Domanižanka č. 1 je lososový pstruhový revír č. 3-0720-4-4.Leží v okrese Považská Bystrica (Trenčínský kraj).Patří k toku Domanižanka.Revír je dlouhý 746 m.Na revíru hospodaříMsO SRZ Považská Bystrica
Vyplatí se jít dnes? Skóre podmínek, které druhy dnes kousají, nejlepší okno dne, počasí, tlak, slunce, měsíc a slunná oknaNajlepšie okno6:00–8:00Voda7,7 °C77
Braní na revíru Domanižanka č. 1 počítáme pro 5 lovných druhů ryb z počasí přímo u vody, teploty vody, světla a tlaku.Předpověď platí pro místo 49,117° s. š., 18,448° v. d.
Podmínky k lovuIndex aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.
Skóre, nejlepší okno dne a co ho táhne nahoru nebo dolů
Podmínky k lovu
Index aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.
Načítám údaje…
Čo dnes berie
Skóre podmienok vychádza z toho, ako teplota vody vyhovuje druhom revíru, ktoré sa dnes smú loviť. Tu je rozpísané na druhy: pri teplote vody 7,7 °C je niektorým lepšie a iným horšie než priemeru. Číslo je odhad podmienok pre druh, nie prísľub záberu.
Na tomto type vody je teraz hájenie všetkých rýb (1. 10. – 15. 4.).
72
Lipeň tymiánovýVoda 7,7 °C je v jeho optime (6 až 16 °C), loví zrakom a v noci berie slabo, v zakalenej vode korisť horšie vidí. Zarybňuje sa.najlepšie o 7:00 (92)
66
Sivoň potočnýVoda 7,7 °C je v jeho optime (6 až 14 °C), loví zrakom a v noci berie slabo, v zakalenej vode korisť horšie vidí, práve sa vytiera. Typický pre túto vodu.najlepšie o 7:00 (86)
60
Pstruh dúhovýVoda 7,7 °C je pod jeho optimom 9 až 17 °C, loví zrakom a v noci berie slabo, v zakalenej vode korisť horšie vidí. Typický pre túto vodu.najlepšie o 7:00 (80)
49
Jalec hlavatýVoda 7,7 °C je pod jeho optimom 10 až 22 °C, loví zrakom a v noci berie slabo, v zakalenej vode korisť horšie vidí. Typický pre túto vodu.najlepšie o 7:00 (69)
66
Pstruh potočnýhájený do 15. 4.Voda 7,7 °C je v jeho optime (6 až 16 °C), loví zrakom a v noci berie slabo, v zakalenej vode korisť horšie vidí, práve sa vytiera. Zarybňuje sa.
Druh sa od skóre podmienok líši o to, o koľko mu teplota vody vyhovuje viac než priemeru druhov revíru (teplotné nároky z FishBase, váha druhu podľa úlovkov, zarybnenia a pozorovaní), a o svetlo a zákal: zubáč, sumec, úhor a mieň lovia za šera a v zakalenej vode, šťuka, ostriež, boleň a pstruhy zrakom (Lester a kol. 2004, Sweka a Hartman 2001). Vietor, zrážky, vodný stav a kyslík sú pre všetky druhy rovnaké.
Vzduch5 °CTlak1 005 hPa
Počasí a předpověď pro revír Domanižanka č. 1
Hodina po hodině, tlak a nejbližší dny
Počasí a předpověď
Načítám údaje…
Východ slunce6:49Západ slunce16:10
Obloha: slunce, měsíc a solunární oknaSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.
Kde jsou slunce a měsíc právě teď a kdy přijdou nejlepší okna dne
Obloha: slunce a měsíc
Solunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.
Táhněte po ose a uvidíte, kde budou slunce a měsíc.
Slunce
Měsíc
Zlatá hodinka
Hlavní období
Vedlejší období
Slunce
Úsvit06:15
Východ06:49
Západ slunce16:10
Soumrak16:44
Den trvá 9 h 21 min.
MěsícFáze MěsícePři úplňku a novu je gravitační působení nejsilnější. Při jasné úplňkové noci se dravci a kapři často krmí v noci, den po ní může být slabší.
Dorůstající srpekosvětleno 4 %
Východ Měsíce09:28
Západ Měsíce16:51
Úplněk kolem 24. 11., nov kolem 9. 12..
Okna dneSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.
Hlavní solunární období23:45–01:45
Zlatá hodinka (ráno)06:19–07:49
Vedlejší solunární období08:58–09:58
Hlavní solunární období12:11–14:11
Zlatá hodinka (večer)15:10–16:40
Vedlejší solunární období16:21–17:21
Solunární teorie není vědecky potvrzena, bereme ji jako doplněk. Zlatá hodinka je čas kolem východu a západu slunce, kdy ryby často berou.
Pravidla a povolení
Smím zde rybařit? Uzavřená sezóna, hodiny rybolovu, limity velikosti, denní limit, cena povolení, kde to koupit, kontakty a manažeraTyp vodySalmonidní voda (pstruh)OrganizaceMsO SRZ Považská Bystrica
Revír Domanižanka č. 1 patří mezi lososové pstruhové vody.Povolenky na revír Domanižanka č. 1 vydáváMsO SRZ Považská Bystrica
Typ vodyLososový – pstruhový
Zákon a pravidla lovu na revíru Domanižanka č. 1
Doba hájení, doba lovu, lovné míry a denní limit. Orientačně: ověřte si je v rybářském řádu revíru
Hájení všech ryb
§ 13 odst. 1 zákona
1. 10. – 15. 4.
LedÚnoBřeDubKvěČerČvcSrpZářŘíjLisPro
dnes
lov všech ryb zakázánmimo toto období
Výjimka: na vodách s výskytem hlavatky podunajské je od 1. 11. do 31. 12. lov hlavatky možný jen s povolením k lovu hlavatky (§ 13 odst. 4 a § 19 zákona).
Doba hájení jednotlivých druhů (níže) platí nezávisle na této době hájení.
Denní doba lovu
§ 11 vyhlášky
Platí jen mimo dobu hájení. Mimo tyto hodiny je lov zakázán (§ 14 písm. b zákona).
06121824 h
duben, září6.00 – 20.00 h
Kvě, srpen5.00 – 21.00 h
Čer, Čvc4.00 – 22.00 h
listopad, prosinec7.00 – 19.00 h
Měsíce, které v tabulce chybějí, spadají do doby hájení. Doba v listopadu a prosinci na pstruhových a lipanových vodách souvisí s výjimkou pro lov hlavatky (§ 13 odst. 4 zákona); co se v té době smí lovit, ověřte v rybářském řádu. Na hraničních vodách platí doba z povolenky nebo rybářského řádu (§ 11 odst. 2 vyhlášky). Noční lov zákon upravuje dvěma formulacemi, které se na první pohled rozcházejí, proto se na něj vždy zeptejte v rybářském řádu revíru nebo u rybářské stráže.
Pruty, nástrahy a dny lovu
§ 16 zákona
Počet prutů
1
Povolené způsoby
muškaření, přívlač
Háčky a nástrahy
muškaření nejvýše 3 umělé mušky, přívlač jedna nástraha
Živá nebo mrtvá rybka
zakázána
Dny lovu v týdnu
nejvýše 3
Lov pod ledem
zakázaný
Jiné
zákaz vnadění a více nástrah (pasty, granule, pelety, sýr, červi, hmyz, jikry)
Jde o shrnutí. U nástrah, háčků a návnady si přečtěte i rybářský řád revíru, protože uživatel může podmínky zpřísnit.
Kolik ryb si smíte ponechat za den
§ 14 vyhlášky
1ksModrá skupinajeseter malý, jeseter sibiřský, sumec velký
4ksŽlutá skupinapstruh duhový, siven americký, ostroretka, podoustev; připočte se k zelené nebo modré skupině (celkem nejvýše 4 kusy)
5kgDalší druhynapříklad karas, cejni, jelci (dohromady); invazní druhy se nepočítají
Modrá a zelená skupina se nekombinují. Limit platí za den i při lovu na více revírech a po jeho dosažení lov pro ten den končí. Skupiny druhů vycházejí z výkladu SRZ z ledna 2026, ne přímo z textu paragrafu. Uživatel revíru může v povolence určit nižší limit, tehdy platí přísnější.
Doba hájení jednotlivých druhů§ 10 vyhlášky
V tomto období se druh nesmí lovit, i když jinak lov v dané době dovoluje typ vody. Platí nezávisle na době hájení všech ryb.
1. 1. – 15. 3.
mník jednovousý
1. 1. – 31. 5.
lipan podhorní, ouklejka pruhovaná, štika obecná
1. 1. – 15. 6.
sumec velký, candát obecný, candát východní
1. 1. – 31. 10.
hlavatka podunajská (v hraničních vodách 1. 1. – 31. 8.)
