Jak se chránit

Žije v horských lesích na severu a ve středu území Slovenska. U vody loví ryby a pije.

Jak se chránit: V horských revírech se pohybujte hlučně, nenechávejte u stanu ryby, vnitřnosti ani zbytky návnad a jídlo ukládejte mimo místo na spaní. Pokud medvěda uvidíte, neutíkejte, klidně mluvte a pomalu ustupujte. Nikdy se nepřibližujte k mláďatům.

Zmije obecnáRiziko

Zmije obecná

je třeba počítatchráněný druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: Čvc.
Jak se chránit

Jedovatý had, který se vyhřívá na skalnatých svazích, v mokřadech a na okrajích lesů u vody.

Jak se chránit: Je plachá a uštkne jen při ohrožení. U kamenitých břehůacím nesahejte rukou mezi kameny a mějte pevnou obuv. Po uštknutí zůstaňte v klidu, nehýbejte postiženou končetinou a volejte 112.

Vlk obecnýRiziko

Vlk obecný

je třeba počítatněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: Kvě.
Jak se chránit

Plachá šelma lesů. K vodě přichází v noci a za soumraku.

Jak se chránit: Útoky na lidi jsou velmi vzácné. Udržujte pořádek v táboře, nekrmte zvěř a psa mějte na vodítku.

Prase divokéRiziko

Prase divoké

je třeba počítatněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: březen.
Jak se chránit

K vodě chodí válet se a pít, hlavně za soumraku a v noci.

Jak se chránit: Bachyně s mláďaty umí být agresivní. Zachovejte odstup,aturanocujte na zvěřním přechodu a nenechávejte u vody zbytky jídla.

StřečciRiziko

Střečci

je třeba počítatněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: Čvc.
Jak se chránit

Velké bodavé mouchy. Nejaktivnější jsou za horkých bezvětrných dnů u vody a na loukách.

Jak se chránit: Bolestivě bodají, zejména v létě v poledních hodinách. Pomáhá světlé oblečení s dlouhým rukávem a repelent.

Bolševník velkolepýRiziko

Bolševník velkolepý

je třeba počítatinvazní druhněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: Čvc.
Jak se chránit

Invazní rostlina rostoucí na březích potoků a na vlhkých loukách. Její míza na slunci způsobuje popáleniny kůže.

Jak se chránit: Nedotýkejte se ho a neprocházejte porostem. Pokud se míza dostane na kůži, smyjte ji vodou a mýdlem a chraňte místo před sluncem. Při větším popálení vyhledejte lékaře.

KomářiRiziko

Komáři

je třeba počítatojedinělý záznam
Nejvíce záznamů: srpen.
Jak se chránit

Líhnou se ve stojaté vodě, proto jsou nejhorší u nádrží, slepých ramen a lužních lesů, zejména při západu slunce.

Jak se chránit: Při večerním a nočním lovu mějte dlouhý rukáv, repelent a síťku. Rozvoj komárů zrychluje teplo a vlhko po deštích.

Zvěř, rostliny a rizika: záznamy pocházejí z pozorování a odrážejí i to, kde se pozorovatelé pohybují, nejsou to měření hustoty ani jistota setkání. Platí pro okolí přibližně 35 × 55 km.

Zdroje fotografií

Katalog zvířat a rostlin

Zdroj: GBIFAktualizováno 6. 11. 2026 16:02

Země pod vodou: geologie, zlomy a radon

Podloží, tok a prameny na mapě, hodnoty v místě vody, geomagnetická aktivita a zemětřesení. Jde o informaci o prostředí; do skóre vstupují jen malé hypotézy označené stupněm jistoty (zlomy a horniny, geomagnetická bouře).

Mapa podloží potřebuje zapnutý JavaScript.

Mapa se posouvá a přibližuje; vrstvy ŠGÚDŠ jsou uložené na tomto serveru. © Státní geologický ústav Dionýze Štúra. Měřítko podkladu 1 : 50 000 (zlomy a geologie), radioaktivita a magnetika jsou hrubší.

Hodnoty v místě vody

Hodnoty v místě vodyRadonové riziko podloží, uran, thorium, draslík, gama záření a magnetická anomálie v jednom místě u vody (na mapě označeno bodem).

Radonové riziko podloží

střední

Běžné pro většinu Slovenska.

08

Uran (eU)

3,3ppm

běžný

Běžné pozadí hornin.

