Vymezení revíru: Vodná plocha štrkoviska (2,5 ha) pri obci Kátov.
- kraj
- Trnavský kraj
Právě u vody
Podmínky k lovuIndex aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.
Skóre, nejlepší okno dne a co ho táhne nahoru nebo dolů
Podmínky k lovu
Index aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.Načítám údaje…
Počasí a předpověď
Hodina po hodině, tlak a nejbližší dny
Počasí a předpověď
Načítám údaje…
Obloha: slunce, měsíc a solunární oknaSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.
Kde jsou slunce a měsíc právě teď a kdy přijdou nejlepší okna dne
Obloha: slunce a měsíc
Solunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.Táhněte po ose a uvidíte, kde budou slunce a měsíc.
- Slunce
- Měsíc
- Zlatá hodinka
- Hlavní období
- Vedlejší období
Slunce
- Úsvit06:15
- Východ06:49
- Západ slunce16:20
- Soumrak16:54
Den trvá 9 h 32 min.
MěsícFáze MěsícePři úplňku a novu je gravitační působení nejsilnější. Při jasné úplňkové noci se dravci a kapři často krmí v noci, den po ní může být slabší.
- Východ Měsíce06:01
- Západ Měsíce15:24
Úplněk kolem 24. 11., nov kolem 9. 11..
Okna dneSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.
- Vedlejší solunární období05:31–06:31
- Zlatá hodinka (ráno)06:19–07:49
- Hlavní solunární období09:48–11:48
- Vedlejší solunární období14:54–15:54
- Zlatá hodinka (večer)15:20–16:50
- Hlavní solunární období22:11–00:11
Solunární teorie není vědecky potvrzena, bereme ji jako doplněk. Zlatá hodinka je čas kolem východu a západu slunce, kdy ryby často berou.
Mapa a údaje o revíru
Průběh vody, místa u vody, charakter a základní údaje
48.8339, 17.15851
OpenStreetMap
Bod označuje střed revíru. Přesný průběh a přístupová místa si ověřte na místě.
Údaje o revíru
- Lokalita
- Trnavský kraj
- Uživatel
- SRZ
- Organizace
- MO SRZ Holíč (Místní organizace SRZ)
- Oblast
- Západoslovenská
- Účel
- Rybářský revír
- Výměra
- 2,5 ha
- Zvýšené lovné míry
- v cm (nejmenší/největší): kapr 45/70, candát 55/x, sumec 80/x, lín 35/x, úhoř 70/x. Na vodních nádržích a vodních tocích ve správě SVP, š. p. Banská Štiavnica: platí zákaz lovu ryb z hrázového tělesa vodního díla, ve vodním díle a jeho funkčních objektech, ve vzdálenosti označené tabulí od příčné vodní stavby jako např.: (jez, malá vodní elektrárna, elektrárna, plavební komora, ..) nad a pod ní. Dále platí zákaz vjezdu motorovými vozidly na korunu hráze a na patu hráze ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 364/2004 Sb., o vodách, a zákaz parkování motorových vozidel na ochranných hrázích a v ochranném pásmu mimo míst k tomu určených.
- Poloha na mapě
- Přibližná poloha podle vodní plochy „Baráky“ v OpenStreetMap. Přesné místo si ověřte na místě.
Zákon a pravidla lovu
Doba hájení, doba lovu, lovné míry a denní limit. Orientačně: ověřte si je v rybářském řádu revíru
Hájení všech ryb
§ 13, odstavce 3 a 5 zákona15. 3. – 31. 5.
lov všech ryb zakázánmimo toto období
Zákaz neplatí 1. 5. – 31. 5. při rybářských závodech (§ 13 odst. 3). Nevztahuje se ani na kaprové vody, které jsou vodním tokem (ne však nádrže, slepá, mrtvá a odstavená ramena), ani na ostatní vodní plochy (§ 13 odst. 5). Který případ je váš revír, ověřte v rybářském řádu revíru.
Doba hájení jednotlivých druhů (níže) platí nezávisle na této době hájení.
Denní doba lovu
§ 11 vyhláškyPlatí jen mimo dobu hájení. Mimo tyto hodiny je lov zakázán (§ 14 písm. b zákona).
leden až duben, listopad, prosinec6.00 – 21.00 h
Kvě4.00 – 24.00 h
červen až říjen0.00 – 24.00 h
Měsíce, které v tabulce chybějí, spadají do doby hájení. Doba v listopadu a prosinci na pstruhových a lipanových vodách souvisí s výjimkou pro lov hlavatky (§ 13 odst. 4 zákona); co se v té době smí lovit, ověřte v rybářském řádu. Na hraničních vodách platí doba z povolenky nebo rybářského řádu (§ 11 odst. 2 vyhlášky). Noční lov zákon upravuje dvěma formulacemi, které se na první pohled rozcházejí, proto se na něj vždy zeptejte v rybářském řádu revíru nebo u rybářské stráže.
Pruty, nástrahy a dny lovu
§ 18 zákona- Počet prutů
- nejvýše 2
- Povolené způsoby
- položená, plavaná, přívlač, muškaření
- Háčky a nástrahy
- na udici nejvýše 2 háčky (položená, plavaná), umělá nástraha nejvýše 3 háčky, háček nejvýše 3 hroty, muškaření nejvýše 3 mušky
- Živá nebo mrtvá rybka
- zakázána 15. 3. – 31. 5.; jinak alespoň 10 cm a nad lovnou míru
- Dny lovu v týdnu
- zákon neuvádí omezení
- Lov pod ledem
- zakázán (toky, nádrže, ramena)
- Jiné
- přívlač a muškaření s imitací rybky zakázáno 15. 3. – 31. 5.; z člunu na nádržích zákaz 1. 1. – 31. 5.
Jde o shrnutí. U nástrah, háčků a návnady si přečtěte i rybářský řád revíru, protože uživatel může podmínky zpřísnit.
Kolik ryb si smíte ponechat za den
§ 14 vyhlášky- 1ksModrá skupinajeseter malý, jeseter sibiřský, sumec velký
- 2ksZelená skupinaúhoř, kapr, mník, candát, štika, lín, parma, pstruh obecný jezerní, lipan (dohromady)
- 4ksŽlutá skupinapstruh duhový, siven americký, ostroretka, podoustev; připočte se k zelené nebo modré skupině (celkem nejvýše 4 kusy)
- 5kgDalší druhynapříklad karas, cejni, jelci (dohromady); invazní druhy se nepočítají
Modrá a zelená skupina se nekombinují. Limit platí za den i při lovu na více revírech a po jeho dosažení lov pro ten den končí. Skupiny druhů vycházejí z výkladu SRZ z ledna 2026, ne přímo z textu paragrafu. Uživatel revíru může v povolence určit nižší limit, tehdy platí přísnější.