15. 3. – 31. 5.
kapr obecný v kaprových vodách (neplatí 1. – 31. 5. při závodech ani na ostatních vodních plochách); bolen dravý, jelec tloušť, jelec proudník, jelec jesen, jeseter malý, jeseter sibiřský, lín obecný, parma obecná, podoustev říční, cejn siný, cejn perleťový, cejn velký, ostroretka stěhovavá
1. 9. – 15. 4.
pstruh obecný potoční, pstruh obecný jezerní
1. 9. – 28. 2.
síh peleď
Některé druhy jsou chráněny celoročně (například drsek, mihule, hrouzci, sekavci, síh maréna, parma karpatská, ostrucha křivočará) a jejich lov je zakázán vždy. Úplný seznam druhů je v průvodci Rybářský zákon po pravidlech.
Lovné míry§ 12 vyhlášky
Nejmenší délka, od které si rybu smíte ponechat. Uživatel revíru může míru zvýšit, platnou hodnotu hledejte v povolence a rybářském řádu.
Měří se celková délka od předního konce hlavy po konec nejdelšího paprsku ocasní ploutve (§ 12 odst. 4). Bez lovné míry jsou například slunka obecná, karas stříbřitý, okoun říční, plotice obecná, mřenka mramorovaná (slíž severný) a invazní druhy.
Před lovem a po lovu
Rybářský lístek a povolenku mějte při lovu u sebe a předložte je při kontrole (§ 12 zákona). Zkontrolujte jejich platnost.
Před zahájením lovu zapište datum a číslo revíru (č. 3-0720-4-4), po lovu počet a hmotnost úlovků (§ 14 písm. d zákona). Lov bez zápisu je přestupek.
Stav k 6. 11. 2026: zákon č. 216/2018 Z. z. o rybářství (znění od 1. 1. 2022) a vyhláška č. 381/2018 Z. z. (znění od 1. 1. 2019); novější znění jsme nenašli. Zákon se může změnit, platné znění najdete na Slov-Lex (zákon) a Slov-Lex (vyhláška).
Kdo spravuje revír Domanižanka č. 1
Manažer, uživatel a organizace, která vydává povolení
Čára zobrazuje průběh revíru podle dat Rybárske revíry 2026. Přístupová místa a přesné hranice si ověřte na místě.
51
Index rybářských míst
Středně rozmanitý proud
Kolik různých stanovišť tok nabízí: ohyby, střídavé proudy, přítoková ústí a pokryv podél břehu. Vyšší číslo znamená více míst, kde se drží ryby, ne více ryb.
Meandry a ohybySinuosita 1,000
Proud je spíše rovný nebo regulovaný; V zatáčkách je méně bazénů.
Střídavé běhy a uvolněná vodapřechod 8,7 ‰85
Sklon se mění podél délky: běhy se střídají s klidnými úseky a bazény.
Stín a kryt podél břehuStinný, 41–70 %85
Stromy a keře u vody dávají stín, kořeny a padlé kmeny, pod kterými se ryby drží.
Skvrny u vody, ústí přítoku a gradientu
Kde se dostanete k vodě, kde se připojují přítoky a kde hrozí nebezpečí
Soutoky a riziková místa
COV Povazska BystricaBod vypouštění odpadních vod
2,5 km
Zobrazená jsou místa do 3 km od toku.
Výškový profil toku
Výškový profilJak se mění nadmořská výška toku po proudu. Počítá se z digitálního modelu reliéfu (desítky metrů), nikoli z měření hladiny, proto je orientační, zejména u úzkých potoků.
Rychlý tokPodhorský potok: rychlá voda, kamenité dno, peřeje a tůně pod nimi. Typické pstruhové vody.
Výškový profil revíru po proudu: od 291 do 285 m n. m. na 0,7 km.Po proudu, od horního konce revíru (vlevo) k dolnímu
Nejvyšší bod
291 m a.s.l.
Nejnižší bod
284 m a.s.l.
SpádSpádRozdíl nadmořské výšky mezi horním a dolním koncem revíru v metrech. Čím větší spád na kratší délce, tím rychlejší voda.
7,6 m
SklonSklon tokuSpád na kilometr v promile (‰, metry na kilometr). Do 2 ‰ je pomalá nížinná řeka, 5 až 10 ‰ podhorská řeka (lipan, pstruh), nad 10 ‰ rychlý potok.
10 ‰
SinuozitaKličkovatěníDélka toku vydělená vzdáleností jeho konců vzdušnou čarou. 1,0 je přímý tok, nad 1,3 silně meandruje. Meandre vytvářejí tůně pod břehy a plytčiny v úsecích mezi nimi.
1,00
Revír je krátký, proto je sklon pouze orientační (model reliéfu má rozlišení desítky metrů).
Postel a skalní podloží podle map
Z čeho se skládá koryto a břehy: skála, sedimenty a jejich vliv na vodu
Dno a podloží
Dno a podloží (ŠGÚDŠ)Podloží pod vodou podle hydrogeologické mapy Slovenska 1 : 50 000 (ŠGÚDŠ). Udává, zda je okolí štěrkové, písčité, jílovité, bahnité nebo skalnaté.
Jíly a hlíny
Voda se po dešti rychle zakalí a ryby hledají potravu více čichem.
Štěrky 27 %
Jíly a hlíny 73 %
Prameny a vývěry
0žádné v okruhu 1 km
Podle geologické mapy: fluviálne sedimenty: litofaciálne nečlenené nivné hliny, alebo piesčité až štrkovité hliny dolinných nív a nív horských potokov, holocén | proluviálne sedimenty: prevažne hliny a piesčité hliny s úlomkami hornín a zahlin
Popis revíru uvádí dno: štěrk, skalní podloží, kamenité, jemnozrnné, bahnité, geologická mapa ukazuje něco jiného; popis revíru je přesnější.
Mapa ukazuje geologii podloží, nikoli přesné dno na místě. Skutečný materiál dna se může lišit, zejména u nánosů.
Terén ve 3D
Načítám 3D model terénu…
Ryby a úlovky
Které ryby zde žijí, co se zde ulovilo, co je zasazeno, na jaké druhy se voda hodí a co ryby jedíDruhy zvěře5Dnes najlepšie
V revíru Domanižanka č. 1 evidujeme 2 lovné druhy ryb.Z nich 2 druhy jsou v zarybňovacím plánu.
Vhodnost vody pro kapry, pstruhy a lipany na základě jejích vlastností
Vhodnost vody pro typ rybářského revíru
Vhodnost vody pro typ revíruIndex 0 až 100: jak dobře vlastnosti vody odpovídají nárokům pstruha, lipana nebo kapra podle typu revíru. Není to předpověď záběrů ani údaj o tom, jaké ryby tam žijí.
Nadprůměrně vhodná voda pro pstruhy
Voda patří mezi horních 39 % z 461 pstruhových revírů s údaji.
Nejlépe vyhovuje: kovy v sedimentu
Spolehlivost střední: použili jsme 5 údajů o vodě, ostatní chybí a do hodnocení nevstupují.
Pásmo tokuStupeň důkazů: Částečně podloženo
sklon 10 ‰, 288 m n. m. → lipanové pásmo
Podle sklonu a nadmořské výšky leží tok v oblasti, která odpovídá lipanovému pásmu. Pro pstruhy je to přirozené pásmo.
Co o tom víme
Evropské toky jsou od pramene k ústí rozděleny do pásem s typickými rybami: pstruh, lipan, parna a nížina; jsou určeny především gradientem a velikostí toků (Huet 1959) a zóny lze také použít k posouzení stavu toků (Aarts a Nienhuis 2003). Zónu odhadneme ze sklonu linie rybářského revíru a jeho převýšení; jde o zjednodušení bez šířky proudu. Shoda mezi zónou a typem rybářské oblasti přidává +1 ke kvalitě, jasný nesoulad −1.
Zdroje: Huet 1959; Aarts a Nienhuis 2003
82
Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 16,2 °dH (2,9 mmol/l vápníku a hořčíku), atlas ŠGÚDŠ
Tvrdší voda s dostatkem vápníku a hořčíku je produktivnější, má větší zásobu potravy a lépe tlumí výkyvy kyselosti.
Co o tom víme
Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.
Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974
96
Kyselost vody (pH)Stupeň důkazů: Částečně podloženo
pH 8,3, atlas ŠGÚDŠ
pH je v rozmezí, ve kterém se rybám běžně daří.
Co o tom víme
Ryby pod pH přibližně 6 trpí a pstruzi a lipan jsou citlivější než kaprovití (Alabaster a Lloyd 1982); v kyselé měkké vodě se hliník uvolňuje z půdy a poškozuje žábry (Gensemer a Playle 1999). pH z atlasu je modelový odhad, takže snížení je pouze −1 nebo −2, a to pouze tam, kde nemáme žádné měření pH (které se posuzuje samostatným faktorem).