020

Thorium (eTh)

6,7ppm

pod průměrem kůry

Přírodní pozadí hornin.

04

Draslík (K)

1,40%

pod průměrem kůry

Přírodní pozadí hornin.

0150

Gama záření

54nGy/h

kolem světového průměru

Přirozené pozadí podloží.

SVJZ

Magnetická anomálie (ΔT)

-46nT

pod průměrem okolí

Odchylka magnetického pole od průměru okolí.

Hodnoty platí pro jedno místo (na mapě označené bodem), nikoli jako průměr celého toku nebo povodia. Radon je v podzemních vodách přirozený stopovač; do mapy není zahrnut radon ve vodě, jen riziko podloží.

Značka na ciferníku: průměr horní zemské kůry (uran 2,7 ppm, thorium 10,5 ppm, draslík 2,3 %; Rudnick a Gao 2003) a světový průměr přirozené dávky venku 59 nGy/h (UNSCEAR 2000). Ručička se nevychyluje do „dobra“ ani „zla“, jen ukazuje, kde hodnota leží.

Zvýšený uran nebo radon je pouze údaj o hornině. Pro záběr nemá prokázaný význam; pomáhá číst, z jakého podloží voda pochází.

Zlomy a prameny

Zlomy a pramenyVzdálenost k nejbližšímu tektonickému zlomovému pásmu na geologické mapě a počet pramenů v okolí. Podél zlomů vytéká puklinová podzemní voda.
250 m1 km3 km8 km

Nejbližší zlom

do 250 m

zlom v okolí

Tektonický zlom na geologické mapě.

Prameny a vývěry

0

žádné zaznamenané

Žádné v okruhu 1 km.

zakrytý mladšími usazeninami

Podél zlomů a u pramenů vytéká z podloží puklinová podzemní voda. Bývá v létě chladnější a v zimě teplejší než voda v toku, proto se na takových místech podle rybářských zkušeností ryby v extrémním počasí zdržují (letní a zimní ostrůvky vhodnější teploty).

Čerstvá puklinová voda však může mít málo kyslíka. Jde o zkušenost rybářů, nikoli o měřený jev u tohoto revíru.

Zlomy jsou z geologické mapy 1 : 50 000. Prameny pocházejí z hydrogeologické mapy, která pokrývá jen některé regiony, takže nula neznamená, že tam prameny nejsou.

Geologie v okolí: hornina, voda, sedimenty, vrty

Geologie a geochemie kolem vodyHorniny pod vodou, složení vody a sedimentů podle atlasů, radioaktivita, geotermální potenciál, vrty, stará důlní díla, ložiska, zátěže, sesuvy a zlato v sedimentech, z map a registrů ŠGÚDŠ.
Chmelienec – Uranové rudy (2,7 km od vody)Ipoltica – Uranové rudy (4,2 km od vody)a1 (7,2 km od vody)a1 (8,8 km od vody)a1 (9,3 km od vody)a1 (9,7 km od vody)Chmelienec – U rudy (2,7 km od vody)Ipoltica – U rudy (4,2 km od vody)Východná – keramické jíly (4,9 km od vody)GARAJKY VN – Sesuvy (1,9 km od vody)GARAJKY VN – Sesuvy (2,1 km od vody)GARAJKY VN – Sesuvy (2,2 km od vody)GARAJKY VN – Sesuvy (2,4 km od vody)GARAJKY VN – Sesuvy (2,5 km od vody)GARAJKY VN – Sesuvy (2,6 km od vody)– Sesuvy (2,6 km od vody)GARAJKY VN – Sesuvy (2,7 km od vody)– Sesuvy (2,8 km od vody)GARAJKY VN – Rockfalls (2,8 km od vody)GARAJKY VN – Sesuvy (2,8 km od vody)GARAJKY VN – Sesuvy (2,9 km od vody)– Sesuvy (3,0 km od vody)– Sesuvy (3,0 km od vody)GARAJKY VN – Sesuvy (3,0 km od vody)zlato 1 ks – zlato (360 m od vody)5 km

Čára je voda rybářského revíru, světlý pás je pásmo 3 km, ve kterém byly hledány vrty, důlní díla a zátěže. Mapa ukazuje nejbližší objekty (maximálně několik desítek z každého registru), ne všechny. Body odpovídají pozici v registru; plošné objekty jsou označeny středem.