Doba hájení jednotlivých druhů§ 10 vyhlášky
V tomto období se druh nesmí lovit, i když jinak lov v dané době dovoluje typ vody. Platí nezávisle na době hájení všech ryb.
- 1. 1. – 15. 3.
- mník jednovousý
- 1. 1. – 31. 5.
- lipan podhorní, ouklejka pruhovaná, štika obecná
- 1. 1. – 15. 6.
- sumec velký, candát obecný, candát východní
- 1. 1. – 31. 10.
- hlavatka podunajská (v hraničních vodách 1. 1. – 31. 8.)
- 15. 3. – 31. 5.
- kapr obecný v kaprových vodách (neplatí 1. – 31. 5. při závodech ani na ostatních vodních plochách); bolen dravý, jelec tloušť, jelec proudník, jelec jesen, jeseter malý, jeseter sibiřský, lín obecný, parma obecná, podoustev říční, cejn siný, cejn perleťový, cejn velký, ostroretka stěhovavá
- 1. 9. – 15. 4.
- pstruh obecný potoční, pstruh obecný jezerní
- 1. 9. – 28. 2.
- síh peleď
Některé druhy jsou chráněny celoročně (například drsek, mihule, hrouzci, sekavci, síh maréna, parma karpatská, ostrucha křivočará) a jejich lov je zakázán vždy. Úplný seznam druhů je v průvodci Rybářský zákon po pravidlech.
Lovné míry (tento revír má vlastní)§ 12 vyhlášky
Lovné míry tohoto revíru
| Druh (název z dat) | Nejmenší podle zákona | Nejmenší na revíru | Největší na revíru |
|---|---|---|---|
| kapr | 40 cm | 45 cm přísnější | 70 cm |
| candát | – | 55 cm | – |
| sumec | 70 cm | 80 cm přísnější | – |
| lín | 30 cm | 35 cm přísnější | – |
| úhoř | 50 cm | 70 cm přísnější | – |
Poznámka z dat: Na vodních nádržích a vodních tocích ve správě SVP, š. p. Banská Štiavnica platí zákaz lovu ryb z hrázového tělesa vodního díla, ve vodním díle a jeho funkčních objektech, ve vzdálenosti označené tabulí od příčné vodní stavby jako např.: (jez, malá vodní elektrárna, elektrárna, plavební komora, ..) nad a pod ní. Dále platí zákaz vjezdu motorovými vozidly na korunu hráze a na patu hráze ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 364/2004 Sb., o vodách, a zákaz parkování motorových vozidel na ochranných hrázích a v ochranném pásmu mimo míst k tomu určených.
Údaj „nejmenší/největší“ je v cm, „–“ znamená bez omezení nebo že jej z dat neumíme určit. Názvy druhů jsou v datech zkrácené, proto je porovnání se zákonem orientační. Uživatel může míru zvýšit nebo určit největší míru, platí tedy přísnější hodnota. Při rozporu se řiďte rybářským řádem revíru.
Nejmenší lovné míry podle zákona
- amur bílý60 cm
- amur černý60 cm
- bolen dravý40 cm
- hlavatka obecná80 cm
- jelec tloušť25 cm
- jelec proudník20 cm
- jelec jesen30 cm
- jeseter malý45 cm
- jeseter sibiřský45 cm
- kapr obecný40 cm
- lín obecný30 cm
- lipan podhorní33 cm
- mník jednovousý35 cm
- parma obecná40 cm
- podoustev říční30 cm
- cejn siný25 cm
- cejn perleťový25 cm
- cejn velký30 cm
- cejnek malý15 cm
- ostroretka stěhovavá30 cm
- pstruh duhový27 cm
- pstruh obecný jezerní50 cm
- pstruh obecný potoční27 cm
- síh peleď25 cm
- siven americký27 cm
- sumec velký70 cm
- štika obecná60 cm
- tolstolobik bílý45 cm
- tolstolobec pestrý45 cm
- Úhoř říční50 cm
- candát obecný50 cm
- candát východní35 cm
Měří se celková délka od předního konce hlavy po konec nejdelšího paprsku ocasní ploutve (§ 12 odst. 4). Bez lovné míry jsou například slunka obecná, karas stříbřitý, okoun říční, plotice obecná, mřenka mramorovaná (slíž severný) a invazní druhy.
Před lovem a po lovu
- Rybářský lístek a povolenku mějte při lovu u sebe a předložte je při kontrole (§ 12 zákona). Zkontrolujte jejich platnost.
- Před zahájením lovu zapište datum a číslo revíru (č. 2-0081-1-1), po lovu počet a hmotnost úlovků (§ 14 písm. d zákona). Lov bez zápisu je přestupek.
- Zakázané způsoby lovu, noční lov, závody a další pravidla jsou v průvodci Rybářský zákon po pravidlech.
Stav k 6. 11. 2026: zákon č. 216/2018 Z. z. o rybářství (znění od 1. 1. 2022) a vyhláška č. 381/2018 Z. z. (znění od 1. 1. 2019); novější znění jsme nenašli. Zákon se může změnit, platné znění najdete na Slov-Lex (zákon) a Slov-Lex (vyhláška).
Novinky z organizace a úlovky z revíru
Úlovky z revíru
Novinky z organizace
- Brigáda na Boričkách I.
Oznamujeme členom SRZ MO Holíč, že v sobotu 7.11.2026 sa bude konať brigáda na štrkovisku Boričky I. Zraz je o 8:00 pri rybárskej chate. Krovinorez a motorová píla sú vítané, vhodná obuv samozrejmosťou.
- Brigáda na Boričkách I.
Oznamujeme členom SRZ MO Holíč, že v sobotu 31.10.2026 sa bude konať brigáda na štrkovisku Boričky I. Zraz je o 8:00 pri rybárskej chate. Krovinorez a motorová píla sú vítané, vhodná obuv samozrejmosťou.
- Zákaz lovu kapra na Adamove č.2
Oznamujeme členom, že po zarybnení štrkoviska Adamov č. 2 kaprom K2, K3, je zakázaný lov kapra na tomto revíre do 13.11.2026 vrátane. Od 14.11.2026 sa bude môcť kapor na Adamove č.2 zase chytať.