Zdroje: Alabaster a Lloyd 1982; Gensemer a Playle 1999
97
MineralizaceStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 473 mg/l, atlas ŠGÚDŠ
Střední mineralizace odpovídá produktivním tokům a nádržím.
Co o tom víme
Rozpuštěné pevné látky (mineralizace) souvisí s úrodností vody, a proto je Ryder použil k odhadu produkce ryb v jezerech (Ryder 1965, Ryder a kol. 1974). Downing a kol. (1990) však ukázal, že primární produkce je lepším prediktorem produkce. Nezadává skóre, pouze index vhodnosti.
Zdroje: Ryder 1965; Ryder a kol. 1974; Downing a kol. 1990
91
Kovy v sedimentuStupeň důkazů: Částečně podloženo
1 prvky mezi nejvyššími 10 % na Slovensku (atlas ŠGÚDŠ 1999)
Kovy v sedimentech se mohou hromadit u bentických živočichů a ryb; vysoké hodnoty jsou v rudných oblastech často přirozené. V tvrdé vodě jsou kovy méně toxické, protože vápník soutěží o místa na žábrách.
Co o tom víme
Toxicita kovů pro ryby klesá s tvrdostí vody, protože vápník soutěží s kovem o místa na žábrách (Pagekopf 1983). Atlas ŠGÚDŠ uvádí pouze pořadí mezi toky, nikoli koncentraci srovnatelnou s limitem (MacDonald a kol. 2000). V tvrdé vodě tedy hodnotíme kovy mírněji, v měkké vodě přísněji.
Zdroje: Pagenkopf 1983; Gensemer a Playle 1999; MacDonald a kol. 2000
100
Jak by tato voda vyhovovala každému typu
Pstruh85
Lipan90
Kapr62
Stejné údaje o vodě hodnoceny vůči požadavkům pstruhů, lipanů a kaprů. Revír je veden jako pstruhový revír, zvýrazněn je jeho typ.
Index 0 až 100 porovnává vlastnosti vody s požadavky daného druhu (60 je neutrální hodnota, 100 ideální). Slovní hodnocení vychází ze srovnání s jinými rybářskými revíry stejného typu, protože většina slovenských vod má pro svůj druh dobré hodnoty. Index nemá vliv na to, zda se v rybářském revíru skutečně vyskytují ryby (o tom rozhoduje zarybnění a hospodář). Tvrdost, pH a mineralizace z atlasů jsou historické a modelové odhady. Jen malá část z toho se odvíjí od skóre podmínek a kvality rybářského revíru (tvrdost ±1, kyselost atlasu −2 až 0, shoda zóny toku ±1 vůči kvalitě).
Nyní voda
Hladina a průtok vody, teplota vody, led na povrchu, plocha povrchu, čistota, květ a růst plevele ze satelituTeplota vody7,7 °CHladinaHladina je ustálenáČirostVelmi zakalená voda
Plochu hladiny, průhlednost vody, vodní květ a led na revíru Domanižanka č. 1 sledujeme z družic Sentinel.Vodní stav pro revír Domanižanka č. 1 měří stanice SHMÚ.Teplotu vody měří stanice SHMÚ.
Vodní stav, teplota vody a průtok na revíru Domanižanka č. 1
Měření shmú, odhad teploty vody a modelovaný průtok
Vodní stav
Hladina vodyVodní stav na nejbližším vodočtu SHMÚ v centimetrech nad nulou vodočtu. Je to stav vody na stanici, nikoliv hloubka vody na revíru.
Považská Bystrica – Domanižanka · hladina ustálená
Hladina je ustálená.Vývoj hladinyMírně stoupající voda vyplavuje potravu z břehů a aktivuje ryby, tlačí se do tišin a za překážky. Rychlé stoupání přináší zákal a ryby neberou, po povodni klesající voda záběry často utlmí. Stabilní vodní stav bývá pro lov příjemný, ryby mají ustálená stanoviště.
Vodní stav na vodočtu, poslední dny (cm)Vývoj vodního stavu: od 10. 11. 21:45 do 11. 11. 21:45. Naposledy 19 cm, nejméně 17, nejvíce 19 cm.
Hladina je měřena na vodočtu SHMÚ, není to hloubka vody na revíru. Barevné čáry představují stupně povodňové aktivityStupně povodňové aktivitySHMÚ vyhlašuje pro vodočty tři stupně: 1. bdělost, 2. pohotovost, 3. ohrožení. Při vyšším stupni je lov nebezpečný..
Teplota vody
Teplota vodyRyby jsou studenokrevné a teplota vody řídí jejich trávení. Pod 8 °C se metabolismus zpomaluje, při 15–22 °C vrcholí aktivita, nad 25 °C klesá kyslík.
0815222530°C
Studená voda. Metabolismus ryb je zpomalený. Pomáhají jemné nástrahy a minimum krmiva.
Teplota vody, poslední dny (°C)Vývoj teploty vody: od 10. 11. 21:45 do 11. 11. 21:45. Naposledy 7,7 °C, nejméně 7,0, nejvíce 7,7 °C.
Pod 8 °C: zpomalený metabolismus
8–15 °C: aktivita roste
15–22 °C: vrchol potravní aktivity
22–25 °C: aktivita klesá
Nad 25 °C: málo kyslíku
Z vesmíru: co ukazují družice Copernicus
Sentinel-2 (optika) a Sentinel-1 (radar), obnovuje se přibližně každých 6 dní
ČirostVelmi zakalená voda
ChlorofylZvýšený chlorofyl
ZarůstáníČistá hladina
LedBez ledu
Tok je užší než bod družice (10 m). Hodnoty se proto berou z pásu kolem čáry revíru a z bodů, ve kterých se mísí voda s břehem, takže jsou pouze orientační a mohou ukazovat i břeh. Plocha hladiny se u toku nehodnotí a odhady nad vodou se na snímku ukážou pouze tam, kde je tok širší než bod družice.
Čirost vody ze satelituOdhad zákalu z odrazu světla od vodní hladiny v červeném pásmu družice Sentinel-2. Čistá voda odráží málo, zakalená hodně. Je to relativní pomůcka, nikoli měření.
≈ 121 FNUVelmi zakalená voda
čirá
mírná
zakalená
velmi
Zákal nad 25 FNU je na 100 % vodní plochy.
Vývoj odhadu zákalu: od 28. 7. 14:00 do 22. 8. 14:00. Naposledy 121 FNU, nejméně 116, nejvíce 121 FNU.
Odhad podle odrazivosti vody v červeném pásmu. Jde o relativní pomůcku, nikoli měření v NTU.
Sentinel-2, 22. 8. 2026, bez oblačnosti 79 % plochy
Kvetení a chlorofyl
Kvetení a chlorofylIndex NDCI porovnává odraz v červeném okraji (705 nm) a v červeném pásmu (665 nm). Vyšší hodnoty znamenají více chlorofylu-a, tedy řas a sinic ve vodě.
NDCI 0,07Zvýšený chlorofyl
nízký
mírný
zvýšený
vysoký
Zvýšený chlorofyl se ukazuje na 15 % vodní plochy.
Vývoj indexu chlorofylu NDCI: od 28. 7. 14:00 do 22. 8. 14:00. Naposledy 0,07 , nejméně 0,07, nejvíce 0,08 .
Index NDCI sleduje chlorofyl-a v rostlinném planktonu (řasy, sinice). Neurčí druh řas ani toxicitu.
Sentinel-2, 22. 8. 2026
Zarůstání hladiny
Zarůstání hladinyPodíl plochy revíru, na které družice vidí zelenou vegetaci (index NDVI nad 0,3): plovoucí a vynořené rostliny a rákos u břehu.
0 % plochyČistá hladina
čistá
částečně
výrazně
silně
Podíl plochy se zelenou vegetací (rostliny na hladině a těsně pod ní, rákos u břehu).
Vývoj zarůstání hladiny: od 28. 6. 14:00 do 5. 11. 13:00. Naposledy 0 %, nejméně 0, nejvíce 12 %.
Od 28. 6. 2026: nejnižší 0 % (28. 6. 2026), nejvyšší 12 % (11. 10. 2026).
U břehů se může započítat také pruh rákosu, proto se hodnoty na malých plochách mohou zdát vyšší.
Sentinel-2, 5. 11. 2026, bez oblačnosti 79 % plochy
Led na hladině
Led na hladiněPodíl plochy, na které družice vidí led nebo sníh. Tloušťku ani nosnost ledu nedokáže určit.
0 % plochyBez ledu
bez ledu
částečně
většinou
celé
Podíl plochy, na které satelit vidí led nebo sníh. Za posledních 20 dní byl nejvyšší 0 %.
Satelit nezjistí tloušťku ani nosnost ledu. Na led nikdy nevstupujte podle tohoto údaje.