510

Voda podle atlasu

pH 8,1modelovaný odhad

typ vody Ca–Mg–HCO₃

Mineralizace 252 mg/l, středně tvrdá voda (9,1 °dH). Interpolace měření z Geochemického atlasu Slovenska, nikoli měření v toku.

Prvky v říčních sedimentech

2 z 15prvky v horních 10 %

nejvyšší: Vizmut 0,727 mg/kg

Pozice nejvýše hodnoceného prvku mezi vzorovými body na tocích na Slovensku: percentil 95. Interpolace Geochemického atlasu říčních sedimentů.

0 °C80

Teplo pod nohama

25°C v hloubce 1000 m

tepelný tok 55 mW/m²

Atlas geotermální energie Slovenska.

Zlato v říčních sedimentech

1vzorek se zlatem

13 rudných minerálů v sedimentu

Nejvíce 1 zrno v jednom vzorku (360 m od vody). Rýžovací průzkum počítal zlatá zrna v koncentrátu z říčního sedimentu.

Stopové prvky v potoční vodě

0 z 10ukazatele v horních 5 %

nejvyšší: Baryum 90,0 μg/l

Pozice nejvyšší naměřené hodnoty v distribuci všech vzorků povrchových vod na Slovensku: percentil 88 (Svarín, 2000m ZSZ od K1060 Muránik).

Rozbory vrtů a podzemních vod

53vrtů do 3 km

183 rozborů vody v okolí

Z toho 53 má archivní zprávu z Geofondu. Vrty jsou hydrogeologické, geologické, inženýrsko-geologické a další.

Geotermální energie

–

4 zdroje geotermálních a minerálních vod do 10 km.

Ložiska a výskyty rud

5záznamů do 5 km

5 rudných výskytů

Registry geofondu, metalogenetická mapa a mapa nerostných surovin.

Sesuvy půdy a svahové deformace

15ploch do 3 km

1 aktivních

Zdokumentované sesuvy v evidenci Geofondu. Sesuv půdy do potoka může zakalit vodu a změnit koryto.

Údaje pocházejí z matrik, map a atlasů Státního geologického ústavu Dionýze Štúra a popisují prostředí kolem vody. Blízkost důlního díla nebo zátěže neznamená znečištění vody. Chemismus vody a sedimentů je modelovaný odhad z interpolovaných map Geochemického atlasu Slovenska, nikoli aktuální monitoring nebo měření v toku.

Podrobná geologie a geochemie celého toku: hornina pod vodou, složení vody, prvky v sedimentech, záření, geotermální potenciál, kovy, zlato v sedimentu, důlní díla, vrty s rozbory.

Horniny a chemie vody

Horniny a chemie vodyPřevládající skupina hornin v místě vody a co to obvykle znamená pro tvrdost, pH a bohatost vody.

Podloží v místě vody

Naplaveniny

Převažující skupina hornin podle mapy.

Štěrky, písky a hlíny v údolí vypovídají o dně údolí, nikoli o hornině v povodí. Chemii vody určuje hlavně podloží výše nad místem.

Hornina v jediném místě neurčuje chemii celé vody: ta závisí na podloží v celém povodí nad místem. Údaj slouží jako nápověda, nikoli jako měření.

Geomagnetická aktivita

Geomagnetická aktivita (Kp)Planetární index Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ukazuje se posledních 48 hodin a předpověď na 24 hodin.
09

Kp-index

1,3z 9

klidné pole

Poslední měření (10. 11. 2026 13:00). Tečka na ciferníku je nejvyšší předpověď na 24 hodin.

Nejvyšší předpovídané Kp v následujících 24 hodinách: 3,0 (klidné pole).

Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země od slunečního větru. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ryby, zejména lososovité a úhoři, magnetické pole vnímají. Že by jejich záběr závisel na Kp, však není prokázáno: jde o pozorování rybářů a o hypotézy.

Údaj je stejný pro celé území (Slovensko). Do skóre aktivity vstupuje jen při silné geomagnetické bouři (hypotéza, −1 až −2 body).

Zemětřesení poblíž

Zemětřesení v okolíOtřesy zaznamenané v okruhu 150 km od vody za posledních 30 dní (katalog GFZ GEOFON).
S

Otřesy za 30 dnů

1v okruhu 150 km

nejstrmější M 2,3

126 km od vody, 3. 11.