- Brigáda na Uníne
Oznamujeme členom, že v sobotu 24.10.2026 sa bude konať brigáda na štrkovisku Unín. Zraz je o 8:00 u chaty. Každý účastník si musí zo sebou priniesť hrabe. Kto má, môže si doniesť spolu s hrablami aj…
- Brigáda na výlove
Oznamujeme členom SRZ MO Holíč, že v sobotu 17.10.2026 sa bude konať brigáda. Zraz je o 6:30 na Rybárskom dome. Nie je treba si nič so sebou nosiť, všetko potrebné vybavenie dostanete na mieste. Bude prebiehať…
Další revíry v okolí
Nejbližší revíry v témže povodí
2-2010-1-1Kaprová vodaOR Žlutnica
Skalica, Trnavský kraj
2-1350-1-1Kaprová vodaMorava č. 7b
Skalica, Trnavský kraj
2-0640-1-1Kaprová vodaFarská voda
Skalica, Trnavský kraj
2-0981-1-1Kaprová vodaKanál Kátovské jazero
Skalica, Trnavský kraj
2-1360-1-1Kaprová vodaMorava č. 8
Skalica, Trnavský kraj
2-1020-1-1Kaprová vodaKátovský Kút
Skalica, Trnavský kraj
Terén ve 3D
Načítám 3D model terénu…
Voda podle veřejných zdrojů
Kvalita vody, povodí, dno, ryby, vodní hmyz, zvěř a rizika z otevřených databází. Kromě zvěře a rizik jsou zahrnuty i do skóre aktivity.
Vhodnost vody pro typ rybářského revíru
Vhodnost vody pro typ revíruIndex 0 až 100: jak dobře vlastnosti vody odpovídají nárokům pstruha, lipana nebo kapra podle typu revíru. Není to předpověď záběrů ani údaj o tom, jaké ryby tam žijí.Voda patří mezi horních 26 % z 897 kaprových revírů s údaji.
- Nejlépe vyhovuje: kyselost vody (pH)
Spolehlivost nízká: použili jsme 4 údajů o vodě, ostatní chybí a do hodnocení nevstupují.
- 98Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 18,2 °dH (3,3 mmol/l vápníku a hořčíku), atlas ŠGÚDŠ
Tvrdší voda s dostatkem vápníku a hořčíku je produktivnější, má větší zásobu potravy a lépe tlumí výkyvy kyselosti.
Co o tom víme
Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.
Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974
- 100Kyselost vody (pH)Stupeň důkazů: Částečně podloženo
pH 8,3, atlas ŠGÚDŠ
pH je v rozmezí, ve kterém se rybám běžně daří.
Co o tom víme
Ryby pod pH přibližně 6 trpí a pstruzi a lipan jsou citlivější než kaprovití (Alabaster a Lloyd 1982); v kyselé měkké vodě se hliník uvolňuje z půdy a poškozuje žábry (Gensemer a Playle 1999). pH z atlasu je modelový odhad, takže snížení je pouze −1 nebo −2, a to pouze tam, kde nemáme žádné měření pH (které se posuzuje samostatným faktorem).
Zdroje: Alabaster a Lloyd 1982; Gensemer a Playle 1999
- 98MineralizaceStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 566 mg/l, atlas ŠGÚDŠ
Vysoká mineralizace: bohatá voda, ale již stresující pro citlivé druhy.
Co o tom víme
Rozpuštěné pevné látky (mineralizace) souvisí s úrodností vody, a proto je Ryder použil k odhadu produkce ryb v jezerech (Ryder 1965, Ryder a kol. 1974). Downing a kol. (1990) však ukázal, že primární produkce je lepším prediktorem produkce. Nezadává skóre, pouze index vhodnosti.
Zdroje: Ryder 1965; Ryder a kol. 1974; Downing a kol. 1990
- 100Kovy v sedimentuStupeň důkazů: Částečně podloženo
0 prvky mezi nejvyššími 10 % na Slovensku (atlas ŠGÚDŠ 1999)
Žádný z toxických prvků v říčních sedimentech nepatří mezi nejvyšší hodnoty. V tvrdé vodě jsou kovy méně toxické, protože vápník soutěží o místa na žábrách.
Co o tom víme
Toxicita kovů pro ryby klesá s tvrdostí vody, protože vápník soutěží s kovem o místa na žábrách (Pagekopf 1983). Atlas ŠGÚDŠ uvádí pouze pořadí mezi toky, nikoli koncentraci srovnatelnou s limitem (MacDonald a kol. 2000). V tvrdé vodě tedy hodnotíme kovy mírněji, v měkké vodě přísněji.
Zdroje: Pagenkopf 1983; Gensemer a Playle 1999; MacDonald a kol. 2000
Jak by tato voda vyhovovala každému typu
- Pstruh81
- Lipan82
- Kapr81
Stejné údaje o vodě hodnoceny vůči požadavkům pstruhů, lipanů a kaprů. Revír je veden jako kaprový revír, zvýrazněn je jeho typ.
Index 0 až 100 porovnává vlastnosti vody s požadavky daného druhu (60 je neutrální hodnota, 100 ideální). Slovní hodnocení vychází ze srovnání s jinými rybářskými revíry stejného typu, protože většina slovenských vod má pro svůj druh dobré hodnoty. Index nemá vliv na to, zda se v rybářském revíru skutečně vyskytují ryby (o tom rozhoduje zarybnění a hospodář). Tvrdost, pH a mineralizace z atlasů jsou historické a modelové odhady. Jen malá část z toho se odvíjí od skóre podmínek a kvality rybářského revíru (tvrdost ±1, kyselost atlasu −2 až 0, shoda zóny toku ±1 vůči kvalitě).
Co z toho vyplývá
Veřejné zdroje ve skóre podmínekÚdaje o kyslíku, živinách, hloubce nádrže, velikosti toku, dnu, druzích ryb a rojení hmyzu mírně upraví skóre „Podmínky při lovu“. Každá úprava je v rozboru skóre vidět zvlášť.- Nejvíce pomáhá: Tvrdost vody +1
- Nejvíce ubírá: Dusík v podzemní vodě (SHMÚ) −1
Posoudili jsme 17 faktorů, skóre mění 4 z nich. Úpravy jsou v rozsahu od −14 do +12 bodů, aby nepřevážily počasí a teplotu vody. Započítávají se do skóre, řazení i filtrů.