Sentinel-2, 5. 11. 2026, bez oblačnosti 79 % plochy
Co to znamená pro rybolov
Co to znamená pro lovKrátký rozbor podle údajů družice a běžných rybářských pravidel. Je to pomůcka, nikoli předpověď záběrů.
Velmi zakalená voda
Po dešti nebo při tání sněhu ryby často přestanou brát. Zkus vtoky a závětrné zátoky, kde je voda čistější, nebo počkej, až se voda usadí.
Hodně řas a planktonu
Bohatá potrava pro drobné ryby, takže se u hladiny zdržují i kaprovití a dravci za nimi. U dna může být méně kyslíku.
Rozbor vychází z běžných rybářských pravidel a z údajů družice. Je to pomůcka, nikoliv předpověď záběrů. Rozhoduje rybářský řád, povolenka a situace na místě.
Údaje se ukládají od 28. 6. 2026 (19 období po 5 dnech), v grafech je vidět jejich vývoj. Stáhnout historii (CSV)
Odhady ze satelitních snímků s rozlišením 10 až 20 m, nikoli měřením ve vodě. Jsou ovlivněny mraky, stíny, větrem a břehy. Nepoužívejte je k rozhodování o plavání nebo chození na led. Data: Obsahuje upravená data Copernicus Sentinel 2026, ESA, Copernicus Data Space Ecosystem; Nejnovější indikátory vody jsou vypočítány ze stejných snímků Sentinel-2 v otevřených datech na AWS (registr otevřených dat, rozlišení 20 m). Postup je popsán v Metodologie.
Kvalita vody a čistota
Kyslík, pH a tvrdost, živiny, znečištění, čistírny odpadních vod, skládky a kontaminovaná místa v okolí, podzemní vodaIndex kvalityČistá voda83
Index kvality vody revíru Domanižanka č. 1 je 83 ze 100.Vychází z 4 okruhů údajů z měření a registrů v okolí.
83
Index kvality vody
Čistá voda
Pět pilířů z měření a registrů. V indexu se nepočítá pilíř bez dat, takže zkontrolujte také spolehlivost dat.
Kyslíkbez údajů–
V tomto okrese nemáme žádný záznam o měření ani registru.
Znečištění vodyKvalita povrchové vody (SHMÚ): místo Považská Bystrica, nad (silniční most směr Drieňová) na toku Domanižanka, 0,8 km od revíru, nesplněná norma v 2 z 4 let (2022 až 2025); v roce 2025: perylen90
Nejbližší místo monitoringu SHMÚ na tomto toku nesplňuje normy jen v ukazatelích, které se do skóre nepočítají: PAU (benzo(a)pyren a podobné) překračuje většina toků kvůli extrémně nízké normě a soli, železo či mangan jsou často přirozené. Ukazatele najdete v rozboru u revíru.
Živiny a květChlorofyl: Zvýšený chlorofyl, NDCI 0,07, družice 5. 11.75
Bohatá potrava pro drobné ryby, v létě u dna může ubývat kyslík.
Zdroje znečištění v okolíSesuvy půdy v blízkosti: 41 Sesuvy půdy a svahové deformace v rámci 3 km, Šgúdš72
Sesuvy půdy dodávají jemné sedimenty do potoka, který po dešti zahaluje vodu a zaplavuje lososovité množiny. V rejstříku jsou také uvedeny staré, usazené sesuvy půdy, takže redukce je jen malá.
Kyselost a tvrdostTvrdost vody: ≈ 16,2 °dH, atlas ŠGÚDŠ100
Tvrdší pánev bohatá na vápník poskytuje produktivnější vodu, ve které pstruzi a lipan lépe rostou.
Kyslík má hmotnost 30%, znečištění vody 25%, živiny a květ 20%, zdroje v okolí 15%, kyselost a tvrdost 10%. Podrobná měření jsou na kartách níže.
Co znamená kvalita vody pro ryby a rybolov
Shrnutí: Voda a kyslík, znečištění a život ve vodě a jak moc posouvají skóre podmínek
Co z toho vyplývá
Veřejné zdroje ve skóre podmínekÚdaje o kyslíku, živinách, hloubce nádrže, velikosti toku, dnu, druzích ryb a rojení hmyzu mírně upraví skóre „Podmínky při lovu“. Každá úprava je v rozboru skóre vidět zvlášť.
Veřejné údaje o této vodě skóre aktivity téměř nemění.
Nejvíce pomáhá: Tvrdost vody +1
Nejvíce sráží: Dno podle geologie −1
Posoudili jsme 18 faktorů, skóre mění 3 z nich. Úpravy jsou v rozsahu od −14 do +12 bodů, aby nepřevážily počasí a teplotu vody. Započítávají se do skóre, řazení i filtrů.
Voda a kyslík+1
Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 16,2 °dH, atlas ŠGÚDŠ
Tvrdší pánev bohatá na vápník poskytuje produktivnější vodu, ve které pstruzi a lipan lépe rostou.
Co o tom víme
Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.
Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974
+1
Znečištění0
Kvalita povrchové vody (SHMÚ)Stupeň důkazů: Praxe rybářů
místo Považská Bystrica, nad (silniční most směr Drieňová) na toku Domanižanka, 0,8 km od revíru, nesplněná norma v 2 z 4 let (2022 až 2025); v roce 2025: perylen
Nejbližší místo monitoringu SHMÚ na tomto toku nesplňuje normy jen v ukazatelích, které se do skóre nepočítají: PAU (benzo(a)pyren a podobné) překračuje většina toků kvůli extrémně nízké normě a soli, železo či mangan jsou často přirozené. Ukazatele najdete v rozboru u revíru.
Co o tom víme
Nejbližší místo monitoringu SHMÚ na tomtéž toku: nesplněné normy kvality vody za roky 2022 až 2025 (novější roky mají větší váhu). Nedostatek kyslíku a organické znečištění ryby přímo oslabují (Davis 1975), amonné ionty a dusitany jsou toxické, živiny podporují řasy. Přesná míra, o kolik nesplněná norma sníží záběr, není ověřena, proto jde o rybářskou praxi a opatrnost. Zhoršení je nejvýše o 5 bodů a pouze snižuje: co SHMÚ neuvádí, není důkazem čistoty. Benzo(a)pyren a další PAU se do skóre nepočítají, protože jejich extrémně nízkou normu překračuje většina toků.
Zdroje: SHMÚ, povrchové vody; nařízení vlády SR č. 269/2010; Davis 1975
0
Tok, nádrž a dno−1
Dno podle geologieStupeň důkazů: Hypotéza
Jíly a hlíny, ŠGÚDŠ
Jemnozrnné dno není pro pstruhové vody typické, voda se snadněji zakalí.
Co o tom víme
Produkce pstruha je vyšší ve vápencových tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006), ale v irských tocích geologie hustotu pstruhů nezměnila a rozhodovala struktura koryta (Lehane a kol. 2004). Důkazy se rozcházejí, váha je malá.
Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004
−1
Skóre nemění
Pro tyto faktory chybějí údaje nebo jsou v běžném rozsahu:
Rozpuštěný kyslík
Živiny ve vodě
Kyselost vody (pH)
Kyselost vody z atlasu
Amonné ionty ve vodě
Teplota vody pro původní druhy
Dusík v podzemní vodě
Škodlivé látky v podzemní vodě
Železo v podzemní vodě
Chloridy v podzemní vodě
Studená podzemní voda
Čistírny odpadních vod
Velikost vodního toku
Líhnutí vodního hmyzu
Invazní druhy poblíž
Pravidla jsou orientační a vycházejí z rybářské praxe a vědeckých studií, u každého faktoru je vidět, jak dobře je podložen. Počasí, tlak vzduchu a teplota vody mají na skóre větší vliv než tyto údaje.
Složení vody a znečištění
Kyslík, živiny, nejbližší monitorovací místo a čistírny odpadních vod
Znečištění vody
Znečištění vody (SHMÚ)Ukazatele kvality vody, které v ročenkách SHMÚ za roky 2022 až 2025 nesplňují normy na nejbližším místě monitoringu na tomtéž toku.
Povrchová voda, 2025
1ukazatel nesplňuje normu, mírně
Roky s nesplněnou normou
2 z 22022 až 2025
Povrchová voda: nejbližší místo monitoringu
Považská Bystrica, nad (silniční most směr Drieňová)Domanižanka, rkm 4,4 · 0,8 km od revíru
1 ukazatel v roce 2025
2022202320242025
Ukazatel2022202320242025
Kovy
olovo–místo není v ročence●norma nesplněna–místo není v ročence·norma splněna
PAU: 4 látky (do skóre se nepočítají)
Ukazatel2022202320242025
PAU (spalování a spad)
benzo(a)pyren–místo není v ročence●norma nesplněna–místo není v ročence·norma splněna
benzo(ghi)perylen–místo není v ročence●norma nesplněna–místo není v ročence·norma splněna
fluoranthen–místo není v ročence●norma nesplněna–místo není v ročence·norma splněna
perylen–místo není v ročence·norma splněna–místo není v ročence●norma nesplněna
Polycyklické aromatické uhlovodíky. Norma pro benzo(a)pyren je extrémně nízká (0,17 ng/l), proto ji překračuje většina toků; hlavním zdrojem je spalování a spad z ovzduší.
