Rybářský revír

Hornád č. 2b

Salmonidní voda (pstruh)č. 4-0641-4-1HornádPovodí Bodrog a Hornád
Navigovat

Vymezení revíru: Čiastkové povodie rieky Hornád od cestného mosta v obci Veľká Lodina po cestný most v obci Malá Lodina.

délka revíru
2,9km
kraj
Košický kraj
Letecký snímek revíru Hornád č. 2b se zvýrazněnou čarou
Modrá čára: průběh revíru (orientačně). Ortofotomozaika Slovenska © GKÚ Bratislava, CC BY 4,0Mapy Google

Právě u vody

Podmínky k lovuIndex aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.

Skóre, nejlepší okno dne a co ho táhne nahoru nebo dolů

Podmínky k lovu

Index aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.

Načítám údaje…

Voda

Vodní stav, teplota, modelový průtok a spád

Vodní stav

Hladina vodyVodní stav na nejbližším vodočtu SHMÚ v centimetrech nad nulou vodočtu. Je to stav vody na stanici, nikoliv hloubka vody na revíru.
04080120160200

Spišská Nová Ves – Hornád · hladina ustálená, vodočet vzdálený 42 km

Hladina je měřena na vodočtu SHMÚ, není to hloubka vody na revíru.

Zdroj: SHMÚAktualizováno 9. 11. 2026 04:45

Modelovaný průtok

Modelový průtokOdhad množství vody v řece (m³/s) z modelu GloFAS, nikoli měření. Rozlišení je asi 5 km, na malých tocích může ukazovat větší řeku v okolí.

Načítám údaje…

Výškový profil toku

Výškový profilJak se mění nadmořská výška toku po proudu. Počítá se z digitálního modelu reliéfu (desítky metrů), nikoli z měření hladiny, proto je orientační, zejména u úzkých potoků.

Mírný sklon Proud je citelný, střídají se plytčiny a tůně. Přechod mezi nížinným a podhorským tokem.

2602652702752800 km1 km2 km
Výškový profil revíru po proudu: od 274 do 264 m n. m. na 2,9 km.
Po proudu, od horního konce revíru (vlevo) k dolnímu
Nejvyšší bod
274 m a.s.l.
Nejnižší bod
262 m a.s.l.
SpádSpádRozdíl nadmořské výšky mezi horním a dolním koncem revíru v metrech. Čím větší spád na kratší délce, tím rychlejší voda.
13 m
SklonSklon tokuSpád na kilometr v promile (‰, metry na kilometr). Do 2 ‰ je pomalá nížinná řeka, 5 až 10 ‰ podhorská řeka (lipan, pstruh), nad 10 ‰ rychlý potok.
4,3 ‰
SinuozitaKličkovatěníDélka toku vydělená vzdáleností jeho konců vzdušnou čarou. 1,0 je přímý tok, nad 1,3 silně meandruje. Meandre vytvářejí tůně pod břehy a plytčiny v úsecích mezi nimi.
1,11
Zdroj: Open Topo Data (eudem25m)Aktualizováno 4. 11. 2026 11:28

Počasí a předpověď

Hodina po hodině, tlak a nejbližší dny

Počasí a předpověď

Načítám údaje…

Obloha: slunce, měsíc a solunární oknaSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.

Kde jsou slunce a měsíc právě teď a kdy přijdou nejlepší okna dne

Obloha: slunce a měsíc

Solunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.

Táhněte po ose a uvidíte, kde budou slunce a měsíc.

  • Slunce
  • Měsíc
  • Zlatá hodinka
  • Hlavní období
  • Vedlejší období

Slunce

  • Úsvit06:01
  • Východ06:35
  • Západ slunce16:03
  • Soumrak16:37

Den trvá 9 h 28 min.

MěsícFáze MěsícePři úplňku a novu je gravitační působení nejsilnější. Při jasné úplňkové noci se dravci a kapři často krmí v noci, den po ní může být slabší.

Lisosvětleno 1 %
  • Východ Měsíce06:58
  • Západ Měsíce15:32

Úplněk kolem 24. 11., nov kolem 9. 11..

Okna dneSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.

  • Zlatá hodinka (ráno)06:05–07:35
  • Vedlejší solunární období06:28–07:28
  • Hlavní solunární období10:19–12:19
  • Vedlejší solunární období15:02–16:02
  • Zlatá hodinka (večer)15:03–16:33
  • Hlavní solunární období22:43–00:43

Solunární teorie není vědecky potvrzena, bereme ji jako doplněk. Zlatá hodinka je čas kolem východu a západu slunce, kdy ryby často berou.

Mapa a údaje o revíru

Průběh vody, místa u vody, charakter a základní údaje

48.87083, 21.15102 OpenStreetMap

Čára zobrazuje průběh revíru podle dat Rybárske revíry 2026. Přístupová místa a přesné hranice si ověřte na místě.

Údaje o revíru

Lokalita
Košický kraj
Správce
SVP, š.p. OZ Košice
Uživatel
SRZ
Organizace
MsO SRZ Košice (Městská organizace SRZ)
Oblast
Východoslovenská
Účel
Rybářský revír
Minimální zarybnění
Pp2 500 kg

Charakteristika

  • HloubkaHloubkaNejvětší hloubka z popisu revíru. Mělčiny se rychle prohřívají a jsou bohaté na potravu, hluboké jámy dávají úkryt a stabilnější teplotu. 0,5–2,5 m
  • DnoDnoMateriál dna určuje, jaké ryby se zde drží a kde nacházejí potravu. Rybí pásma lze rozeznat podle dna: kamenité, štěrkovité, písčité až bahnité. štěrkovo-kamenité
  • Linie tokuLinie tokuTvar toku shora. V zatáčkách je pod vnějším břehem hluboký výmol a pod vnitřním mělká lavice; členitý tok má více úkrytů a změn hloubky. mírně zvlněná
  • ZastíněníZastíněníPodíl hladiny ve stínu. Stín snižuje letní teploty vody, dodává hmyz a úkryty; slunečný úsek se rychleji prohřívá a více zarůstá. 60%
  • PorostPorostDřevinný a bylinný porost břehů. Kořeny a větve vytvářejí úkryty, z listů a větví padá potrava. Určuje i to, kde se dá nahazovat a kde se montáž zachytává. olše, vrba
  • Příčné stavbyPříčné stavbyJezy, stupně a hráze zadržují vodu a brání rybám v migraci. Pod nimi se vytváří hluboký vývar s okysličenou vodou. žádné
Co to znamená pro rybářevysvětlení dna, porostu, linie a dalších údajů tohoto revíru
  • Hloubka: Střední, 1–3 m

    Nejběžnější typ: mělčiny se střídají s hlubšími místy a ryby se přesouvají podle denní doby a teploty.

  • Dno: Štěrkové dno

    Dobře prokysličená voda a bohatá potrava (larvy vodního hmyzu). Typické pro lipanové a parmové pásmo, štěrkové lavice slouží mnoha rybám i jako trdliště.

  • Dno: Kamenité dno

    Typické pro rychlé horské a podhorské toky. Mezi kameny jsou úkryty pro pstruhy a jiné ryby, montáž se tu však často zachytává.

  • Linie toku: Mírně zvlněná linie

    Mírné zákruty: na jednom úseku najdete jak hlubší výmoly, tak mělčí lavice.

  • Zastínění: Stinné, 41–70 %

    V létě chladnější voda, více padajícího hmyzu a úkrytů. Bývá dobrým místem pro pstruhy a lipany.

  • Porost: Vrba

    Roste u vody, kořeny zpevňují břeh a vytvářejí úkryty pod hladinou. Větve visí nad vodou, dávají stín a hmyz.

  • Porost: Olše

    Typická dřevina břehů potoků a řek. Hustý kořenový systém vytváří podmyté břehy a úkryty, listí se rychle rozkládá.

  • Příčné stavby: Bez příčných staveb

    Ryby se mohou volně přesouvat po toku, úsek je plynulejší.