Voda a kyslík+1
- Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 18,2 °dH, atlas ŠGÚDŠ
Tvrdší voda je produktivnější, má více potravy a lépe tlumí výkyvy kyselosti.
Co o tom víme
Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruhů byla vyšší ve vápenatých tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006) a index založený na rozpuštěných pevných látkách a hloubce předpovídá výnos ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie nezměnila hustotu pstruhů (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázal, že výroba souvisí spíše s prvovýrobou. Tedy pouze ±1 bod. Tvrdost pochází z atlasu ŠGÚDŠ, nikoli z měření v rybářském revíru; nahrazuje samostatně posuzované podloží pánve.
Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974
+1
Znečištění−2
- Dusík v podzemní vodě (SHMÚ)Stupeň důkazů: Částečně podloženo
dusičnany typicky 0,5 mg/l (norma 50), amonné ionty nad normou na 2 ze 3 stanic
Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok a nese dusík z polí a odpadu. Dusičnany živí řasy a přispívají k nočním propadům kyslíku, dusitany jsou pro ryby jedovaté. Dusitany a amonné ionty mohou být v hluboké podzemní vodě i přirozené, proto za ně platí nejvýše jeden bod. Spolehlivost údajů je 100 % (3 stanice do 10 km, nejbližší 1,7 km, údaje z roku 2025), úprava se započítala celá.
Co o tom víme
Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok. Typická hodnota dusičnanů ze stanic do 10 km (od 25 mg/l mírně, od 50 mg/l, což je norma pro pitnou vodu, výrazně) ukazuje, kolik dusíku voda přináší: živí řasy a přispívá k nočním propadům kyslíku (Camargo a kol. 2005). Dusitany a amonné ionty nad normou na některé stanici přidávají jeden bod, protože dusitany jsou pro ryby jedovaté (Lewis a Morris 1986); v hluboké podzemní vodě mohou být i přirozené, proto jen jeden bod. Úprava se násobí spolehlivostí údajů.
Zdroje: SHMÚ, podzemní vody; Camargo a kol. 2005; Lewis a Morris 1986
−1 - Železo v podzemní vodě (SHMÚ)Stupeň důkazů: Částečně podloženo
železo typicky 10 mg/l (norma 0,2)
Rozpuštěné železo se po vyústění podzemní vody na vzduch srazí a zalepuje žábry, štěrk s ikrami a úkryty bezobratlých. Spolehlivost údajů je 100 % (3 stanice do 10 km, nejbližší 1,7 km, údaje z roku 2025), úprava se započítala celá.
Co o tom víme
Rozpuštěné železo se po vyústění podzemní vody na vzduch srazí a zalepuje žábry, štěrk s ikrami a úkryty bezobratlých (Vuori 1995). Počítá se při typické hodnotě alespoň 1 mg/l (pětinásobek normy), úprava −1 se násobí spolehlivostí údajů.
Zdroje: SHMÚ, podzemní vody; Vuori 1995
−1
Život u vody0
- Líhnutí vodního hmyzuStupeň důkazů: Praxe rybářů
0,0× průměrný měsíc, 0 z 50 pozorování za rok, iNaturalist
V tomto měsíci se vodní hmyz vyskytuje málo, rozhoduje spíše potrava při dne.
Co o tom víme
Rybáři loví „podle hmyzu“ (suchá a mokrá muška). Měřená závislost úlovků na rojení není v našich zdrojích doložena.
0
Skóre nemění
Pro tyto faktory chybějí údaje nebo jsou v běžném rozsahu:
- Rozpuštěný kyslík
- Živiny ve vodě
- Kyselost vody (pH)
- Kyselost vody z atlasu
- Amonné ionty ve vodě
- Teplota vody pro původní druhy
- Povrchová voda (SHMÚ)
- Škodlivé látky v podzemní vodě
- Chloridy v podzemní vodě
- Čistírny odpadních vod
- Hloubka nádrže
- Dno podle geologie
- Invazní druhy poblíž
Pravidla jsou orientační a vycházejí z rybářské praxe a vědeckých studií, u každého faktoru je vidět, jak dobře je podložen. Počasí, tlak vzduchu a teplota vody mají na skóre větší vliv než tyto údaje.
Podzemní voda v okolí
Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.Podzemní voda do 10 km (3 stanice)
- Holicokres Skalica · vrt nebo studna · 1,7 km od revírupouze přírodní látky2017 až 2025
V roce 2025 bylo překročeno:
- Mangan
- Železo celkové
- Amonné ionty
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 9. 10. 2025 (počet odběrů: 2, u každé látky nejvyšší hodnota roku)
- Dusičnany< 1 mg/l
- Amonné ionty2,49 mg/l
- Dusitany< 0,01 mg/l
- Železo10 mg/l
- Chloridy107 mg/l
- Hliník70 % normy
- 1,2,4-triazol (azolové pesticidy)50 % normy
- Skalica – Priep. Mlynokres Skalica · pramen · 4,6 km od revírulátky z lidské činnosti2017 až 2025
V roce 2025 bylo překročeno:
- Poměr NO3 k NO2
- Dusičnany
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 22. 7. 2025
- Dusičnany147 mg/l
- Amonné ionty< 0,01 mg/l
- Dusitany0,03 mg/l
- Železo0,011 mg/l
- Chloridy40,7 mg/l
- Hliník75 % normy
- Trnovec – Prietrzkaokres Skalica · vrt nebo studna · 5,0 km od revírupouze přírodní látky2017 až 2025
V roce 2025 bylo překročeno:
- Mangan
- Amonné ionty
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 14. 4. 2025
- Dusičnany< 1 mg/l
- Amonné ionty0,89 mg/l
- Dusitany0,05 mg/l
- Železo0,013 mg/l
- Chloridy107 mg/l
- Nikl60 % normy
- látky z lidské činnosti
- pouze přírodní látky
- žádné překročení nezaznamenáno
Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok, souvislost s tokem u revíru je proto jen nepřímá. Přirozené látky (železo, mangan, sírany, vodivost) se do hodnocení podle ročenky nepočítají.
Údaje jsou z ročenek SHMÚ (podzemní vody 2017 až 2025).
Vodní hmyz
Rojení vodního hmyzu (iNaturalist)Kolik pozorování poďovek, pošvatek a chrostíků lidé v okolí zaznamenali v tomto měsíci v porovnání s ročním průměrem. Pro muškaře je to náznak vývinu hmyzu.Málo hmyzu listopad: 0,0× průměrný měsíc
- Led
- Úno
- Bře
- Dub
- Kvě
- Čer
- Čvc
- Srp
- Zář
- Říj
- Lis
- Pro
Jepice0Jepice: suchá muška na hladině, zejména při soumraku.