Poloha místa je jen přibližná (podle vodního útvaru), proto může být skutečné místo odběru jinde na toku.
Údaje jsou z ročenek SHMÚ (povrchové vody 2022 až 2025). Ročenka uvádí místa, která nesplnila normu; místo, které v ročence chybí, se nepovažuje za čisté. Vzdálenost a shodu názvu toku určujeme sami, proto jde o orientační přiřazení.
Vodní chemie, sedimenty a kontaminovaná místa v okolí
pH a tvrdost, stopové prvky ve vodě a sedimentech, skládky a kontaminovaná místa, vrty s analýzami (Šgúdš)
Voda podle atlasu
pH 8,3modelovaný odhad
typ vody Ca–Mg–HCO₃
Mineralizace 473 mg/l, tvrdá voda (16,3 °dH). Interpolace měření z Geochemického atlasu Slovenska, nikoli měření v toku.
Prvky v říčních sedimentech
1 z 15prvky v horních 10 %
nejvyšší: Vizmut 0,629 mg/kg
Pozice nejvýše hodnoceného prvku mezi vzorovými body na tocích na Slovensku: percentil 93. Interpolace Geochemického atlasu říčních sedimentů.
až 50 %
50–75
75–90
90–99
nad 99
Stopové prvky v potoční vodě
0 z 9ukazatele v horních 5 %
nejvyšší: Stroncium 255 μg/l
Pozice nejvyšší naměřené hodnoty v distribuci všech vzorků povrchových vod na Slovensku: percentil 64 (potok Bystr.potok, Dom., 1050m JV od K417 Kalvária).
až 50 %
50–75
75–90
90–99
nad 99
Rozbory vrtů a podzemních vod
492vrtů do 3 km
159 rozborů vody v okolí
Z toho 492 má archivní zprávu z Geofondu. Vrty jsou hydrogeologické, geologické, inženýrsko-geologické a další.
Ekologické zátěže a skládky
4místa v okruhu 3 km
1 ekologická zátěž, 3 skládky
Nejbližší zátěž: Považská Bystrica – areál bývalých Považských strojární, 2,3 km od vody. Blízkost neznamená, že látky unikají z místa do vody.
Chemismus vody a sedimentů je modelovým odhadem z interpolovaných map Geochemického atlasu Slovenska, nikoli aktuálním monitoringem nebo měřením v toku. Blízkost kontaminované lokality nebo skládky neznamená, že látky z ní prosakují do vody. Umístění objektů je na mapě v sekci Geologie a geofyziky.
Podzemní voda
Stanice v blízkosti a naměřené hodnoty
Podzemní voda v okolí
Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.
Podzemní voda do 10 km (3 stanice)
Povazska Tepla – Dolny (manin)okres Považská Bystrica · pramen · 4,5 km od revíru
bez překročení v 2025
2017 až 2025
V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 16. 4. 2025
Dusičnany2,3 mg/l
Amonné ionty< 0,01 mg/l
Dusitany< 0,01 mg/l
Železo< 0,002 mg/l
Chloridy4,1 mg/l
Hliník10 % normy
MCPB20 % normy
Plevnik-drienoveokres Považská Bystrica · vrt nebo studna · 6,5 km od revíru
bez překročení v 2025
2017 až 2025
V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 29. 10. 2025 (počet odběrů: 2, u každé látky nejvyšší hodnota roku)
Dusičnany29,2 mg/l
Amonné ionty< 0,01 mg/l
Dusitany< 0,01 mg/l
Železo0,01 mg/l
Chloridy34,1 mg/l
Hliník15 % normy
Kostolec-ostrenec 2okres Považská Bystrica · pramen · 7,4 km od revíru
bez překročení v 2025
2017 až 2025
V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 16. 4. 2025
Dusičnany3,3 mg/l
Amonné ionty< 0,01 mg/l
Dusitany< 0,01 mg/l
Železo< 0,002 mg/l
Chloridy1,9 mg/l
Hliník5 % normy
MCPB70 % normy
látky z lidské činnosti
pouze přírodní látky
žádné překročení nezaznamenáno
Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok, souvislost s tokem u revíru je proto jen nepřímá. Přirozené látky (železo, mangan, sírany, vodivost) se do hodnocení podle ročenky nepočítají.
Údaje jsou z ročenek SHMÚ (podzemní vody 2017 až 2025).
Podzemní voda: naměřené hodnoty
Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.
Typická hodnota z 3 stanic podzemní vody do 10 km od revíru (nejbližší 4,5 km), měření z roku 2025. Bližší stanice mají větší váhu. Jde o podzemní vodu u revíru, ne o měření v samotném toku. Norma je limit, který u ukazatele uvádí SHMÚ (pro pitnou vodu); hodnota rovná normě se stejně jako v SHMÚ počítá za překročení. Štítek „někde nad normou“ znamená, že typická hodnota je pod normou, ale alespoň jedna stanice ji přesahuje; která, je uvedeno u dlaždice. Ryby jsou na některé látky citlivější než lidé.
Amonné ionty
< 0,01mg/l
nezjištěno
Pod mezí stanovitelnosti (0,01 mg/l), norma 0,5 mg/l. 3 stanice.
Dusitany
< 0,01mg/l
nezjištěno
Pod mezí stanovitelnosti (0,01 mg/l), norma 0,5 mg/l. 3 stanice.
Dusičnany
3,3mg/l
hluboko pod normou
Norma 50 mg/l. Rozmezí 2,3 až 29,2 mg/l, 3 stanice.
Kyslík
7,27mg/l
dostatek kyslíku
Značka na ciferníku: 9 mg/l, vodítko pro lososovité vody. Rozmezí 5,2 až 8,78 mg/l, 3 stanice.
Teplota vody
10,8°C
mírná
Rozmezí 9 až 16,5 °C, 3 stanice.
pH
7,43
vhodné pro ryby
Rozmezí 7,04 až 7,59, 3 stanice.
Tvrdost vody
2,84mmol/l
středně tvrdá
Rozmezí 2,76 až 4,19 mmol/l, 3 stanice.
Železo
0,001mg/l
hluboko pod normou
Norma 0,2 mg/l. Rozmezí 0,001 až 0,01 mg/l, 3 stanice.
Mangan
0,001mg/l
hluboko pod normou
Norma 0,05 mg/l. Rozmezí 0,001 až 0,002 mg/l, 3 stanice.
Chloridy
4,1mg/l
hluboko pod normou
Norma 250 mg/l. Rozmezí 1,9 až 34,1 mg/l, 3 stanice.
Sírany
20,2mg/l
hluboko pod normou
Norma 250 mg/l. Rozmezí 17,2 až 30,8 mg/l, 3 stanice.
Vodivost
48,9mS/m
pod normou
Norma 125 mS/m. Rozmezí 47,3 až 78,9 mS/m, 3 stanice.
Kovy a polokovy
10% normy
pod normou
Nejvyšší: Hliník 0,03 mg/l (15 % normy, 6,5 km od revíru). 3 stanice.
Pesticidy
20% normy
pod normou
Nejvyšší: MCPB 0,07 µg/l (70 % normy, 7,4 km od revíru). 2 stanice.
Rozpouštědla a benzen
0% normy
nezjištěno
Pod mezí stanovení: látky z této skupiny se ve vzorcích nezjistily. 2 stanice.
PAU (spalování, ropné látky)
0% normy
nezjištěno
Pod mezí stanovení: látky z této skupiny se ve vzorcích nezjistily. 2 stanice.
Jak to působí na ryby a vodu
Amonné ionty
Samotné amonné ionty nejsou tak jedovaté, ale část z nich se podle pH a teploty mění na amoniak (NH₃), který poškozuje žábry a stresuje ryby. Čím vyšší pH a teplota, tím více amoniaku (Emerson a kol. 1975). Zrušená směrnice 2006/44/ES uváděla jako vodítko nejvýše 0,04 mg/l amonných iontů pro lososovité vody a 0,2 mg/l pro kaprovité.
Dusitany
Dusitany jsou pro ryby jedovaté: přes žábry se dostanou do krve a přemění hemoglobin na methemoglobin, který kyslík nepřenáší, takže se ryby „dusí“ i v okysličené vodě. Nejcitlivější jsou lososovité ryby; chloridy ve vodě toxicitu snižují (Lewis a Morris 1986). Směrnice 2006/44/ES uváděla vodítko 0,01 mg/l pro lososovité vody.