Výklad je obecný a vychází z popisu revíru v datech a z běžné rybářské praxe. Skutečné podmínky na místě se mohou lišit, před lovem je zkontrolujte.

Zákon a pravidla lovu

Doba hájení, doba lovu, lovné míry a denní limit. Orientačně: ověřte si je v rybářském řádu revíru

Hájení všech ryb

§ 13 odst. 1 zákona

1. 10. – 15. 4.

lov všech ryb zakázánmimo toto období

Výjimka: na vodách s výskytem hlavatky podunajské je od 1. 11. do 31. 12. lov hlavatky možný jen s povolením k lovu hlavatky (§ 13 odst. 4 a § 19 zákona).

Doba hájení jednotlivých druhů (níže) platí nezávisle na této době hájení.

Denní doba lovu

§ 11 vyhlášky

Platí jen mimo dobu hájení. Mimo tyto hodiny je lov zakázán (§ 14 písm. b zákona).

duben, září6.00 – 20.00 h

Kvě, srpen5.00 – 21.00 h

Čer, Čvc4.00 – 22.00 h

listopad, prosinec7.00 – 19.00 h

Měsíce, které v tabulce chybějí, spadají do doby hájení. Doba v listopadu a prosinci na pstruhových a lipanových vodách souvisí s výjimkou pro lov hlavatky (§ 13 odst. 4 zákona); co se v té době smí lovit, ověřte v rybářském řádu. Na hraničních vodách platí doba z povolenky nebo rybářského řádu (§ 11 odst. 2 vyhlášky). Noční lov zákon upravuje dvěma formulacemi, které se na první pohled rozcházejí, proto se na něj vždy zeptejte v rybářském řádu revíru nebo u rybářské stráže.

Pruty, nástrahy a dny lovu

§ 16 zákona
Počet prutů
1
Povolené způsoby
muškaření, přívlač
Háčky a nástrahy
muškaření nejvýše 3 umělé mušky, přívlač jedna nástraha
Živá nebo mrtvá rybka
zakázána
Dny lovu v týdnu
nejvýše 3
Lov pod ledem
zakázaný
Jiné
zákaz vnadění a více nástrah (pasty, granule, pelety, sýr, červi, hmyz, jikry)

Jde o shrnutí. U nástrah, háčků a návnady si přečtěte i rybářský řád revíru, protože uživatel může podmínky zpřísnit.

Kolik ryb si smíte ponechat za den

§ 14 vyhlášky
  • 1ksModrá skupinajeseter malý, jeseter sibiřský, sumec velký
  • 2ksZelená skupinaúhoř, kapr, mník, candát, štika, lín, parma, pstruh obecný jezerní, lipan (dohromady)
  • 4ksŽlutá skupinapstruh duhový, siven americký, ostroretka, podoustev; připočte se k zelené nebo modré skupině (celkem nejvýše 4 kusy)
  • 5kgDalší druhynapříklad karas, cejni, jelci (dohromady); invazní druhy se nepočítají

Modrá a zelená skupina se nekombinují. Limit platí za den i při lovu na více revírech a po jeho dosažení lov pro ten den končí. Skupiny druhů vycházejí z výkladu SRZ z ledna 2026, ne přímo z textu paragrafu. Uživatel revíru může v povolence určit nižší limit, tehdy platí přísnější.

Doba hájení jednotlivých druhů§ 10 vyhlášky

V tomto období se druh nesmí lovit, i když jinak lov v dané době dovoluje typ vody. Platí nezávisle na době hájení všech ryb.

1. 1. – 15. 3.
mník jednovousý
1. 1. – 31. 5.
lipan podhorní, ouklejka pruhovaná, štika obecná
1. 1. – 15. 6.
sumec velký, candát obecný, candát východní
1. 1. – 31. 10.
hlavatka podunajská (v hraničních vodách 1. 1. – 31. 8.)
15. 3. – 31. 5.
kapr obecný v kaprových vodách (neplatí 1. – 31. 5. při závodech ani na ostatních vodních plochách); bolen dravý, jelec tloušť, jelec proudník, jelec jesen, jeseter malý, jeseter sibiřský, lín obecný, parma obecná, podoustev říční, cejn siný, cejn perleťový, cejn velký, ostroretka stěhovavá
1. 9. – 15. 4.
pstruh obecný potoční, pstruh obecný jezerní
1. 9. – 28. 2.
síh peleď

Některé druhy jsou chráněny celoročně (například drsek, mihule, hrouzci, sekavci, síh maréna, parma karpatská, ostrucha křivočará) a jejich lov je zakázán vždy. Úplný seznam druhů je v průvodci Rybářský zákon po pravidlech.

Lovné míry§ 12 vyhlášky

Nejmenší délka, od které si rybu smíte ponechat. Uživatel revíru může míru zvýšit, platnou hodnotu hledejte v povolence a rybářském řádu.

  • amur bílý60 cm
  • amur černý60 cm
  • bolen dravý40 cm
  • hlavatka obecná80 cm
  • jelec tloušť25 cm
  • jelec proudník20 cm
  • jelec jesen30 cm
  • jeseter malý45 cm
  • jeseter sibiřský45 cm
  • kapr obecný40 cm
  • lín obecný30 cm
  • lipan podhorní33 cm
  • mník jednovousý35 cm
  • parma obecná40 cm
  • podoustev říční30 cm
  • cejn siný25 cm
  • cejn perleťový25 cm
  • cejn velký30 cm
  • cejnek malý15 cm
  • ostroretka stěhovavá30 cm
  • pstruh duhový27 cm
  • pstruh obecný jezerní50 cm
  • pstruh obecný potoční27 cm
  • síh peleď25 cm
  • siven americký27 cm
  • sumec velký70 cm
  • štika obecná60 cm
  • tolstolobik bílý45 cm
  • tolstolobec pestrý45 cm
  • Úhoř říční50 cm
  • candát obecný50 cm
  • candát východní35 cm

Měří se celková délka od předního konce hlavy po konec nejdelšího paprsku ocasní ploutve (§ 12 odst. 4). Bez lovné míry jsou například slunka obecná, karas stříbřitý, okoun říční, plotice obecná, mřenka mramorovaná (slíž severný) a invazní druhy.

Před lovem a po lovu

  • Rybářský lístek a povolenku mějte při lovu u sebe a předložte je při kontrole (§ 12 zákona). Zkontrolujte jejich platnost.
  • Před zahájením lovu zapište datum a číslo revíru (č. 4-0641-4-1), po lovu počet a hmotnost úlovků (§ 14 písm. d zákona). Lov bez zápisu je přestupek.
  • Zakázané způsoby lovu, noční lov, závody a další pravidla jsou v průvodci Rybářský zákon po pravidlech.

Stav k 6. 11. 2026: zákon č. 216/2018 Z. z. o rybářství (znění od 1. 1. 2022) a vyhláška č. 381/2018 Z. z. (znění od 1. 1. 2019); novější znění jsme nenašli. Zákon se může změnit, platné znění najdete na Slov-Lex (zákon) a Slov-Lex (vyhláška).

Novinky z organizace a úlovky z revíru

Úlovky z revíru

Na tomto revíru zatím nikdo nezapsal úlovekBuďte první: po schválení se objeví zde i v žebříčku.

Terén ve 3D

Načítám 3D model terénu…

Voda podle veřejných zdrojů

Kvalita vody, povodí, dno, ryby, vodní hmyz, zvěř a rizika z otevřených databází. Kromě zvěře a rizik jsou zahrnuty i do skóre aktivity.

Vhodnost vody pro typ rybářského revíru

Vhodnost vody pro typ revíruIndex 0 až 100: jak dobře vlastnosti vody odpovídají nárokům pstruha, lipana nebo kapra podle typu revíru. Není to předpověď záběrů ani údaj o tom, jaké ryby tam žijí.
69z 100
Podprůměrně vhodná voda pro pstruhy

Voda patří mezi dolních 11 % z 461 pstruhových revírů s údaji.