Potočník0Pošvatky: večer a v noci u břehu, hodí se i nymfa a mokrá muška.
Pošvatky0Chrostíci: čisté, studené potoky, často již koncem zimy a brzy na jar.
Zdroje fotografií
- Jepice: Foto: Richard Bartz, Munich aka Makro Freak Image:MFB.jpg, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
- Potočník: Foto: Bruce Marlin, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
- Pošvatky: Foto: JJ Harrison (https://www.jjharrison.com.au/), CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
0,0× průměrný měsíc, 0 z 50 pozorování za rok, iNaturalist.
Pozorování přidávají lidé z okolí, nejsou to měření u vody. Ukazují, kdy se vodní hmyz obvykle objevuje, a hodí se zejména při lovu na mušku.
Podzemní voda: naměřené hodnoty
Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.Typická hodnota z 3 stanic podzemní vody do 10 km od revíru (nejbližší 1,7 km), měření z roku 2025. Bližší stanice mají větší váhu. Jde o podzemní vodu u revíru, ne o měření v samotném toku. Norma je limit, který u ukazatele uvádí SHMÚ (pro pitnou vodu); hodnota rovná normě se stejně jako v SHMÚ počítá za překročení. Štítek „někde nad normou“ znamená, že typická hodnota je pod normou, ale alespoň jedna stanice ji přesahuje; která, je uvedeno u dlaždice. Ryby jsou na některé látky citlivější než lidé.
Amonné ionty
2,49mg/l
nad normou
Norma 0,5 mg/l. Rozmezí 0,005 až 2,49 mg/l, 3 stanice. Nad normou: 2 z 3 (nejvyšší: Holic, 1,7 km od revíru).
Dusitany
0,005mg/l
hluboko pod normou
Norma 0,5 mg/l. Rozmezí 0,005 až 0,05 mg/l, 3 stanice.
Dusičnany
0,5mg/l
někde nad normou
Norma 50 mg/l. Rozmezí 0,5 až 147 mg/l, 3 stanice. Nad normou: 1 z 3 (Skalica – Priep. Mlyn, 4,6 km od rybářského revíru).
Kyslík
0,015mg/l
málo kyslíku
Značka na ciferníku: 9 mg/l, vodítko pro lososovité vody. Rozmezí 0,015 až 10,3 mg/l, 3 stanice.
Teplota vody
10,5°C
mírná
Rozmezí 10,5 až 15,2 °C, 3 stanice.
pH
7,6
vhodné pro ryby
Rozmezí 7,32 až 7,6, 3 stanice.
Tvrdost vody
4,26mmol/l
tvrdá
Rozmezí 3,21 až 4,74 mmol/l, 3 stanice.
Železo
10mg/l
nad normou
Norma 0,2 mg/l. Rozmezí 0,011 až 10 mg/l, 3 stanice. Nad normou: 1 z 3 (Holic, 1,7 km od revíru).
Mangan
1,97mg/l
nad normou
Norma 0,05 mg/l. Rozmezí 0,004 až 1,97 mg/l, 3 stanice. Nad normou: 2 z 3 (nejvyšší: Holic, 1,7 km od revíru).
Chloridy
107mg/l
pod normou
Norma 250 mg/l. Rozmezí 40,7 až 107 mg/l, 3 stanice.
Sírany
158mg/l
blízko normy
Norma 250 mg/l. Rozmezí 43,7 až 158 mg/l, 3 stanice.
Vodivost
105mS/m
blízko normy
Norma 125 mS/m. Rozmezí 88,6 až 105 mS/m, 3 stanice.
Kovy a polokovy
70% normy
blízko normy
Nejvyšší: Hliník 0,15 mg/l (75 % normy, 4,6 km od revíru). 3 stanice.
Pesticidy
50% normy
blízko normy
Nejvyšší: 1,2,4-triazol (azolové pesticidy) 0,05 µg/l (50 % normy, 1,7 km od revíru). 1 stanice.
PFAS („věčné chemikálie“)
0% normy
nezjištěno
Pod mezí stanovení: látky z této skupiny se ve vzorcích nezjistily. 1 stanice.
Rozpouštědla a benzen
0% normy
nezjištěno
Pod mezí stanovení: látky z této skupiny se ve vzorcích nezjistily. 1 stanice.
PAU (spalování, ropné látky)
0% normy
nezjištěno
Pod mezí stanovení: látky z této skupiny se ve vzorcích nezjistily. 1 stanice.
Jak to působí na ryby a vodu
- Amonné ionty
- Samotné amonné ionty nejsou tak jedovaté, ale část z nich se podle pH a teploty mění na amoniak (NH₃), který poškozuje žábry a stresuje ryby. Čím vyšší pH a teplota, tím více amoniaku (Emerson a kol. 1975). Zrušená směrnice 2006/44/ES uváděla jako vodítko nejvýše 0,04 mg/l amonných iontů pro lososovité vody a 0,2 mg/l pro kaprovité.
- Dusitany
- Dusitany jsou pro ryby jedovaté: přes žábry se dostanou do krve a přemění hemoglobin na methemoglobin, který kyslík nepřenáší, takže se ryby „dusí“ i v okysličené vodě. Nejcitlivější jsou lososovité ryby; chloridy ve vodě toxicitu snižují (Lewis a Morris 1986). Směrnice 2006/44/ES uváděla vodítko 0,01 mg/l pro lososovité vody.
- Dusičnany
- Dospělým rybám dusičnany neškodí hned, ale živí řasy a rostliny, a tak přispívají k přehnojení a nočním propadům kyslíku. Pro citlivé vodní živočichy (lososovité ryby, obojživelníky, některé bezobratlé) doporučují Camargo a kol. (2005) držet dusičnany pod 2 mg dusíku na litr, což je asi 9 mg/l dusičnanů.
- Kyslík
- Ryby, zejména lososovité, potřebují mnoho kyslíku. Směrnice 2006/44/ES uváděla pro lososovité vody vodítko 9 mg/l (alespoň v polovině měření) a nikdy méně než 7 mg/l. Podzemní voda z hlubších vrstev ho mívá méně; v toku se pak dokysličí až po vyvěrání.