Dusičnany
Dospělým rybám dusičnany neškodí hned, ale živí řasy a rostliny, a tak přispívají k přehnojení a nočním propadům kyslíku. Pro citlivé vodní živočichy (lososovité ryby, obojživelníky, některé bezobratlé) doporučují Camargo a kol. (2005) držet dusičnany pod 2 mg dusíku na litr, což je asi 9 mg/l dusičnanů.
Kyslík
Ryby, zejména lososovité, potřebují mnoho kyslíku. Směrnice 2006/44/ES uváděla pro lososovité vody vodítko 9 mg/l (alespoň v polovině měření) a nikdy méně než 7 mg/l. Podzemní voda z hlubších vrstev ho mívá méně; v toku se pak dokysličí až po vyvěrání.
Teplota vody
Podzemní voda má během roku téměř stálou teplotu. Přítok z pramenů proto může v létě tok ochlazovat a v zimě oteplovat, a takové úseky bývají útočištěm pro chladnomilné ryby (Hayashi a Rosenberry 2002).
pH
Ryby snášejí pH přibližně od 6 do 9 (směrnice 2006/44/ES). Mimo tento rozsah se poškozují žábry a mění se jedovatost amoniaku a kovů.
Tvrdost vody
Tvrdší voda (více vápníku a hořčíku) je pro ryby příznivější: vápník chrání žábry a snižuje toxicitu kovů, například mědi a zinku (Pagenkopf 1983), a drží stabilní pH. Měkká voda je citlivější na kovy i na okyselení.
Železo
Železo je v podzemní vodě z hloubky rozpuštěné. Když voda vyjde na vzduch, oxiduje a vysráží se jako hnědé vločky, které zalepují žábry, pokrývají štěrk s jikrami a bezobratlými a ničí úkryty (Vuori 1995).
Mangan
Mangan je v hlubší podzemní vodě přirozený. Pro ryby bývá méně významný než železo, norma platí hlavně kvůli chuti a barvě pitné vody.
Chloridy
Chloridy pocházejí z posypové soli, hnojiv a odpadu. Americká agentura EPA (1988) určila pro dlouhodobou ochranu vodních živočichů 230 mg/l a pro krátkodobou 860 mg/l.
Sírany
Sírany jsou v podzemní vodě běžné, pocházejí z hornin (například sádrovce), z hnojiv i z dolů. Spolu s chloridy zvyšují mineralizaci vody; norma 250 mg/l je určena pro pitnou vodu.
Vodivost
Vodivost ukazuje celkové množství rozpuštěných solí. Vyšší hodnota je v podzemní vodě často přirozená (vápence, sádrovec), ale prudké zvýšení v toku ukazuje na přítok solí z cest, dolů nebo odpadu.
Kovy a polokovy
Měď, zinek, nikl, kadmium a rtuť jsou pro ryby jedovaté už při nízkých koncentracích, v měkké vodě více než v tvrdé (Pagenkopf 1983). Norma pro podzemní vodu je určena pro pitnou vodu, ne pro ryby.
Pesticidy
Pesticidy se dostávají do podzemní vody z polí. Norma 0,1 µg/l na jednu látku (0,5 µg/l celkem) je norma pro pitnou vodu a je velmi přísná; ryby poškozuje obvykle až mnohem vyšší koncentrace. Hodnota hlavně ukazuje, jak moc je okolí zatíženo zemědělstvím.
Rozpouštědla a benzen
Chlorovaná rozpouštědla (například tetrachlorethen) a benzen pocházejí z průmyslu, čistíren a čerpacích stanic. Jsou jedovaté a v podzemní vodě se rozkládají pomalu.
PAU (spalování, ropné látky)
PAU vznikají při spalování a únících ropných látek. Norma pro benzo(a)pyren (0,01 µg/l) je pro pitnou vodu velmi přísná, protože jde o karcinogen.
Zdroje
Camargo, J. A., Alonso, Á., Salamanca, A. (2005): Nitrate toxicity to aquatic animals: a review with new data for freshwater invertebrates. Chemosphere 58, 1255–1267.
Lewis, W. M., Morris, D. P. (1986): Toxicity of nitrite to fish: a review. Transactions of the American Fisheries Society 115, 183–195.
Emerson, K., Russo, R. C., Lund, R. E., Thurston, R. V. (1975): Aqueous ammonia equilibrium calculations: effect of pH and temperature. Journal of the Fisheries Research Board of Canada 32, 2379–2383.
Směrnice 2006/44/ES o kvalitě sladkých vod, které vyžadují ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb (zrušena v roce 2013; její hodnoty zde uvádíme jen jako odborné vodítko).
Vuori, K.-M. (1995): Direct and indirect effects of iron on river ecosystems. Annales Zoologici Fennici 32, 317–329.
Pagenkopf, G. K. (1983): Gill surface interaction model for trace-metal toxicity to fishes: role of complexation, pH, and water hardness. Environmental Science & Technology 17, 342–347.
U.S. EPA (1988): Ambient Water Quality Criteria for Chloride. EPA 440/5-88-001.
Hayashi, M., Rosenberry, D. O. (2002): Effects of ground water exchange on the hydrology and ecology of surface water. Ground Water 40, 309–316.
O revíru a toku
Umístění a délka okresu, charakter vodního toku, povodí, popis organizace a historické satelitní snímkyKrajTrenčínský kraj80
Revír Domanižanka č. 1 má číslo 3-0720-4-4.Spolehlivost údajů o revíru je 80 ze 100.
Číslo revíru3-0720-4-4
Poloha, charakter a povodí revíru Domanižanka č. 1
Kde čtvrť leží, o jaký typ vody se jedná, jaké je jeho povodí a co o něm organizace píše
HloubkaHloubkaNejvětší hloubka z popisu revíru. Mělčiny se rychle prohřívají a jsou bohaté na potravu, hluboké jámy dávají úkryt a stabilnější teplotu.0,2 m
DnoDnoMateriál dna určuje, jaké ryby se zde drží a kde nacházejí potravu. Rybí pásma lze rozeznat podle dna: kamenité, štěrkovité, písčité až bahnité.štěrkovo - kamenné, místy s nánosem bahna
Linie tokuLinie tokuTvar toku shora. V zatáčkách je pod vnějším břehem hluboký výmol a pod vnitřním mělká lavice; členitý tok má více úkrytů a změn hloubky.mírně zvlněná
ZastíněníZastíněníPodíl hladiny ve stínu. Stín snižuje letní teploty vody, dodává hmyz a úkryty; slunečný úsek se rychleji prohřívá a více zarůstá.50%
PorostPorostDřevinný a bylinný porost břehů. Kořeny a větve vytvářejí úkryty, z listů a větví padá potrava. Určuje i to, kde se dá nahazovat a kde se montáž zachytává.olše, vrba, topol
Příčné stavbyPříčné stavbyJezy, stupně a hráze zadržují vodu a brání rybám v migraci. Pod nimi se vytváří hluboký vývar s okysličenou vodou.vodní stupne
Co to znamená pro rybářevysvětlení dna, porostu, linie a dalších údajů tohoto revíru
Hloubka: Plytký, do 1 m
Rychle se prohřívá i ochlazuje. Ryby jsou plaché, pomáhá tichý přístup a jemná montáž.
Dno: Štěrkové dno
Dobře prokysličená voda a bohatá potrava (larvy vodního hmyzu). Typické pro lipanové a parmové pásmo, štěrkové lavice slouží mnoha rybám i jako trdliště.
Dno: Kamenité dno
Typické pro rychlé horské a podhorské toky. Mezi kameny jsou úkryty pro pstruhy a jiné ryby, montáž se tu však často zachytává.
Dno: Bahnité dno
Pomalé nížinné vody a kaprové revíry. Bahno ukrývá potravu, v létě však může být u dna méně kyslíku a nástrahy v něm zapadají.
Linie toku: Mírně zvlněná linie
Mírné zákruty: na jednom úseku najdete jak hlubší výmoly, tak mělčí lavice.
Zastínění: Stinné, 41–70 %
V létě chladnější voda, více padajícího hmyzu a úkrytů. Bývá dobrým místem pro pstruhy a lipany.
Porost: Vrba
Roste u vody, kořeny zpevňují břeh a vytvářejí úkryty pod hladinou. Větve visí nad vodou, dávají stín a hmyz.
Porost: Olše
Typická dřevina břehů potoků a řek. Hustý kořenový systém vytváří podmyté břehy a úkryty, listí se rychle rozkládá.
Porost: Topol
Vysoké, rychle rostoucí stromy. Dávají stín a hmyz, větve a listí se dostávají do vody.
Příčné stavby: S příčnými stavbami
Jezy, stupně nebo hatě: bariéra pro migraci ryb, pod stavbou bývá vývar. Ověřte si zákazy lovu v blízkosti staveb.