  • Nejlépe vyhovuje: kyselost vody (pH)
  • Nejvíce chybí: kovy v sedimentu

Spolehlivost střední: použili jsme 5 údajů o vodě, ostatní chybí a do hodnocení nevstupují.

  • Pásmo tokuStupeň důkazů: Částečně podloženo

    sklon 4,3 ‰, 268 m n. m. → parmové pásmo

    Podle sklonu a nadmořské výšky leží tok v oblasti, která odpovídá parmovému pásmu. Pro pstruhy je to okrajové pásmo: vhodné, ale ne ideální.

    Co o tom víme

    Evropské toky jsou od pramene k ústí rozděleny do pásem s typickými rybami: pstruh, lipan, parna a nížina; jsou určeny především gradientem a velikostí toků (Huet 1959) a zóny lze také použít k posouzení stavu toků (Aarts a Nienhuis 2003). Zónu odhadneme ze sklonu linie rybářského revíru a jeho převýšení; jde o zjednodušení bez šířky proudu. Shoda mezi zónou a typem rybářské oblasti přidává +1 ke kvalitě, jasný nesoulad −1.

    Zdroje: Huet 1959; Aarts a Nienhuis 2003

    55
  • Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza

    ≈ 10,6 °dH (1,9 mmol/l vápníku a hořčíku), atlas ŠGÚDŠ

    Středně měkká voda: produktivita je průměrná.

    Co o tom víme

    Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.

    Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974

    87
  • Kyselost vody (pH)Stupeň důkazů: Částečně podloženo

    pH 8,1, atlas ŠGÚDŠ

    pH je v rozmezí, ve kterém se rybám běžně daří.

    Co o tom víme

    Ryby pod pH přibližně 6 trpí a pstruzi a lipan jsou citlivější než kaprovití (Alabaster a Lloyd 1982); v kyselé měkké vodě se hliník uvolňuje z půdy a poškozuje žábry (Gensemer a Playle 1999). pH z atlasu je modelový odhad, takže snížení je pouze −1 nebo −2, a to pouze tam, kde nemáme žádné měření pH (které se posuzuje samostatným faktorem).

    Zdroje: Alabaster a Lloyd 1982; Gensemer a Playle 1999

    100
  • MineralizaceStupeň důkazů: Hypotéza

    ≈ 308 mg/l, atlas ŠGÚDŠ

    Střední mineralizace odpovídá produktivním tokům a nádržím.

    Co o tom víme

    Rozpuštěné pevné látky (mineralizace) souvisí s úrodností vody, a proto je Ryder použil k odhadu produkce ryb v jezerech (Ryder 1965, Ryder a kol. 1974). Downing a kol. (1990) však ukázal, že primární produkce je lepším prediktorem produkce. Nezadává skóre, pouze index vhodnosti.

    Zdroje: Ryder 1965; Ryder a kol. 1974; Downing a kol. 1990

    100
  • Kovy v sedimentuStupeň důkazů: Částečně podloženo

    10 prvky mezi nejvyššími 10 % na Slovensku (atlas ŠGÚDŠ 1999)

    Kovy v sedimentech se mohou hromadit u bentických živočichů a ryb; vysoké hodnoty jsou v rudných oblastech často přirozené.

    Co o tom víme

    Toxicita kovů pro ryby klesá s tvrdostí vody, protože vápník soutěží s kovem o místa na žábrách (Pagekopf 1983). Atlas ŠGÚDŠ uvádí pouze pořadí mezi toky, nikoli koncentraci srovnatelnou s limitem (MacDonald a kol. 2000). V tvrdé vodě tedy hodnotíme kovy mírněji, v měkké vodě přísněji.

    Zdroje: Pagenkopf 1983; Gensemer a Playle 1999; MacDonald a kol. 2000

    30

Jak by tato voda vyhovovala každému typu

  • Pstruh69
  • Lipan79
  • Kapr65

Stejné údaje o vodě hodnoceny vůči požadavkům pstruhů, lipanů a kaprů. Revír je veden jako pstruhový revír, zvýrazněn je jeho typ.

Index 0 až 100 porovnává vlastnosti vody s požadavky daného druhu (60 je neutrální hodnota, 100 ideální). Slovní hodnocení vychází ze srovnání s jinými rybářskými revíry stejného typu, protože většina slovenských vod má pro svůj druh dobré hodnoty. Index nemá vliv na to, zda se v rybářském revíru skutečně vyskytují ryby (o tom rozhoduje zarybnění a hospodář). Tvrdost, pH a mineralizace z atlasů jsou historické a modelové odhady. Jen malá část z toho se odvíjí od skóre podmínek a kvality rybářského revíru (tvrdost ±1, kyselost atlasu −2 až 0, shoda zóny toku ±1 vůči kvalitě).

Co z toho vyplývá

Veřejné zdroje ve skóre podmínekÚdaje o kyslíku, živinách, hloubce nádrže, velikosti toku, dnu, druzích ryb a rojení hmyzu mírně upraví skóre „Podmínky při lovu“. Každá úprava je v rozboru skóre vidět zvlášť.
−14−40+4+12+1
Veřejné údaje o této vodě skóre aktivity téměř nemění.
  • Nejvíce pomáhá: Velikost vodního toku +1
  • Nejvíce sráží: Dno podle geologie −1

Posoudili jsme 18 faktorů, skóre mění 4 z nich. Úpravy jsou v rozsahu od −14 do +12 bodů, aby nepřevážily počasí a teplotu vody. Započítávají se do skóre, řazení i filtrů.

Voda a kyslík+1

  • Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza

    ≈ 10,6 °dH, atlas ŠGÚDŠ

    Tvrdší pánev bohatá na vápník poskytuje produktivnější vodu, ve které pstruzi a lipan lépe rostou.

    Co o tom víme

    Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.

    Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974

    +1

Tok, nádrž a dno0

  • Velikost vodního tokuStupeň důkazů: Praxe rybářů

    povodí nad místem 1 956 km², průměrný průtok 17,4 m³/s, HydroRIVERS

    Velká řeka má stabilnější teplotu i vodní stav.

    Co o tom víme

    Malé potoky se při vlnách veder rychle přehřívají a vysychají, velké řeky jsou stabilnější. Rybářská praxe a fyzikální úvaha.

    +1
  • Dno podle geologieStupeň důkazů: Hypotéza

    Jíly a hlíny, ŠGÚDŠ

    Jemnozrnné dno není pro pstruhové vody typické, voda se snadněji zakalí.

    Co o tom víme

    Produkce pstruha je vyšší ve vápencových tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006), ale v irských tocích geologie hustotu pstruhů nezměnila a rozhodovala struktura koryta (Lehane a kol. 2004). Důkazy se rozcházejí, váha je malá.

    Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004

    −1

Život u vody0

  • Líhnutí vodního hmyzuStupeň důkazů: Praxe rybářů

    0,0× průměrný měsíc, 0 z 16 pozorování za rok, iNaturalist

    V tomto měsíci se vodní hmyz vyskytuje málo, rozhoduje spíše potrava při dne.

    Co o tom víme

    Rybáři loví „podle hmyzu“ (suchá a mokrá muška). Měřená závislost úlovků na rojení není v našich zdrojích doložena.

    0

Skóre nemění

Pro tyto faktory chybějí údaje nebo jsou v běžném rozsahu:

  • Rozpuštěný kyslík
  • Živiny ve vodě
  • Kyselost vody (pH)
  • Kyselost vody z atlasu
  • Amonné ionty ve vodě
  • Teplota vody pro původní druhy
  • Povrchová voda (SHMÚ)
  • Dusík v podzemní vodě
  • Škodlivé látky v podzemní vodě
  • Železo v podzemní vodě
  • Chloridy v podzemní vodě
  • Studená podzemní voda
  • Čistírny odpadních vod
  • Invazní druhy poblíž

Pravidla jsou orientační a vycházejí z rybářské praxe a vědeckých studií, u každého faktoru je vidět, jak dobře je podložen. Počasí, tlak vzduchu a teplota vody mají na skóre větší vliv než tyto údaje.