  • M 2,3
    Polsko3. 11. 23:05, 126 km od vody, hloubka 1 kmpravděpodobně důlní otřes (mělce pod povrchem)

Všechny tyto otřesy jsou velmi plytké, jde pravděpodobně o důlní otřesy (například v polských a českých revírech), nikoli o tektonickou aktivitu.

Podle rybářských historek ryby (zejména sumci a úhoři) před otřesy neklidně reagují nebo přestanou brát. Spolehlivě prokázané to není a u slabých otřesů jde o náhodu. Hlubší otřesy z Karpat (například v okolí Komárna a Dobré Vody) lidé většinou vůbec nevnímají.

Katalog GEOFON je celosvětový, slabé otřesy v okolí (Slovensko) v něm nemusí být všechny. Nezapočítává se do skóre aktivity.

Zdroj: GFZ GEOFONAktualizováno 10. 11. 2026 17:44

Údaje: © ŠGÚDŠ (geologické, geofyzikální a hydrogeologické mapy), NOAA SWPC (Kp-index), GFZ GEOFON (zemětřesení). Souvislost geomagnetického pole, otřesů či radonu se záběrem ryb není spolehlivě prokázána, proto se do skóre aktivity nepočítají. Postup je v Metodice.

Z vesmíru: co ukazují družice Copernicus

Sentinel-2 (optika) a Sentinel-1 (radar), obnovuje se přibližně každých 6 dní

  • ČirostČirá voda
  • ChlorofylNízký chlorofyl
  • ZarůstáníVýrazně zarostlá
  • HladinaPlná hladina
  • LedBez ledu
Družicový snímek Sentinel-2 vodní plochy Čierny Váh č. 2 z 26. 10. 2026, Voda (NDWI)
Sentinel-2. Obsahuje upravená data Copernicus Sentinel 2026.

Průhlednost vody ze satelitu

Čirost vody ze satelituOdhad zákalu z odrazu světla od vodní hladiny v červeném pásmu družice Sentinel-2. Čistá voda odráží málo, zakalená hodně. Je to relativní pomůcka, nikoli měření.
≈ 1,1 FNUČirá voda

Čistější než obvykle (×0,5 oproti posledním obdobím).

Zákal nad 25 FNU je na 0 % vodní plochy.

0123427. 8.16. 9.6. 10.26. 10.
Vývoj odhadu zákalu: od 27. 8. 14:00 do 26. 10. 13:00. Naposledy 1 FNU, nejméně 1, nejvíce 4 FNU.

Odhad podle odrazivosti vody v červeném pásmu. Jde o relativní pomůcku, nikoli měření v NTU.

Sentinel-2, 26. 10. 2026, bez oblačnosti 100 % plochy

Kvetení a chlorofyl

Kvetení a chlorofylIndex NDCI porovnává odraz v červeném okraji (705 nm) a v červeném pásmu (665 nm). Vyšší hodnoty znamenají více chlorofylu-a, tedy řas a sinic ve vodě.
NDCI -0,35Nízký chlorofyl

Zvýšený chlorofyl se ukazuje na 6 % vodní plochy.

-0,60-0,40-0,200,000,2027. 8.16. 9.6. 10.26. 10.
Vývoj indexu chlorofylu NDCI: od 27. 8. 14:00 do 26. 10. 13:00. Posledně -0,35 , nejméně -0,46, nejvíce 0,10 .

Index NDCI sleduje chlorofyl-a v rostlinném planktonu (řasy, sinice). Neurčí druh řas ani toxicitu.

Sentinel-2, 26. 10. 2026

Zarůstání hladiny

Zarůstání hladinyPodíl plochy revíru, na které družice vidí zelenou vegetaci (index NDVI nad 0,3): plovoucí a vynořené rostliny a rákos u břehu.
35 % plochyVýrazně zarostlá

Podíl plochy se zelenou vegetací (rostliny na hladině a těsně pod ní, rákos u břehu).

020406027. 8.16. 9.6. 10.26. 10.
Vývoj zarůstání hladiny: od 27. 8. 14:00 do 26. 10. 13:00. Naposledy 35 %, nejméně 35, nejvíce 47 %.

U břehů se může započítat také pruh rákosu, proto se hodnoty na malých plochách mohou zdát vyšší.

Sentinel-2, 26. 10. 2026, bez oblačnosti 100 % plochy

Plocha hladiny: optika a radar

Plocha hladiny: optika a radarPlocha čisté vody z optického snímku (Sentinel-2) a podíl hladké vody z radaru (Sentinel-1), který vidí i přes oblaky. Změna oproti obvyklému stavu je důležitější než samotné číslo.
max
13,1 ha čisté vodyPlná hladina

To je 100 % obvyklého maxima za poslední rok (13,1 ha).

