Levočský potok č. 3

• Pásmo tokuStupeň důkazů: Částečně podloženo

  sklon 32 ‰, 700 m n. m. → pstruhové pásmo

  Podle sklonu a nadmořské výšky leží tok v oblasti, která odpovídá pstruhovému pásmu. Pro pstruhy je to přirozené pásmo.

  Co o tom víme

  Evropské toky jsou od pramene k ústí rozděleny do pásem s typickými rybami: pstruh, lipan, parna a nížina; jsou určeny především gradientem a velikostí toků (Huet 1959) a zóny lze také použít k posouzení stavu toků (Aarts a Nienhuis 2003). Zónu odhadneme ze sklonu linie rybářského revíru a jeho převýšení; jde o zjednodušení bez šířky proudu. Shoda mezi zónou a typem rybářské oblasti přidává +1 ke kvalitě, jasný nesoulad −1.

  Zdroje: Huet 1959; Aarts a Nienhuis 2003

  100
• Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza

  ≈ 15,3 °dH (2,7 mmol/l vápníku a hořčíku), atlas ŠGÚDŠ

  Tvrdší voda s dostatkem vápníku a hořčíku je produktivnější, má větší zásobu potravy a lépe tlumí výkyvy kyselosti.

  Co o tom víme

  Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.

  Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974

  95
• Kyselost vody (pH)Stupeň důkazů: Částečně podloženo

  pH 8,4, atlas ŠGÚDŠ

  pH je v rozmezí, ve kterém se rybám běžně daří.

  Co o tom víme

  Ryby pod pH přibližně 6 trpí a pstruzi a lipan jsou citlivější než kaprovití (Alabaster a Lloyd 1982); v kyselé měkké vodě se hliník uvolňuje z půdy a poškozuje žábry (Gensemer a Playle 1999). pH z atlasu je modelový odhad, takže snížení je pouze −1 nebo −2, a to pouze tam, kde nemáme žádné měření pH (které se posuzuje samostatným faktorem).

  Zdroje: Alabaster a Lloyd 1982; Gensemer a Playle 1999

  93
• MineralizaceStupeň důkazů: Hypotéza

  ≈ 459 mg/l, atlas ŠGÚDŠ

  Střední mineralizace odpovídá produktivním tokům a nádržím.

  Co o tom víme

  Rozpuštěné pevné látky (mineralizace) souvisí s úrodností vody, a proto je Ryder použil k odhadu produkce ryb v jezerech (Ryder 1965, Ryder a kol. 1974). Downing a kol. (1990) však ukázal, že primární produkce je lepším prediktorem produkce. Nezadává skóre, pouze index vhodnosti.

  Zdroje: Ryder 1965; Ryder a kol. 1974; Downing a kol. 1990

  92
• Kovy v sedimentuStupeň důkazů: Částečně podloženo

  4 prvky mezi nejvyššími 10 % na Slovensku (atlas ŠGÚDŠ 1999)

  Kovy v sedimentech se mohou hromadit u bentických živočichů a ryb; vysoké hodnoty jsou v rudných oblastech často přirozené. V tvrdé vodě jsou kovy méně toxické, protože vápník soutěží o místa na žábrách.

  Co o tom víme

  Toxicita kovů pro ryby klesá s tvrdostí vody, protože vápník soutěží s kovem o místa na žábrách (Pagekopf 1983). Atlas ŠGÚDŠ uvádí pouze pořadí mezi toky, nikoli koncentraci srovnatelnou s limitem (MacDonald a kol. 2000). V tvrdé vodě tedy hodnotíme kovy mírněji, v měkké vodě přísněji.

  Zdroje: Pagenkopf 1983; Gensemer a Playle 1999; MacDonald a kol. 2000

  63

Index 0 až 100 porovnává vlastnosti vody s požadavky daného druhu (60 je neutrální hodnota, 100 ideální). Slovní hodnocení vychází ze srovnání s jinými rybářskými revíry stejného typu, protože většina slovenských vod má pro svůj druh dobré hodnoty. Index nemá vliv na to, zda se v rybářském revíru skutečně vyskytují ryby (o tom rozhoduje zarybnění a hospodář). Tvrdost, pH a mineralizace z atlasů jsou historické a modelové odhady. Jen malá část z toho se odvíjí od skóre podmínek a kvality rybářského revíru (tvrdost ±1, kyselost atlasu −2 až 0, shoda zóny toku ±1 vůči kvalitě).