Výklad je obecný a vychází z popisu revíru v datech a z běžné rybářské praxe. Skutečné podmínky na místě se mohou lišit, před lovem je zkontrolujte.
Povodí a nádrž
Hloubka nádrže (HydroLAKES)Průměrná hloubka, objem a doba zdržení vody v nádrži z databáze HydroLAKES (WWF). Hloubka je odhadnuta modelem z okolního terénu, takže je orientační.
Tok z databáze HydroRIVERSspárovaný s revírem, odchylka čáry kolem 25 m
Povodí nad místemVelikost toku (HydroRIVERS)Plocha povodí nad místem, řád toku a průměrný průtok z databáze HydroRIVERS (WWF). Určuje, zda jde o potok, řeku nebo velkou řeku.
109 km²střední řeka
Průměrný průtok
1,08 m³/smodelová hodnota
Řád toku (Strahler)
2horní tok, drobný přítok
Sklon koryta
10 ‰Rychlý tok
Údaje jsou z celosvětové databáze s hrubším rozlišením (desítky metrů), proto jsou u malých vod jen orientační. Hloubka a objem jsou modelové průměry.
Historické snímky
Vývoj okolí a přírody od 2018 do 2024: jak se mění břehy, vegetace a krajina kolem vody. Snímky se samy přepínají, listovat můžeš i ručně.
Co se měří přímo u vody pro tento okres, co je jen částečně podporováno, co je to modelový odhad a co chybí. Čím vyšší číslo, tím více se můžete spolehnout na indexy na této stránce.
změřený
Teplota vodyMěří se na této vodě stanicí Shmú.
změřený
Vodní stavSHMÚ měřicí stanice.
odhad
Počasí a tlakPředpovědní model pro souřadnice okresu, nikoli měření na bance.
změřený
Jasnost, květ a ledSentinel-2 satelit, poslední použitelný snímek 6 před dny.
částečně
Chemie vodyHodnocení kvality z nejbližšího místa monitorování SHMÚ.
částečně
Ryby v okresePlán skladování okresu. Úlovek tu zatím nikdo nezaznamenal.
částečně
Pravidla a povoleníZákon, vyhláška a seznam okresů. Zkontrolujte místní výjimky ve svém povolení.
odhad
Umístění okresuUmístění je přibližné, na základě popisu hranic okresu.
Geologie a geofyzika
Horniny pod vodou, zlomy a prameny, radon a přírodní záření, magnetické pole, zemětřesení, geotermální energie, doly a usazeniny, sesuvy půdy
Horniny, zlomy, radon a geofyzikální měření v okolí revíru Domanižanka č. 1.
Země pod vodou: geologie, zlomy a radon
Podloží, tok a prameny na mapě, hodnoty v místě vody, geomagnetická aktivita a zemětřesení. Jde o informaci o prostředí; do skóre vstupují jen malé hypotézy označené stupněm jistoty (zlomy a horniny, geomagnetická bouře).
Mapa podloží potřebuje zapnutý JavaScript.
Geologie
Geologická mapa území (Slovensko) 1 : 50 000: horniny pod povrchem, od naplavených štěrků a písků přes jíly až po žuly a vápence. Barvy podle legendy ŠGÚDŠ, po kliknutí do mapy se ukáže popis horniny v daném místě.
Pro rybáře: Štěrkové lavice a kamenité prahy dávají čisté dno a biotop pro candáta, okouna či parmu. Jílovité a bahnité podloží drží potravu pro kapra a cejna. Vápence a dolomity dávají tvrdší, na potravu bohatší vodu než žuly a křemence.
Radonové riziko
Radonové riziko podloží (nízké, střední, vysoké). Vychází z radioaktivity hornin a z puklin. Mapa ukazuje podloží, ne radon ve vodě.
Pro rybáře: Radon je přírodní stopovač podzemní vody. Podloží s vyšším radonovým rizikem (žuly, ruly, tektonické zlomy) bývá místem, kde puklinová voda vytéká na povrch. Většina území (Slovensko) je „střední“, proto je zajímavé hlavně vysoké riziko.
nízké 36,7 %
střední 63,0 %
vysoké 0,3 %
Uran (eU)
Ekvivalentní uran v povrchových horninách z letecké gama spektrometrie (ppm). Od 4 ppm se podloží obvykle označuje za zvýšené radonové riziko.
Pro rybáře: Vysoký uran je znakem žul, rul a černých břidlic, tedy hornin, ze kterých se do vody dostává radon a rozpuštěné látky. Pro záběr nemá přímý význam, pomáhá číst geologii území.
bez údajů
0 – 1
1 – 2
2 – 3
3 – 4
4 – 5
5 – 7
7 – 35
Gama záření
Dávkový příkon gama záření ve vzduchu (nGy/h) z leteckého měření. Jde o přirozené pozadí podloží, ne o znečištění.
Pro rybáře: Vyšší hodnoty mají horniny bohaté na uran, thorium a draslík (žuly, ruly, flyš s břidlicemi). Je to doplněk k mapě uranu; rybáři hlavně ukazuje, kde se mění podloží.
bez údajů
0 – 20
20 – 40
40 – 60
60 – 80
80 – 100
100 – 140
140 – 180
180 – 220
220 – 999
Magnetika
Anomálie magnetického pole Země (ΔT, v nT) způsobené horninami s magnetickými minerály, například sopečnými horninami, bazalty či amfibolity.
Pro rybáře: Ryby (zejména lososovité a úhoři) vnímají magnetické pole. Zda místní anomálie ovlivňují jejich pohyb a záběr, není prokázáno; bere se to jako hypotéza.
-1 217 – -1 000
-1 000 – -250
-250 – -200
-200 – -190
-190 – -180
-180 – -170
-170 – -160
-160 – -150
-150 – -140
-140 – -130
-130 – -120
-120 – -110
-110 – -100
-100 – -90
-90 – -80
-80 – -60
-60 – -40
-40 – -20
-20 – 0
0 – 10
10 – 20
20 – 30
30 – 40
40 – 50
50 – 70
70 – 100
100 – 150
150 – 200
200 – 250
250 – 300
300 – 400
400 – 500
500 – 600
600 – 700
700 – 800
800 – 900
900 – 1 000
1000 – 1 100
1100 – 1 130
Kliknutím nebo ťuknutím do mapy zjistíte hodnotu v daném místě.
Hodnoty v místě vodyRadonové riziko podloží, uran, thorium, draslík, gama záření a magnetická anomálie v jednom místě u vody (na mapě označeno bodem).
Radonové riziko podloží
střední
Běžné pro většinu Slovenska.
nízké
střední
vysoké
Uran (eU)
2,3ppm
běžný
Běžné pozadí hornin.
Thorium (eTh)
6,3ppm
pod průměrem kůry
Přírodní pozadí hornin.
Draslík (K)
1,36%
pod průměrem kůry
Přírodní pozadí hornin.
Gama záření
47nGy/h
kolem světového průměru
Přirozené pozadí podloží.
Magnetická anomálie (ΔT)
13nT
nad průměrem okolí
Odchylka magnetického pole od průměru okolí.
pod průměremnad průměrem
Hodnoty platí pro jedno místo (na mapě označené bodem), nikoli jako průměr celého toku nebo povodia. Radon je v podzemních vodách přirozený stopovač; do mapy není zahrnut radon ve vodě, jen riziko podloží.
Značka na ciferníku: průměr horní zemské kůry (uran 2,7 ppm, thorium 10,5 ppm, draslík 2,3 %; Rudnick a Gao 2003) a světový průměr přirozené dávky venku 59 nGy/h (UNSCEAR 2000). Ručička se nevychyluje do „dobra“ ani „zla“, jen ukazuje, kde hodnota leží.
Zvýšený uran nebo radon je pouze údaj o hornině. Pro záběr nemá prokázaný význam; pomáhá číst, z jakého podloží voda pochází.
Zlomy a prameny
Zlomy a pramenyVzdálenost k nejbližšímu tektonickému zlomovému pásmu na geologické mapě a počet pramenů v okolí. Podél zlomů vytéká puklinová podzemní voda.
Nejbližší zlom
do 1 km
zlom v okolí
Tektonický zlom na geologické mapě.
Prameny a vývěry
0
žádné zaznamenané
Žádné v okruhu 1 km.
zakrytý mladšími usazeninamipředpokládaný
Podél zlomů a u pramenů vytéká z podloží puklinová podzemní voda. Bývá v létě chladnější a v zimě teplejší než voda v toku, proto se na takových místech podle rybářských zkušeností ryby v extrémním počasí zdržují (letní a zimní ostrůvky vhodnější teploty).
Čerstvá puklinová voda však může mít málo kyslíka. Jde o zkušenost rybářů, nikoli o měřený jev u tohoto revíru.
Zlomy jsou z geologické mapy 1 : 50 000. Prameny pocházejí z hydrogeologické mapy, která pokrývá jen některé regiony, takže nula neznamená, že tam prameny nejsou.