Znečištění vody

Znečištění vody (SHMÚ)Ukazatele kvality vody, které v ročenkách SHMÚ za roky 2022 až 2025 nesplňují normy na nejbližším místě monitoringu na tomtéž toku.
Povrchová voda, 2024
v norměbez nesplněné normy na nejbližším místě SHMÚ

Povrchová voda: nejbližší místo monitoringu

ÚKČ Košice, podHornád, rkm 23,5 · 0,3 km od revíru
žádná nesplněná norma
2022202320242025

V ročenkách za 2022 až 2025 nemá toto místo žádný nesplněný ukazatel.

Poloha místa je jen přibližná (podle vodního útvaru), proto může být skutečné místo odběru jinde na toku.

  • norma nesplněna
  • žádná nesplněná norma
  • místo není v ročence
Znečištěná voda – Slovensko: nejhorší místa a znečišťovatelé

Údaje jsou z ročenek SHMÚ (povrchové vody 2022 až 2025). Ročenka uvádí místa, která nesplnila normu; místo, které v ročence chybí, se nepovažuje za čisté. Vzdálenost a shodu názvu toku určujeme sami, proto jde o orientační přiřazení.

Podzemní voda v okolí

Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.

Podzemní voda do 10 km (4 stanice)

  • Velka Lodinaokres Košice – okolí · vrt nebo studna · 1,6 km od revíru
    bez překročení v 2025
    2017 až 2025

    V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.

    Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 21. 3. 2025
    • Dusičnany9,1 mg/l
    • Amonné ionty< 0,01 mg/l
    • Dusitany0,02 mg/l
    • Železo0,003 mg/l
    • Chloridy1,3 mg/l
    • Hliník10 % normy
  • Miklusovce – pod Obisiankouokres Prešov · pramen · 4,9 km od revíru
    bez překročení v 2025
    2017 až 2025

    V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.

    Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 21. 5. 2025
    • Dusičnany2,5 mg/l
    • Amonné ionty< 0,01 mg/l
    • Dusitany0,01 mg/l
    • Železo0,02 mg/l
    • Chloridy2,3 mg/l
    • Hliník20 % normy
  • Druzstevna – P.h. – M. Vieskaokres Košice – okolí · vrt nebo studna · 7,3 km od revíru
    bez překročení v 2025
    2017 až 2025

    V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.

    Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 5. 6. 2025
    • Dusičnany10 mg/l
    • Amonné ionty< 0,01 mg/l
    • Dusitany< 0,01 mg/l
    • Železo0,016 mg/l
    • Chloridy11,9 mg/l
    • Hliník15 % normy
Ukázat dalších 1
  • Opatka – Vo Vinic. Pot. Dolnyokres Košice – okolí · pramen · 9,9 km od revíru
    bez překročení v 2025
    2017 až 2025

    V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.

    Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 21. 3. 2025
    • Dusičnany4,5 mg/l
    • Amonné ionty< 0,01 mg/l
    • Dusitany0,02 mg/l
    • Železo< 0,002 mg/l
    • Chloridy< 1 mg/l
    • Hliník15 % normy
  • látky z lidské činnosti
  • pouze přírodní látky
  • žádné překročení nezaznamenáno

Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok, souvislost s tokem u revíru je proto jen nepřímá. Přirozené látky (železo, mangan, sírany, vodivost) se do hodnocení podle ročenky nepočítají.

Údaje jsou z ročenek SHMÚ (podzemní vody 2017 až 2025).

Povodí a nádrž

Hloubka nádrže (HydroLAKES)Průměrná hloubka, objem a doba zdržení vody v nádrži z databáze HydroLAKES (WWF). Hloubka je odhadnuta modelem z okolního terénu, takže je orientační.

Tok z databáze HydroRIVERS spárovaný s revírem, odchylka čáry kolem 116 m

Povodí nad místemVelikost toku (HydroRIVERS)Plocha povodí nad místem, řád toku a průměrný průtok z databáze HydroRIVERS (WWF). Určuje, zda jde o potok, řeku nebo velkou řeku.
1 956 km²střední řeka
Průměrný průtok
17,4 m³/smodelová hodnota
Řád toku (Strahler)
4střední tok
Sklon koryta
4,3 ‰Mírný sklon

Údaje jsou z celosvětové databáze s hrubším rozlišením (desítky metrů), proto jsou u malých vod jen orientační. Hloubka a objem jsou modelové průměry.

Dno a podloží

Dno a podloží (ŠGÚDŠ)Podloží pod vodou podle hydrogeologické mapy Slovenska 1 : 50 000 (ŠGÚDŠ). Udává, zda je okolí štěrkové, písčité, jílovité, bahnité nebo skalnaté.

Voda se po dešti rychle zakalí a ryby hledají potravu více čichem.

  • Štěrky 33 %
  • Jíly a hlíny 67 %
Prameny a vývěry
5v okruhu 1 km

Prameny a vývěry podzemní vody přivádějí do toku chladnější vodu v létě a teplejší v zimě, ryby se u nich v extrémním počasí zdržují.

Podle geologické mapy: fluviálne sedimenty: litofaciálne nečlenené nivné hliny, alebo piesčité až štrkovité hliny dolinných nív a nív horských potokov, holocén

Popis revíru uvádí dno: štěrk, skalní podloží, kamenité, geologická mapa ukazuje něco jiného; popis revíru je přesnější.

Mapa ukazuje geologii podloží, nikoli přesné dno na místě. Skutečný materiál dna se může lišit, zejména u nánosů.

Vodní hmyz

Rojení vodního hmyzu (iNaturalist)Kolik pozorování poďovek, pošvatek a chrostíků lidé v okolí zaznamenali v tomto měsíci v porovnání s ročním průměrem. Pro muškaře je to náznak vývinu hmyzu.

Málo hmyzu listopad: 0,0× průměrný měsíc

  • JepiceJepice0Jepice: suchá muška na hladině, zejména při soumraku.
  • PotočníkPotočník0Pošvatky: večer a v noci u břehu, hodí se i nymfa a mokrá muška.
  • PošvatkyPošvatky0Chrostíci: čisté, studené potoky, často již koncem zimy a brzy na jar.
Zdroje fotografií

0,0× průměrný měsíc, 0 z 16 pozorování za rok, iNaturalist.

Pozorování přidávají lidé z okolí, nejsou to měření u vody. Ukazují, kdy se vodní hmyz obvykle objevuje, a hodí se zejména při lovu na mušku.

Podzemní voda: naměřené hodnoty

Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.

Typická hodnota z 4 stanic podzemní vody do 10 km od revíru (nejbližší 1,6 km), měření z roku 2025. Bližší stanice mají větší váhu. Jde o podzemní vodu u revíru, ne o měření v samotném toku. Norma je limit, který u ukazatele uvádí SHMÚ (pro pitnou vodu); hodnota rovná normě se stejně jako v SHMÚ počítá za překročení. Štítek „někde nad normou“ znamená, že typická hodnota je pod normou, ale alespoň jedna stanice ji přesahuje; která, je uvedeno u dlaždice. Ryby jsou na některé látky citlivější než lidé.

00,75

Amonné ionty

< 0,01mg/l

nezjištěno

Pod mezí stanovitelnosti (0,01 mg/l), norma 0,5 mg/l. 4 stanice.

00,75

Dusitany

0,02mg/l

hluboko pod normou

Norma 0,5 mg/l. Rozmezí 0,005 až 0,02 mg/l, 4 stanice.

075

Dusičnany

9,1mg/l

hluboko pod normou

Norma 50 mg/l. Rozmezí 2,5 až 10 mg/l, 4 stanice.

012

Kyslík

7,17mg/l

dostatek kyslíku

Značka na ciferníku: 9 mg/l, vodítko pro lososovité vody. Rozmezí 1,5 až 9,32 mg/l, 4 stanice.