- Teplota vody
- Podzemní voda má během roku téměř stálou teplotu. Přítok z pramenů proto může v létě tok ochlazovat a v zimě oteplovat, a takové úseky bývají útočištěm pro chladnomilné ryby (Hayashi a Rosenberry 2002).
- pH
- Ryby snášejí pH přibližně od 6 do 9 (směrnice 2006/44/ES). Mimo tento rozsah se poškozují žábry a mění se jedovatost amoniaku a kovů.
- Tvrdost vody
- Tvrdší voda (více vápníku a hořčíku) je pro ryby příznivější: vápník chrání žábry a snižuje toxicitu kovů, například mědi a zinku (Pagenkopf 1983), a drží stabilní pH. Měkká voda je citlivější na kovy i na okyselení.
- Železo
- Železo je v podzemní vodě z hloubky rozpuštěné. Když voda vyjde na vzduch, oxiduje a vysráží se jako hnědé vločky, které zalepují žábry, pokrývají štěrk s jikrami a bezobratlými a ničí úkryty (Vuori 1995).
- Mangan
- Mangan je v hlubší podzemní vodě přirozený. Pro ryby bývá méně významný než železo, norma platí hlavně kvůli chuti a barvě pitné vody.
- Chloridy
- Chloridy pocházejí z posypové soli, hnojiv a odpadu. Americká agentura EPA (1988) určila pro dlouhodobou ochranu vodních živočichů 230 mg/l a pro krátkodobou 860 mg/l.
- Sírany
- Sírany jsou v podzemní vodě běžné, pocházejí z hornin (například sádrovce), z hnojiv i z dolů. Spolu s chloridy zvyšují mineralizaci vody; norma 250 mg/l je určena pro pitnou vodu.
- Vodivost
- Vodivost ukazuje celkové množství rozpuštěných solí. Vyšší hodnota je v podzemní vodě často přirozená (vápence, sádrovec), ale prudké zvýšení v toku ukazuje na přítok solí z cest, dolů nebo odpadu.
- Kovy a polokovy
- Měď, zinek, nikl, kadmium a rtuť jsou pro ryby jedovaté už při nízkých koncentracích, v měkké vodě více než v tvrdé (Pagenkopf 1983). Norma pro podzemní vodu je určena pro pitnou vodu, ne pro ryby.
- Pesticidy
- Pesticidy se dostávají do podzemní vody z polí. Norma 0,1 µg/l na jednu látku (0,5 µg/l celkem) je norma pro pitnou vodu a je velmi přísná; ryby poškozuje obvykle až mnohem vyšší koncentrace. Hodnota hlavně ukazuje, jak moc je okolí zatíženo zemědělstvím.
- PFAS („věčné chemikálie“)
- PFAS jsou „věčné chemikálie“: nerozkládají se a hromadí se v tkáních ryb a dalších živočichů (Giesy a Kannan 2001). Norma 0,1 µg/l (součet 20 látek) je určena pro pitnou vodu.
- Rozpouštědla a benzen
- Chlorovaná rozpouštědla (například tetrachlorethen) a benzen pocházejí z průmyslu, čistíren a čerpacích stanic. Jsou jedovaté a v podzemní vodě se rozkládají pomalu.
- PAU (spalování, ropné látky)
- PAU vznikají při spalování a únících ropných látek. Norma pro benzo(a)pyren (0,01 µg/l) je pro pitnou vodu velmi přísná, protože jde o karcinogen.
Zdroje
- Camargo, J. A., Alonso, Á., Salamanca, A. (2005): Nitrate toxicity to aquatic animals: a review with new data for freshwater invertebrates. Chemosphere 58, 1255–1267.
- Lewis, W. M., Morris, D. P. (1986): Toxicity of nitrite to fish: a review. Transactions of the American Fisheries Society 115, 183–195.
- Emerson, K., Russo, R. C., Lund, R. E., Thurston, R. V. (1975): Aqueous ammonia equilibrium calculations: effect of pH and temperature. Journal of the Fisheries Research Board of Canada 32, 2379–2383.
- Směrnice 2006/44/ES o kvalitě sladkých vod, které vyžadují ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb (zrušena v roce 2013; její hodnoty zde uvádíme jen jako odborné vodítko).
- Vuori, K.-M. (1995): Direct and indirect effects of iron on river ecosystems. Annales Zoologici Fennici 32, 317–329.
- Pagenkopf, G. K. (1983): Gill surface interaction model for trace-metal toxicity to fishes: role of complexation, pH, and water hardness. Environmental Science & Technology 17, 342–347.
- U.S. EPA (1988): Ambient Water Quality Criteria for Chloride. EPA 440/5-88-001.
- Hayashi, M., Rosenberry, D. O. (2002): Effects of ground water exchange on the hydrology and ecology of surface water. Ground Water 40, 309–316.
- Giesy, J. P., Kannan, K. (2001): Global distribution of perfluorooctane sulfonate in wildlife. Environmental Science & Technology 35, 1339–1342.
Ryby, zvěř, rostliny a rizika v okolí vodyZvěř a rizika u vody (GBIF)Zvěř, ptáci, rostliny a rizika (medvěd, klíšťata, komáři, bolševník), které lidé v okolí vody zaznamenali. Nepatří do skóre podmínek při lovu, slouží jen pro informaci.
Druhy, které se v okolí vody pozorovaly nebo zaznamenaly. Zvěř, rostliny a rizika nevstupují do skóre podmínek při lovu, slouží jen pro informaci. Název druhu vede na jeho stránku.
PtákKachna divoká
O druhu
Nejběžnější kachna; hnízdí téměř u každé vody s pobřežní vegetací.
PtákVolavka popelavá
O druhu
Stojí v mělčině a číhá na drobné ryby. Na březích rybníků a pomalých potoků je snadno vidět.
PtákLabuť velká
O druhu
Velký bílý vodní pták, který hnízdí u pomalých vod, nádrží a zarostlých rybníků.
PtákRacek chechtavý
O druhu
Nejběžnější racek u vody. Hnízdí v koloniích u rybníků a velkých nádrží a zdržuje se také u řek.
FaunaVážky
O druhu
Dravý hmyz. Larvy žijí pod vodou několik měsíců až let, dospělé vážky loví ve vzduchu nad vodou.
FaunaPotočník
O druhu
Hmyz, jehož larvy si u mnoha druhů stavějí ochranná pouzdra z kamínků, písku nebo rostlin.
FaunaUžovka obojková
O druhu
Neškodný had se dvěma žlutými skvrnami na zátylku. Dobře plave a loví žáby, ryby a čolky.