Geologie v okolí: hornina, voda, sedimenty, vrty
Geologie a geochemie kolem vodyHorniny pod vodou, složení vody a sedimentů podle atlasů, radioaktivita, geotermální potenciál, vrty, stará důlní díla, ložiska, zátěže, sesuvy a zlato v sedimentech, z map a registrů ŠGÚDŠ.
Čára je voda rybářského revíru, světlý pás je pásmo 3 km, ve kterém byly hledány vrty, důlní díla a zátěže. Mapa ukazuje nejbližší objekty (maximálně několik desítek z každého registru), ne všechny. Body odpovídají pozici v registru; plošné objekty jsou označeny středem.
Skála pod vodou
Říční naplaveniny100 % vodní hladiny
Štěrkové a písčité dno a nivy; voda se doplňuje z podzemní vody v naplaveninách. Geologická mapa Slovenska 1:50 000.
Teplo pod nohama
35°C v hloubce 1000 m
tepelný tok 55 mW/m²
V hloubce 2 000 m asi 55 °C (nárůst o 20 °C na kilometr). Atlas geotermální energie Slovenska.
Geotermální energie
–
8 zdrojů geotermálních a minerálních vod do 10 km.
Ložiska a výskyty rud
5záznamů do 5 km
5 rudných výskytů
Registry geofondu, metalogenetická mapa a mapa nerostných surovin.
Sesuvy půdy a svahové deformace
41ploch do 3 km
6 aktivních
Zdokumentované sesuvy v evidenci Geofondu. Sesuv půdy do potoka může zakalit vodu a změnit koryto.
Údaje pocházejí z matrik, map a atlasů Státního geologického ústavu Dionýze Štúra a popisují prostředí kolem vody. Blízkost důlního díla nebo zátěže neznamená znečištění vody. Chemismus vody a sedimentů je modelovaný odhad z interpolovaných map Geochemického atlasu Slovenska, nikoli aktuální monitoring nebo měření v toku.
Podrobná geologie a geochemie celého toku: hornina pod vodou, složení vody, prvky v sedimentech, záření, geotermální potenciál, kovy, zlato v sedimentu, důlní díla, vrty s rozbory.
Geomagnetická aktivita
Geomagnetická aktivita (Kp)Planetární index Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ukazuje se posledních 48 hodin a předpověď na 24 hodin.
Kp-index
2,7z 9
klidné pole
Poslední měření (11. 11. 2026 19:00). Tečka na ciferníku je nejvyšší předpověď na 24 hodin.
před 48 hnyní+24 h
Nejvyšší předpovídané Kp v následujících 24 hodinách: 2,3 (klidné pole).
Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země od slunečního větru. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ryby, zejména lososovité a úhoři, magnetické pole vnímají. Že by jejich záběr závisel na Kp, však není prokázáno: jde o pozorování rybářů a o hypotézy.
Údaj je stejný pro celé území (Slovensko). Do skóre aktivity vstupuje jen při silné geomagnetické bouři (hypotéza, −1 až −2 body).
Zemětřesení poblíž
Zemětřesení v okolíOtřesy zaznamenané v okruhu 150 km od vody za posledních 30 dní (katalog GFZ GEOFON).
Otřesy za 30 dnů
2v okruhu 150 km
nejstrmější M 2,3
124 km od vody, 3. 11.
hlubší než 5 km
mělké, spíše důlní
posledních 2 dny
M 2,2
Polsko4. 11. 03:47, 109 km od vody, hloubka 1 kmpravděpodobně důlní otřes (mělce pod povrchem)
M 2,3
Polsko3. 11. 23:05, 124 km od vody, hloubka 1 kmpravděpodobně důlní otřes (mělce pod povrchem)
Všechny tyto otřesy jsou velmi plytké, jde pravděpodobně o důlní otřesy (například v polských a českých revírech), nikoli o tektonickou aktivitu.
Podle rybářských historek ryby (zejména sumci a úhoři) před otřesy neklidně reagují nebo přestanou brát. Spolehlivě prokázané to není a u slabých otřesů jde o náhodu. Hlubší otřesy z Karpat (například v okolí Komárna a Dobré Vody) lidé většinou vůbec nevnímají.
Katalog GEOFON je celosvětový, slabé otřesy v okolí (Slovensko) v něm nemusí být všechny. Nezapočítává se do skóre aktivity.
Divoká zvěř, ptáci a rostliny kolem vody, nebezpečné a invazivní druhy, na co si dát pozor
Zvěř, ptáci a rostliny pozorované v okolí revíru Domanižanka č. 1.
Divoká zvěř, rostliny a nebezpečí kolem vodyZvěř a rizika u vody (GBIF)Zvěř, ptáci, rostliny a rizika (medvěd, klíšťata, komáři, bolševník), které lidé v okolí vody zaznamenali. Nepatří do skóre podmínek při lovu, slouží jen pro informaci.
Druhy, které se v okolí vody pozorovaly nebo zaznamenaly. Zvěř, rostliny a rizika nevstupují do skóre podmínek při lovu, slouží jen pro informaci. Název druhu vede na jeho stránku.
Žije v horských lesích na severu a ve středu území Slovenska. U vody loví ryby a pije.
Jak se chránit: V horských revírech se pohybujte hlučně, nenechávejte u stanu ryby, vnitřnosti ani zbytky návnad a jídlo ukládejte mimo místo na spaní. Pokud medvěda uvidíte, neutíkejte, klidně mluvte a pomalu ustupujte. Nikdy se nepřibližujte k mláďatům.
Invazní rostlina rostoucí na březích potoků a na vlhkých loukách. Její míza na slunci způsobuje popáleniny kůže.
Jak se chránit: Nedotýkejte se ho a neprocházejte porostem. Pokud se míza dostane na kůži, smyjte ji vodou a mýdlem a chraňte místo před sluncem. Při větším popálení vyhledejte lékaře.
Přenáší klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu. Číhá ve vysoké trávě a v břehové vegetaci.
Jak se chránit: Od jara do podzimu se po lovu zkontrolujte, použijte repelent a dlouhé kalhoty zastrčte do ponožek. Klíště co nejdříve odstraňte pinzetou. Proti encefalitidě existuje očkování.
Jedovatý had, který se vyhřívá na skalnatých svazích, v mokřadech a na okrajích lesů u vody.
Jak se chránit: Je plachá a uštkne jen při ohrožení. U kamenitých břehůacím nesahejte rukou mezi kameny a mějte pevnou obuv. Po uštknutí zůstaňte v klidu, nehýbejte postiženou končetinou a volejte 112.
Líhnou se ve stojaté vodě, proto jsou nejhorší u nádrží, slepých ramen a lužních lesů, zejména při západu slunce.
Jak se chránit: Při večerním a nočním lovu mějte dlouhý rukáv, repelent a síťku. Rozvoj komárů zrychluje teplo a vlhko po deštích.
Zvěř, rostliny a rizika: záznamy pocházejí z pozorování a odrážejí i to, kde se pozorovatelé pohybují, nejsou to měření hustoty ani jistota setkání. Platí pro okolí přibližně 35 × 55 km.
Zdroje fotografií
Kachna divoká:Foto: This picture was realized by Richard Bartz by using a Canon EF 70-300mm f/4-5.6 IS USM…, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
nízké 36,7 %
střední 63,0 %
vysoké 0,3 %
bez údajů
0 – 1
1 – 2
2 – 3
3 – 4
4 – 5
5 – 7
7 – 35
40 – 60
140 – 180
180 – 220
220 – 999
-1 217 – -1 000
-1 000 – -250
-250 – -200
-200 – -190
-190 – -180
-180 – -170
-170 – -160
-160 – -150
-150 – -140
-140 – -130
-130 – -120
-120 – -110
-110 – -100
-100 – -90
-90 – -80
-80 – -60
-60 – -40
-40 – -20
-20 – 0
0 – 10
10 – 20
20 – 30
30 – 40
40 – 50
50 – 70
70 – 100
100 – 150
150 – 200
200 – 250
250 – 300
300 – 400
400 – 500
500 – 600
600 – 700
700 – 800
800 – 900
900 – 1 000
1000 – 1 100
1100 – 1 130
Pták
Pták
Fauna
Fauna
Pták
Pták
Pták
Fauna
Fauna
Fauna
Fauna
Fauna
Invazní rostlina
Invazní rostlina
Rostlina
Rostlina
Rostlina
Rostlina
Riziko
Riziko
Riziko
Riziko
Riziko
Riziko
Riziko
Riziko
3-2680-1-1Kaprová voda
3-4600-1-1Kaprová voda
3-5590-1-1Kaprová voda
3-1040-1-1Kaprová voda
3-2190-4-3Salmonidní voda (pstruh)
3-5480-1-1Kaprová voda