020

Teplota vody

9,4°C

mírná

Rozmezí 7,9 až 10 °C, 4 stanice.

510

pH

7,45

vhodné pro ryby

Rozmezí 7,27 až 7,61, 4 stanice.

08

Tvrdost vody

2,92mmol/l

středně tvrdá

Rozmezí 1,83 až 3,51 mmol/l, 4 stanice.

00,3

Železo

0,003mg/l

hluboko pod normou

Norma 0,2 mg/l. Rozmezí 0,001 až 0,02 mg/l, 4 stanice.

00,075

Mangan

0,003mg/l

hluboko pod normou

Norma 0,05 mg/l. Rozmezí 0,001 až 0,01 mg/l, 4 stanice.

0375

Chloridy

1,3mg/l

hluboko pod normou

Norma 250 mg/l. Rozmezí 0,5 až 11,9 mg/l, 4 stanice.

0375

Sírany

27,3mg/l

hluboko pod normou

Norma 250 mg/l. Rozmezí 14,7 až 41,2 mg/l, 4 stanice.

0188

Vodivost

47,3mS/m

pod normou

Norma 125 mS/m. Rozmezí 31,7 až 60 mS/m, 4 stanice.

0150%

Kovy a polokovy

15% normy

pod normou

Nejvyšší: Hliník 0,04 mg/l (20 % normy, 4,9 km od revíru). 4 stanice.

0150%

PAU (spalování, ropné látky)

0% normy

nezjištěno

Pod mezí stanovení: látky z této skupiny se ve vzorcích nezjistily. 2 stanice.

Jak to působí na ryby a vodu
Amonné ionty
Samotné amonné ionty nejsou tak jedovaté, ale část z nich se podle pH a teploty mění na amoniak (NH₃), který poškozuje žábry a stresuje ryby. Čím vyšší pH a teplota, tím více amoniaku (Emerson a kol. 1975). Zrušená směrnice 2006/44/ES uváděla jako vodítko nejvýše 0,04 mg/l amonných iontů pro lososovité vody a 0,2 mg/l pro kaprovité.
Dusitany
Dusitany jsou pro ryby jedovaté: přes žábry se dostanou do krve a přemění hemoglobin na methemoglobin, který kyslík nepřenáší, takže se ryby „dusí“ i v okysličené vodě. Nejcitlivější jsou lososovité ryby; chloridy ve vodě toxicitu snižují (Lewis a Morris 1986). Směrnice 2006/44/ES uváděla vodítko 0,01 mg/l pro lososovité vody.
Dusičnany
Dospělým rybám dusičnany neškodí hned, ale živí řasy a rostliny, a tak přispívají k přehnojení a nočním propadům kyslíku. Pro citlivé vodní živočichy (lososovité ryby, obojživelníky, některé bezobratlé) doporučují Camargo a kol. (2005) držet dusičnany pod 2 mg dusíku na litr, což je asi 9 mg/l dusičnanů.
Kyslík
Ryby, zejména lososovité, potřebují mnoho kyslíku. Směrnice 2006/44/ES uváděla pro lososovité vody vodítko 9 mg/l (alespoň v polovině měření) a nikdy méně než 7 mg/l. Podzemní voda z hlubších vrstev ho mívá méně; v toku se pak dokysličí až po vyvěrání.
Teplota vody
Podzemní voda má během roku téměř stálou teplotu. Přítok z pramenů proto může v létě tok ochlazovat a v zimě oteplovat, a takové úseky bývají útočištěm pro chladnomilné ryby (Hayashi a Rosenberry 2002).
pH
Ryby snášejí pH přibližně od 6 do 9 (směrnice 2006/44/ES). Mimo tento rozsah se poškozují žábry a mění se jedovatost amoniaku a kovů.
Tvrdost vody
Tvrdší voda (více vápníku a hořčíku) je pro ryby příznivější: vápník chrání žábry a snižuje toxicitu kovů, například mědi a zinku (Pagenkopf 1983), a drží stabilní pH. Měkká voda je citlivější na kovy i na okyselení.
Železo
Železo je v podzemní vodě z hloubky rozpuštěné. Když voda vyjde na vzduch, oxiduje a vysráží se jako hnědé vločky, které zalepují žábry, pokrývají štěrk s jikrami a bezobratlými a ničí úkryty (Vuori 1995).
Mangan
Mangan je v hlubší podzemní vodě přirozený. Pro ryby bývá méně významný než železo, norma platí hlavně kvůli chuti a barvě pitné vody.
Chloridy
Chloridy pocházejí z posypové soli, hnojiv a odpadu. Americká agentura EPA (1988) určila pro dlouhodobou ochranu vodních živočichů 230 mg/l a pro krátkodobou 860 mg/l.
Sírany
Sírany jsou v podzemní vodě běžné, pocházejí z hornin (například sádrovce), z hnojiv i z dolů. Spolu s chloridy zvyšují mineralizaci vody; norma 250 mg/l je určena pro pitnou vodu.
Vodivost
Vodivost ukazuje celkové množství rozpuštěných solí. Vyšší hodnota je v podzemní vodě často přirozená (vápence, sádrovec), ale prudké zvýšení v toku ukazuje na přítok solí z cest, dolů nebo odpadu.
Kovy a polokovy
Měď, zinek, nikl, kadmium a rtuť jsou pro ryby jedovaté už při nízkých koncentracích, v měkké vodě více než v tvrdé (Pagenkopf 1983). Norma pro podzemní vodu je určena pro pitnou vodu, ne pro ryby.
PAU (spalování, ropné látky)
PAU vznikají při spalování a únících ropných látek. Norma pro benzo(a)pyren (0,01 µg/l) je pro pitnou vodu velmi přísná, protože jde o karcinogen.

Zdroje

  1. Camargo, J. A., Alonso, Á., Salamanca, A. (2005): Nitrate toxicity to aquatic animals: a review with new data for freshwater invertebrates. Chemosphere 58, 1255–1267.
  2. Lewis, W. M., Morris, D. P. (1986): Toxicity of nitrite to fish: a review. Transactions of the American Fisheries Society 115, 183–195.
  3. Emerson, K., Russo, R. C., Lund, R. E., Thurston, R. V. (1975): Aqueous ammonia equilibrium calculations: effect of pH and temperature. Journal of the Fisheries Research Board of Canada 32, 2379–2383.
  4. Směrnice 2006/44/ES o kvalitě sladkých vod, které vyžadují ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb (zrušena v roce 2013; její hodnoty zde uvádíme jen jako odborné vodítko).
  5. Vuori, K.-M. (1995): Direct and indirect effects of iron on river ecosystems. Annales Zoologici Fennici 32, 317–329.
  6. Pagenkopf, G. K. (1983): Gill surface interaction model for trace-metal toxicity to fishes: role of complexation, pH, and water hardness. Environmental Science & Technology 17, 342–347.
  7. U.S. EPA (1988): Ambient Water Quality Criteria for Chloride. EPA 440/5-88-001.
  8. Hayashi, M., Rosenberry, D. O. (2002): Effects of ground water exchange on the hydrology and ecology of surface water. Ground Water 40, 309–316.

Ryby, zvěř, rostliny a rizika v okolí vodyZvěř a rizika u vody (GBIF)Zvěř, ptáci, rostliny a rizika (medvěd, klíšťata, komáři, bolševník), které lidé v okolí vody zaznamenali. Nepatří do skóre podmínek při lovu, slouží jen pro informaci.

Druhy, které se v okolí vody pozorovaly nebo zaznamenaly. Zvěř, rostliny a rizika nevstupují do skóre podmínek při lovu, slouží jen pro informaci. Název druhu vede na jeho stránku.

Kachna divokáPták

Kachna divoká

mnoho záznamů
Nejvíce záznamů: březen.
O druhu

Nejběžnější kachna; hnízdí téměř u každé vody s pobřežní vegetací.