FaunaRopucha obecná
O druhu
Největší původní ropucha. Na jaře putuje k vodě, kde se tře.
FaunaBobr evropský
O druhu
Býložravec, který hrázemi a stavbami mění potok i břehy. Je chráněný. Vytváří mělčiny a tůně, kde se daří rybám a hmyzu.
FaunaSkokani zelení
O druhu
Skupina zelených žab, které sedí u břehu a při vyrušení skáčou do vody.
FaunaŽelva bahenní
O druhu
Jediná původní želva v oblasti (Slovensko). Žije ve stojatých a pomalých vodách s měkkým dnem.
FaunaOndatra pižmová
O druhu
Hlodavec ze Severní Ameriky, který dobře plave a živí se pobřežními rostlinami. Hrabe nory do břehů.
Rostlina
RostlinaRákos obecný
O druhu
Vysoká tráva, která u rybníků a na březích tvoří rozsáhlé rákosiny.
RostlinaKosatec žlutý
O druhu
Vysoká mokřadní rostlina se žlutými květy, která roste na vlhkých březích.
RostlinaOkřehek menší
O druhu
Drobná plovoucí rostlina, která může pokrýt celou hladinu stojatých vod.
Invazní rostlinaNetýkavka žláznatá
O druhu
Invazní rostlina z Himalájí, vysoká až dva metry, s růžovými květy. Zarůstá břehy toků.
Invazní rostlinaKřídlatka japonská
O druhu
Invazní bylina z východní Asie, která vytváří husté porosty vysoké až tři metry.
RizikoKlíště obecné
Jak se chránit
Přenáší klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu. Číhá ve vysoké trávě a v břehové vegetaci.
Jak se chránit: Od jara do podzimu se po lovu zkontrolujte, použijte repelent a dlouhé kalhoty zastrčte do ponožek. Klíště co nejdříve odstraňte pinzetou. Proti encefalitidě existuje očkování.
RizikoBolševník velkolepý
Jak se chránit
Invazní rostlina rostoucí na březích potoků a na vlhkých loukách. Její míza na slunci způsobuje popáleniny kůže.
Jak se chránit: Nedotýkejte se ho a neprocházejte porostem. Pokud se míza dostane na kůži, smyjte ji vodou a mýdlem a chraňte místo před sluncem. Při větším popálení vyhledejte lékaře.
RizikoStřečci
Jak se chránit
Velké bodavé mouchy. Nejaktivnější jsou za horkých bezvětrných dnů u vody a na loukách.
Jak se chránit: Bolestivě bodají, zejména v létě v poledních hodinách. Pomáhá světlé oblečení s dlouhým rukávem a repelent.
RizikoPrase divoké
Jak se chránit
K vodě chodí válet se a pít, hlavně za soumraku a v noci.
Jak se chránit: Bachyně s mláďaty umí být agresivní. Zachovejte odstup,aturanocujte na zvěřním přechodu a nenechávejte u vody zbytky jídla.
RizikoKomáři
Jak se chránit
Líhnou se ve stojaté vodě, proto jsou nejhorší u nádrží, slepých ramen a lužních lesů, zejména při západu slunce.
Jak se chránit: Při večerním a nočním lovu mějte dlouhý rukáv, repelent a síťku. Rozvoj komárů zrychluje teplo a vlhko po deštích.
Zvěř, rostliny a rizika: záznamy pocházejí z pozorování a odrážejí i to, kde se pozorovatelé pohybují, nejsou to měření hustoty ani jistota setkání. Platí pro okolí přibližně 35 × 55 km.
Zdroje fotografií
- Kachna divoká: Foto: This picture was realized by Richard Bartz by using a Canon EF 70-300mm f/4-5.6 IS USM…, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
- Volavka popelavá: Foto: Giacomo Cimino (foto.giacomocimino.workers.dev · @giacomociminoph), CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Labuť velká: Foto: Sanchezn, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Racek chechtavý: Foto: Hans Hillewaert, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Vážky: Foto: Paul Balfe, CC BY 2.0, Wikimedia Commons
- Potočník: Foto: Bruce Marlin, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
- Užovka obojková: Foto: Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Ropucha obecná: Foto: Tythatguy1312, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Bobr evropský: Foto: Per Harald Olsen, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Skokani zelení: Foto: Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Želva bahenní: Foto: Christian Ursilva from København, Danmark, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Ondatra pižmová: Foto: D. Gordon E. Robertson, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Olše lepkavá: Foto: AnRo0002, CC0, Wikimedia Commons
- Rákos obecný: Foto: W.carter, CC0, Wikimedia Commons
- Kosatec žlutý: Foto: Myrabella, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Okřehek menší: Foto: autor neuveden, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Netýkavka žláznatá: Foto: H. Zell, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
- Křídlatka japonská: Foto: W.carter, CC0, Wikimedia Commons
- Klíště obecné: Foto: W.alter, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Bolševník velkolepý: Foto: Lucas Kendall, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
- Střečci: Foto: Bruce Marlin, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons
- Prase divoké: Foto: Valentin Panzirsch, CC BY-SA 3.0 at, Wikimedia Commons
- Komáři: Foto: Katja Schulz from Washington, D. C., USA, CC BY 2.0, Wikimedia Commons
Země pod vodou: geologie, zlomy a radon
Podloží, tok a prameny na mapě, hodnoty v místě vody, geomagnetická aktivita a zemětřesení. Jde o informaci o prostředí; do skóre vstupují jen malé hypotézy označené stupněm jistoty (zlomy a horniny, geomagnetická bouře).
Mapa podloží potřebuje zapnutý JavaScript.
Geologická mapa území (Slovensko) 1 : 50 000: horniny pod povrchem, od naplavených štěrků a písků přes jíly až po žuly a vápence. Barvy podle legendy ŠGÚDŠ, po kliknutí do mapy se ukáže popis horniny v daném místě.
Pro rybáře: Štěrkové lavice a kamenité prahy dávají čisté dno a biotop pro candáta, okouna či parmu. Jílovité a bahnité podloží drží potravu pro kapra a cejna. Vápence a dolomity dávají tvrdší, na potravu bohatší vodu než žuly a křemence.
Radonové riziko podloží (nízké, střední, vysoké). Vychází z radioaktivity hornin a z puklin. Mapa ukazuje podloží, ne radon ve vodě.