0,05,010,015,027. 8.16. 9.6. 10.26. 10.
Plocha čisté vody podle Sentinelu-2: od 27. 8. 14:00 do 26. 10. 13:00. Naposledy 13,1 ha, nejméně 10,6, nejvíce 13,3 ha.

Radar Sentinel-1 (vidí i přes oblaky a v noci): 35 % tvaru revíru je hladká voda (4. 11. 2026), za měsíc −11 p. b.

Plocha čisté vody je bez pixelů u břehu, proto je menší než výměra revíru (28,0 ha podle mapy). Změna je důležitější než samotné číslo. Radar může při větru ukázat hladinu jako drsnou.

Sentinel-2, 26. 10. 2026, bez oblačnosti 100 % plochy

Led na hladině

Led na hladiněPodíl plochy, na které družice vidí led nebo sníh. Tloušťku ani nosnost ledu nedokáže určit.
0 % plochyBez ledu

Podíl plochy, na které satelit vidí led nebo sníh. Za posledních 20 dní byl nejvyšší 0 %.

Satelit nezjistí tloušťku ani nosnost ledu. Na led nikdy nevstupujte podle tohoto údaje.

Sentinel-2, 26. 10. 2026, bez oblačnosti 100 % plochy

Teplota hladiny ze satelitu

Teplota hladiny ze satelituExperimentální odhad z tepelného pásma družice Landsat 8/9 (pixel 100 m). Chyba může být 2 až 3 °C a jde jen o povrch.
0102030
7,5 °CStudená voda

Metabolismus ryb je zpomalený. Pomáhají jemné nástrahy a minimum krmiva.

Experimentální odhad z tepelného pásma Landsatu (pixel 100 m, bez korekce atmosféry), chyba může být 2 až 3 °C. Jde o teplotu povrchu, nikoli hloubky.

Landsat 8/9, 18. 10. 2026

Co to znamená pro rybolov

Co to znamená pro lovKrátký rozbor podle údajů družice a běžných rybářských pravidel. Je to pomůcka, nikoli předpověď záběrů.
  • Čirá voda

    Ryby dobře vidí a jsou plaché. Jemnější montáž, přirozené barvy, delší nahazování, lov zejména ráno a večer.

  • Zarostlá hladina

    Vodní rostliny pokrývají asi 35 % plochy. Hladinové nástrahy (gumová žába, popper) jsou zde ideální, klasická montáž se nahazuje těžko; hledej čistá okna, lávky a břehy bez porastu.

  • Teplota hladiny 8 °C (odhad)

    Metabolismus ryb je zpomalený. Pomáhají jemné nástrahy a minimum krmiva.

Rozbor vychází z běžných rybářských pravidel a z údajů družice. Je to pomůcka, nikoliv předpověď záběrů. Rozhoduje rybářský řád, povolenka a situace na místě.

Údaje se ukládají od 27. 8. 2026 (13 období po 5 dnech), v grafech je vidět jejich vývoj. Stáhnout historii (CSV)

Odhady ze satelitních snímků s rozlišením 10 až 20 m, nikoliv měření ve vodě. Ovlivňují je mraky, stíny, vítr a břehy; tvar vodní plochy je u tohoto revíru pouze přibližný. Nepoužívejte je k rozhodování o koupání ani o vstupu na led. Údaje: Obsahuje upravené údaje Copernicus Sentinel 2026, ESA, Copernicus Data Space Ecosystem. Postup je popsaný v metodice.

Historické snímky

Vývoj okolí a přírody od 2018 do 2024: jak se mění břehy, vegetace a krajina kolem vody. Snímky se samy přepínají, listovat můžeš i ručně.

Letecký snímek revíru Čierny Váh č. 2 z roku 2018
2018snímkováno 12. 9. 2018
Letecký snímek revíru Čierny Váh č. 2 z roku 2021
2021snímkováno 9. 9. 2021
Letecký snímek revíru Čierny Váh č. 2 z roku 2024
2024snímkováno 6. 9. 2024

Ortofotomozaika Slovenska © GKÚ Bratislava, NLC Zvolen. Rok a den snímkování závisí na poloji, jednotlivé ročníky se proto mohou lišit ročním obdobím i počasím.