Volavka popelaváPták

Volavka popelavá

chráněný druhmnoho záznamů
Nejvíce záznamů: březen.
O druhu

Stojí v mělčině a číhá na drobné ryby. Na březích rybníků a pomalých potoků je snadno vidět.

Volavka bíláPták

Volavka bílá

chráněný druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: březen.
O druhu

Velká bílá volavka, která loví ryby a žáby v mělčinách. Na Slovensku se její počet zvyšuje, v zimě je vidět i u toků.

Kormorán velkýPták

Kormorán velký

více záznamů
Nejvíce záznamů: prosinec.
O druhu

Pták živící se rybami. Hnízdí u velkých nádrží a přezimuje i na potocích s otevřenou vodou.

Labuť velkáPták

Labuť velká

chráněný druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: Kvě.
O druhu

Velký bílý vodní pták, který hnízdí u pomalých vod, nádrží a zarostlých rybníků.

Potápka roháčPták

Potápka roháč

chráněný druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: duben.
O druhu

Potápivý vodní pták s chocholkou na hlavě. Loví drobné ryby a hmyz, hnízdí na plovoucím hnízdě v rákosí.

VážkyFauna

Vážky

více záznamů
Nejvíce záznamů: Čvc.
O druhu

Dravý hmyz. Larvy žijí pod vodou několik měsíců až let, dospělé vážky loví ve vzduchu nad vodou.

JepiceFauna

Jepice

více záznamů
Nejvíce záznamů: říjen.
O druhu

Hmyz s vodními larvami. Dospělí jedinci žijí jen krátce a líhnou se najednou v rojích.

Mlok skvrnitýFauna

Mlok skvrnitý

chráněný druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: duben.
O druhu

Černá se žlutými skvrnami. Žije v listnatých lesích u čistých horských potoků, larvy se vyvíjejí v potoku.

Ropucha obecnáFauna

Ropucha obecná

chráněný druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: duben.
O druhu

Největší původní ropucha. Na jaře putuje k vodě, kde se tře.

Bobr evropskýFauna

Bobr evropský

chráněný druhněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: duben.
O druhu

Býložravec, který hrázemi a stavbami mění potok i břehy. Je chráněný. Vytváří mělčiny a tůně, kde se daří rybám a hmyzu.

Užovka obojkováFauna

Užovka obojková

chráněný druhněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: srpen.
O druhu

Neškodný had se dvěma žlutými skvrnami na zátylku. Dobře plave a loví žáby, ryby a čolky.

Olše lepkaváRostlina

Olše lepkavá

více záznamů
Nejvíce záznamů: Čvc.
O druhu

Břehový strom, jehož kořeny sahají pod vodní hladinu.

Rákos obecnýRostlina

Rákos obecný

více záznamů
Nejvíce záznamů: Čer.
O druhu

Vysoká tráva, která u rybníků a na březích tvoří rozsáhlé rákosiny.

Orobinec širokolistýRostlina

Orobinec širokolistý

více záznamů
Nejvíce záznamů: Čer.
O druhu

Mokřadní rostlina s hnědým válcovitým plodenstvím.

Kosatec žlutýRostlina

Kosatec žlutý

více záznamů
Nejvíce záznamů: Čer.
O druhu

Vysoká mokřadní rostlina se žlutými květy, která roste na vlhkých březích.

Křídlatka japonskáInvazní rostlina

Křídlatka japonská

invazní druhvíce záznamů
Nejvíce záznamů: Kvě.
O druhu

Invazní bylina z východní Asie, která vytváří husté porosty vysoké až tři metry.

Okřehek menšíRostlina

Okřehek menší

více záznamů
Nejvíce záznamů: Čer.
O druhu

Drobná plovoucí rostlina, která může pokrýt celou hladinu stojatých vod.

Medvěd hnědýRiziko

Medvěd hnědý

vyšší rizikochráněný druhojedinělý záznam
Nejvíce záznamů: Čer.
Jak se chránit

Žije v horských lesích na severu a ve středu území Slovenska. U vody loví ryby a pije.

Jak se chránit: V horských revírech se pohybujte hlučně, nenechávejte u stanu ryby, vnitřnosti ani zbytky návnad a jídlo ukládejte mimo místo na spaní. Pokud medvěda uvidíte, neutíkejte, klidně mluvte a pomalu ustupujte. Nikdy se nepřibližujte k mláďatům.

Klíště obecnéRiziko

Klíště obecné

je třeba počítatvíce záznamů
Nejvíce záznamů: říjen.
Jak se chránit

Přenáší klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu. Číhá ve vysoké trávě a v břehové vegetaci.

Jak se chránit: Od jara do podzimu se po lovu zkontrolujte, použijte repelent a dlouhé kalhoty zastrčte do ponožek. Klíště co nejdříve odstraňte pinzetou. Proti encefalitidě existuje očkování.

KomářiRiziko

Komáři

je třeba počítatvíce záznamů
Nejvíce záznamů: srpen.
Jak se chránit

Líhnou se ve stojaté vodě, proto jsou nejhorší u nádrží, slepých ramen a lužních lesů, zejména při západu slunce.

Jak se chránit: Při večerním a nočním lovu mějte dlouhý rukáv, repelent a síťku. Rozvoj komárů zrychluje teplo a vlhko po deštích.

Zmije obecnáRiziko

Zmije obecná

je třeba počítatchráněný druhněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: Čer.
Jak se chránit

Jedovatý had, který se vyhřívá na skalnatých svazích, v mokřadech a na okrajích lesů u vody.

Jak se chránit: Je plachá a uštkne jen při ohrožení. U kamenitých břehůacím nesahejte rukou mezi kameny a mějte pevnou obuv. Po uštknutí zůstaňte v klidu, nehýbejte postiženou končetinou a volejte 112.

StřečciRiziko

Střečci

je třeba počítatněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: Čvc.
Jak se chránit

Velké bodavé mouchy. Nejaktivnější jsou za horkých bezvětrných dnů u vody a na loukách.

Jak se chránit: Bolestivě bodají, zejména v létě v poledních hodinách. Pomáhá světlé oblečení s dlouhým rukávem a repelent.

Bolševník velkolepýRiziko

Bolševník velkolepý

je třeba počítatinvazní druhněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: březen.
Jak se chránit

Invazní rostlina rostoucí na březích potoků a na vlhkých loukách. Její míza na slunci způsobuje popáleniny kůže.

Jak se chránit: Nedotýkejte se ho a neprocházejte porostem. Pokud se míza dostane na kůži, smyjte ji vodou a mýdlem a chraňte místo před sluncem. Při větším popálení vyhledejte lékaře.

Prase divokéRiziko

Prase divoké

je třeba počítatněkolik záznamů
Nejvíce záznamů: leden.
Jak se chránit

K vodě chodí válet se a pít, hlavně za soumraku a v noci.

Jak se chránit: Bachyně s mláďaty umí být agresivní. Zachovejte odstup,aturanocujte na zvěřním přechodu a nenechávejte u vody zbytky jídla.

Zvěř, rostliny a rizika: záznamy pocházejí z pozorování a odrážejí i to, kde se pozorovatelé pohybují, nejsou to měření hustoty ani jistota setkání. Platí pro okolí přibližně 35 × 55 km.

Zdroje fotografií

Katalog zvířat a rostlin

Zdroj: GBIFAktualizováno 6. 11. 2026 16:16

Země pod vodou: geologie, zlomy a radon

Podloží, tok a prameny na mapě, hodnoty v místě vody, geomagnetická aktivita a zemětřesení. Jde o informaci o prostředí; do skóre vstupují jen malé hypotézy označené stupněm jistoty (zlomy a horniny, geomagnetická bouře).

Mapa podloží potřebuje zapnutý JavaScript.

Mapa se posouvá a přibližuje; vrstvy ŠGÚDŠ jsou uložené na tomto serveru. © Státní geologický ústav Dionýze Štúra. Měřítko podkladu 1 : 50 000 (zlomy a geologie), radioaktivita a magnetika jsou hrubší.

Hodnoty v místě vody

Hodnoty v místě vodyRadonové riziko podloží, uran, thorium, draslík, gama záření a magnetická anomálie v jednom místě u vody (na mapě označeno bodem).

Radonové riziko podloží

střední

Běžné pro většinu Slovenska.

08

Uran (eU)

2,8ppm

běžný

Běžné pozadí hornin.

020

Thorium (eTh)

6,3ppm

pod průměrem kůry

Přírodní pozadí hornin.

04

Draslík (K)

1,52%

pod průměrem kůry

Přírodní pozadí hornin.

0150

Gama záření

52nGy/h

kolem světového průměru

Přirozené pozadí podloží.

SVJZ

Magnetická anomálie (ΔT)

-62nT

pod průměrem okolí

Odchylka magnetického pole od průměru okolí.

Hodnoty platí pro jedno místo (na mapě označené bodem), nikoli jako průměr celého toku nebo povodia. Radon je v podzemních vodách přirozený stopovač; do mapy není zahrnut radon ve vodě, jen riziko podloží.

Značka na ciferníku: průměr horní zemské kůry (uran 2,7 ppm, thorium 10,5 ppm, draslík 2,3 %; Rudnick a Gao 2003) a světový průměr přirozené dávky venku 59 nGy/h (UNSCEAR 2000). Ručička se nevychyluje do „dobra“ ani „zla“, jen ukazuje, kde hodnota leží.

Zvýšený uran nebo radon je pouze údaj o hornině. Pro záběr nemá prokázaný význam; pomáhá číst, z jakého podloží voda pochází.

Zlomy a prameny

Zlomy a pramenyVzdálenost k nejbližšímu tektonickému zlomovému pásmu na geologické mapě a počet pramenů v okolí. Podél zlomů vytéká puklinová podzemní voda.
250 m1 km3 km8 km

Nejbližší zlom

do 250 m

zlom v okolí

Tektonický zlom na geologické mapě.

Prameny a vývěry

5

podzemní voda u toku

V okruhu 1 km.

zjištěný na povrchu přesmyk nebo násun zakrytý mladšími usazeninami

Podél zlomů a u pramenů vytéká z podloží puklinová podzemní voda. Bývá v létě chladnější a v zimě teplejší než voda v toku, proto se na takových místech podle rybářských zkušeností ryby v extrémním počasí zdržují (letní a zimní ostrůvky vhodnější teploty).

Čerstvá puklinová voda však může mít málo kyslíka. Jde o zkušenost rybářů, nikoli o měřený jev u tohoto revíru.

Zlomy jsou z geologické mapy 1 : 50 000. Prameny pocházejí z hydrogeologické mapy, která pokrývá jen některé regiony, takže nula neznamená, že tam prameny nejsou.

Geologie v okolí: hornina, voda, sedimenty, vrty

Geologie a geochemie kolem vodyHorniny pod vodou, složení vody a sedimentů podle atlasů, radioaktivita, geotermální potenciál, vrty, stará důlní díla, ložiska, zátěže, sesuvy a zlato v sedimentech, z map a registrů ŠGÚDŠ.
a1 (7,3 km od vody)a1 (8,1 km od vody)a1 (8,7 km od vody)a1 (8,7 km od vody)a1 (9,2 km od vody)a1 (9,2 km od vody)a1 (9,4 km od vody)Sedlice – stavební kámen (3,2 km od vody)Sedlice – stavební kámen (4,3 km od vody)Sedlice – stavební kámen (3,2 km od vody)Sedlice – stavební kámen (4,3 km od vody)Veľká Lodina – Humenec (613 m n. m.) – stavební kámen – granodiorit (690 m od vody)Veľká Lodina – Fe rudy – hematit, Cu rudy (1,5 km od vody)Veľká Lodina – Ždiar (579,0) – Somár (627,0) – stavební kámen – granodiorit (1,6 km od vody)Kysak – stavební kámen – dolomit (3,6 km od vody)Suchá dolina – stavební kámen – dolomit (4,2 km od vody)Ľubovec – stavební kámen – dolomit (4,3 km od vody)Obišovce – stavební kámen – křemenec (5,0 km od vody)Ružín, Malá Lodina – obecná geologie (430 m od vody)Sopotnica – obecná geologie (2,2 km od vody)Malá Lodina – Sesuvy půdy (320 m od vody)Malá Lodina – Sesuvy půdy (530 m od vody)Malá Lodina – Sesuvy půdy (580 m od vody)– Sesuvy půdy (2,2 km od vody)Malá Lodina (40 m od vody)Malá Lodina – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (50 m od vody)Malá Lodina – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (50 m od vody)Malá Lodina – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (60 m od vody)Malá Lodina – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (460 m od vody)Veľká Lodina – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (1,4 km od vody)Veľká Lodina – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (1,5 km od vody)Veľká Lodina – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (1,6 km od vody)Veľká Lodina – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (2,1 km od vody)Ružín – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (2,1 km od vody)Sedlice – konstrukční vrt s termální vodou, minerálnou v (2,4 km od vody)Kysak – negativní vrt (2,7 km od vody)Kysak – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (2,7 km od vody)Kysak – širokoprofilový vrt (Ø vŕtania nad 600 m (2,8 km od vody)Kysak – širokoprofilový vrt (Ø vŕtania nad 600 m (2,8 km od vody)Veľká Lodina – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (2,9 km od vody)Kysak – širokoprofilový vrt (Ø vŕtania nad 600 m (2,9 km od vody)Ružín – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (3,0 km od vody)Ružín – úzkoprofilový vrt s obyčajnou pitnou a ú (3,0 km od vody)existujúci hydrogeologický vrt – Hydrogeologické vrty (40 m od vody)existujúci hydrogeologický vrt – Hydrogeologické vrty (50 m od vody)existujúci hydrogeologický vrt – Hydrogeologické vrty (50 m od vody)existujúci hydrogeologický vrt – Hydrogeologické vrty (80 m od vody)vodárensky využívaný a monitorovaný prameň – Prameny podzemní vody (360 m od vody)prameň – Prameny podzemní vody (450 m od vody)vodárensky využívaný prameň – Prameny podzemní vody (450 m od vody)existujúci hydrogeologický vrt – Hydrogeologické vrty (470 m od vody)prameň – Prameny podzemní vody (480 m od vody)prameň – Prameny podzemní vody (640 m od vody)prameň – Prameny podzemní vody (650 m od vody)vodárensky využívaný prameň – Prameny podzemní vody (670 m od vody)prameň – Prameny podzemní vody (700 m od vody)prameň – Prameny podzemní vody (870 m od vody)prameň – Prameny podzemní vody (900 m od vody)prameň – Prameny podzemní vody (1,0 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (1,1 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (1,2 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (1,2 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (1,4 km od vody)existujúci hydrogeologický vrt – Hydrogeologické vrty (1,5 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (1,5 km od vody)existujúci hydrogeologický vrt – Hydrogeologické vrty (1,5 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (1,5 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (1,6 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (1,6 km od vody)existujúci hydrogeologický vrt – Hydrogeologické vrty (1,7 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,0 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,0 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,1 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,1 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,1 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,1 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,1 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,2 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,3 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,3 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,3 km od vody)prameň – Prameny podzemní vody (2,4 km od vody)existujúci hydrogeologický vrt – Hydrogeologické vrty (2,4 km od vody)Veľká Lodina, prameň č. 29, 850 m SSZ od železni – zdroj (360 m od vody)Malá Lodina, prameň č. 32, 1200 m S od K724 – zdroj (450 m od vody)Malá Lodina, 2200m JZ od K700 – zdroj (610 m od vody)Veľká Lodina, 1400m SZ od K613 – zdroj (650 m od vody)Veľká Lodina, prameň č. 31, 800 m S od K500 Boks – zdroj (670 m od vody)Malá Lodina, 1000m Z od K700 – zdroj (1,0 km od vody)Veľká Lodina, 1300m J od K613 – zdroj (1,1 km od vody)800m VJV od K700 Somár – zdroj (1,5 km od vody)Kysak, prameň č. 17a, 250 m Z od K309 – zdroj (1,6 km od vody)Veľká Lodina, 1600m SZ do K788 Prielohy – zdroj (1,7 km od vody)Malá Lodina, 500m JZ od K682 – zdroj (1,8 km od vody)Veľká Lodina, 1300m SV od K788 Prielohy – zdroj (1,8 km od vody)dolina Ružinok, 2150m SSV od K781 – zdroj (1,9 km od vody)2000m V od K613 Humenec – zdroj (2,1 km od vody)Ružín, prameň č. 38, 750 m SZ od K500 – zdroj (2,1 km od vody)600m JZ od K687 Tlstá – zdroj (2,1 km od vody)Miklušovce, prameň č. 16, 100 m J od K413,5 – zdroj (2,3 km od vody)Ružín – dolina Veľký Ružínok, prameň č. 50 – zdroj (2,4 km od vody)Ružín – dolina Veľký Ružínok, prameň č. 49 – zdroj (2,4 km od vody)Veľký Ružínok, 2000m V od K781 – zdroj (2,5 km od vody)dolina Sopotnice,900m ZJZ od K515 – zdroj (2,6 km od vody)Ružín – dolina Malý Ružínok, prameň č. 48 – zdroj (2,7 km od vody)dolina Sopotnice, 900m JV od K503 – zdroj (2,7 km od vody)Kysak, prameň č. 20, 850 m VSV od K657 Stadlo – zdroj (2,7 km od vody)dolina Sopotnice, 600m J od K515 – zdroj (2,7 km od vody)dolina Malý Ružinok, 1200m od K781 – zdroj (2,7 km od vody)Kysak, prameň č. 21, 800 m V od K657 Stadlo – zdroj (2,8 km od vody)Kysak, prameň č. 22, 700 m V od K657 Stadlo – zdroj (2,8 km od vody)5 km

Čára je voda rybářského revíru, světlý pás je pásmo 3 km, ve kterém byly hledány vrty, důlní díla a zátěže. Mapa ukazuje nejbližší objekty (maximálně několik desítek z každého registru), ne všechny. Body odpovídají pozici v registru; plošné objekty jsou označeny středem.

Skála pod vodou

Říční naplaveniny100 % vodní hladiny

Štěrkové a písčité dno a nivy; voda se doplňuje z podzemní vody v naplaveninách. Geologická mapa Slovenska 1:50 000.

510

Voda podle atlasu

pH 8,1modelovaný odhad

typ vody Ca–Mg–HCO₃–SO₄

Mineralizace 308 mg/l, středně tvrdá voda (10,6 °dH). Interpolace měření z Geochemického atlasu Slovenska, nikoli měření v toku.

Prvky v říčních sedimentech

10 z 15prvky v horních 10 %

nejvyšší: Nikl 71,7 mg/kg

Pozice nejvýše hodnoceného prvku mezi vzorovými body na tocích na Slovensku: percentil 95. Interpolace Geochemického atlasu říčních sedimentů.

1 km2 km45 °C75 °C

Teplo pod nohama

45°C v hloubce 1000 m

V hloubce 2 000 m asi 75 °C (nárůst o 30 °C na kilometr). Atlas geotermální energie Slovenska.

Stopové prvky v potoční vodě

3 z 10ukazatele v horních 5 %

nejvyšší: Antimon 6,70 μg/l

Pozice nejvyšší naměřené hodnoty v distribuci všech vzorků povrchových vod na Slovensku: percentil 96 (Hornád).

Rozbory vrtů a podzemních vod

24vrtů do 3 km

239 rozborů vody v okolí

Z toho 24 má archivní zprávu z Geofondu. Vrty jsou hydrogeologické, geologické, inženýrsko-geologické a další.

Geotermální energie

–

7 zdrojů geotermálních a minerálních vod do 10 km.

Ložiska a výskyty rud

11záznamů do 5 km

4 ložiska, 7 rudných výskytů

Registry geofondu, metalogenetická mapa a mapa nerostných surovin.

Sesuvy půdy a svahové deformace

4ploch do 3 km

3 aktivních

Zdokumentované sesuvy v evidenci Geofondu. Sesuv půdy do potoka může zakalit vodu a změnit koryto.

Údaje pocházejí z matrik, map a atlasů Státního geologického ústavu Dionýze Štúra a popisují prostředí kolem vody. Blízkost důlního díla nebo zátěže neznamená znečištění vody. Chemismus vody a sedimentů je modelovaný odhad z interpolovaných map Geochemického atlasu Slovenska, nikoli aktuální monitoring nebo měření v toku.

Podrobná geologie a geochemie celého toku: hornina pod vodou, složení vody, prvky v sedimentech, záření, geotermální potenciál, kovy, zlato v sedimentu, důlní díla, vrty s rozbory.

Geomagnetická aktivita

Geomagnetická aktivita (Kp)Planetární index Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ukazuje se posledních 48 hodin a předpověď na 24 hodin.
09

Kp-index

3,0z 9

klidné pole

Poslední měření (9. 11. 2026 01:00). Tečka na ciferníku je nejvyšší předpověď na 24 hodin.

Nejvyšší předpovídaný Kp v nejbližších 24 hodinách: 4,7 (neklidné pole).

Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země od slunečního větru. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ryby, zejména lososovité a úhoři, magnetické pole vnímají. Že by jejich záběr závisel na Kp, však není prokázáno: jde o pozorování rybářů a o hypotézy.

Údaj je stejný pro celé území (Slovensko). Do skóre aktivity vstupuje jen při silné geomagnetické bouři (hypotéza, −1 až −2 body).

Zemětřesení poblíž

Zemětřesení v okolíOtřesy zaznamenané v okruhu 150 km od vody za posledních 30 dní (katalog GFZ GEOFON).
S

Zemětřesení poblíž

0otřesů

bez otřesů

V okruhu 150 km za posledních 30 dnů (od magnitudy 0,0).

Podle rybářských historek ryby (zejména sumci a úhoři) před otřesy neklidně reagují nebo přestanou brát. Spolehlivě prokázané to není a u slabých otřesů jde o náhodu. Hlubší otřesy z Karpat (například v okolí Komárna a Dobré Vody) lidé většinou vůbec nevnímají.

Katalog GEOFON je celosvětový, slabé otřesy v okolí (Slovensko) v něm nemusí být všechny. Nezapočítává se do skóre aktivity.

Údaje: © ŠGÚDŠ (geologické, geofyzikální a hydrogeologické mapy), NOAA SWPC (Kp-index), GFZ GEOFON (zemětřesení). Souvislost geomagnetického pole, otřesů či radonu se záběrem ryb není spolehlivě prokázána, proto se do skóre aktivity nepočítají. Postup je v Metodice.

Z vesmíru: co ukazují družice Copernicus

Sentinel-2 (optika) a Sentinel-1 (radar), obnovuje se přibližně každých 6 dní

Družicové údaje pro tento revír se právě připravují. Obvykle jsou hotové do několika minut, obnovte stránku později.

Historické snímky

Vývoj okolí a přírody od 2019 do 2025: jak se mění břehy, vegetace a krajina kolem vody. Snímky se samy přepínají, listovat můžeš i ručně.

Letecký snímek revíru Hornád č. 2b z roku 2019
2019snímkováno 15. 6. 2019
Letecký snímek revíru Hornád č. 2b z roku 2022
2022snímkováno 8. 10. 2022
Letecký snímek revíru Hornád č. 2b z roku 2025
2025snímkováno 3. 7. 2025

Ortofotomozaika Slovenska © GKÚ Bratislava, NLC Zvolen. Rok a den snímkování závisí na poloji, jednotlivé ročníky se proto mohou lišit ročním obdobím i počasím.