Pro rybáře: Radon je přírodní stopovač podzemní vody. Podloží s vyšším radonovým rizikem (žuly, ruly, tektonické zlomy) bývá místem, kde puklinová voda vytéká na povrch. Většina území (Slovensko) je „střední“, proto je zajímavé hlavně vysoké riziko.
nízké 36,7 %
střední 63,0 %
vysoké 0,3 %
Ekvivalentní uran v povrchových horninách z letecké gama spektrometrie (ppm). Od 4 ppm se podloží obvykle označuje za zvýšené radonové riziko.
Pro rybáře: Vysoký uran je znakem žul, rul a černých břidlic, tedy hornin, ze kterých se do vody dostává radon a rozpuštěné látky. Pro záběr nemá přímý význam, pomáhá číst geologii území.
bez údajů
0 – 1
1 – 2
2 – 3
3 – 4
4 – 5
5 – 7
7 – 35
Dávkový příkon gama záření ve vzduchu (nGy/h) z leteckého měření. Jde o přirozené pozadí podloží, ne o znečištění.
Pro rybáře: Vyšší hodnoty mají horniny bohaté na uran, thorium a draslík (žuly, ruly, flyš s břidlicemi). Je to doplněk k mapě uranu; rybáři hlavně ukazuje, kde se mění podloží.
- bez údajů
- 0 – 20
- 20 – 40
40 – 60- 60 – 80
- 80 – 100
- 100 – 140
140 – 180
180 – 220
220 – 999
Anomálie magnetického pole Země (ΔT, v nT) způsobené horninami s magnetickými minerály, například sopečnými horninami, bazalty či amfibolity.
Pro rybáře: Ryby (zejména lososovité a úhoři) vnímají magnetické pole. Zda místní anomálie ovlivňují jejich pohyb a záběr, není prokázáno; bere se to jako hypotéza.
-1 217 – -1 000
-1 000 – -250
-250 – -200
-200 – -190
-190 – -180
-180 – -170
-170 – -160
-160 – -150
-150 – -140
-140 – -130
-130 – -120
-120 – -110
-110 – -100
-100 – -90
-90 – -80
-80 – -60
-60 – -40
-40 – -20
-20 – 0
0 – 10
10 – 20
20 – 30
30 – 40
40 – 50
50 – 70
70 – 100
100 – 150
150 – 200
200 – 250
250 – 300
300 – 400
400 – 500
500 – 600
600 – 700
700 – 800
800 – 900
900 – 1 000
1000 – 1 100
1100 – 1 130
Kliknutím nebo ťuknutím do mapy zjistíte hodnotu v daném místě.
Hodnoty v místě vody
Hodnoty v místě vodyRadonové riziko podloží, uran, thorium, draslík, gama záření a magnetická anomálie v jednom místě u vody (na mapě označeno bodem).Radonové riziko podloží
nízké
Podloží s nízkým podílem radonu.
Uran (eU)
2,2ppm
běžný
Běžné pozadí hornin.
Thorium (eTh)
6,9ppm
pod průměrem kůry
Přírodní pozadí hornin.
Draslík (K)
1,28%
pod průměrem kůry
Přírodní pozadí hornin.
Gama záření
47nGy/h
kolem světového průměru
Přirozené pozadí podloží.
Magnetická anomálie (ΔT)
88nT
nad průměrem okolí
Odchylka magnetického pole od průměru okolí.
Hodnoty platí pro jedno místo (na mapě označené bodem), nikoli jako průměr celého toku nebo povodia. Radon je v podzemních vodách přirozený stopovač; do mapy není zahrnut radon ve vodě, jen riziko podloží.
Značka na ciferníku: průměr horní zemské kůry (uran 2,7 ppm, thorium 10,5 ppm, draslík 2,3 %; Rudnick a Gao 2003) a světový průměr přirozené dávky venku 59 nGy/h (UNSCEAR 2000). Ručička se nevychyluje do „dobra“ ani „zla“, jen ukazuje, kde hodnota leží.
Zvýšený uran nebo radon je pouze údaj o hornině. Pro záběr nemá prokázaný význam; pomáhá číst, z jakého podloží voda pochází.
Zlomy a prameny
Zlomy a pramenyVzdálenost k nejbližšímu tektonickému zlomovému pásmu na geologické mapě a počet pramenů v okolí. Podél zlomů vytéká puklinová podzemní voda.Nejbližší zlom
do 1 km
zlom v okolí
Tektonický zlom na geologické mapě.
zakrytý mladšími usazeninami
Podél zlomů a u pramenů vytéká z podloží puklinová podzemní voda. Bývá v létě chladnější a v zimě teplejší než voda v toku, proto se na takových místech podle rybářských zkušeností ryby v extrémním počasí zdržují (letní a zimní ostrůvky vhodnější teploty).
Čerstvá puklinová voda však může mít málo kyslíka. Jde o zkušenost rybářů, nikoli o měřený jev u tohoto revíru.
Zlomy jsou z geologické mapy 1 : 50 000. Prameny pocházejí z hydrogeologické mapy, která pokrývá jen některé regiony, takže nula neznamená, že tam prameny nejsou.
Geologie v okolí: hornina, voda, sedimenty, vrty
Geologie a geochemie kolem vodyHorniny pod vodou, složení vody a sedimentů podle atlasů, radioaktivita, geotermální potenciál, vrty, stará důlní díla, ložiska, zátěže, sesuvy a zlato v sedimentech, z map a registrů ŠGÚDŠ.Čára je voda rybářského revíru, světlý pás je pásmo 3 km, ve kterém byly hledány vrty, důlní díla a zátěže. Mapa ukazuje nejbližší objekty (maximálně několik desítek z každého registru), ne všechny. Body odpovídají pozici v registru; plošné objekty jsou označeny středem.
Voda podle atlasu
pH 8,3modelovaný odhad
typ vody Ca–HCO₃–SO₄
Mineralizace 566 mg/l, tvrdá voda (18,2 °dH). Interpolace měření z Geochemického atlasu Slovenska, nikoli měření v toku.
Prvky v říčních sedimentech
0 z 15prvky v horních 10 %
nejvyšší: Měď 39,1 mg/kg
Pozice nejvýše hodnoceného prvku mezi vzorovými body na tocích na Slovensku: percentil 83. Interpolace Geochemického atlasu říčních sedimentů.
Teplo pod nohama
35°C v hloubce 1000 m
tepelný tok 50 mW/m²
V hloubce 2 000 m asi 65 °C (nárůst o 30 °C na kilometr). Atlas geotermální energie Slovenska.
Stopové prvky v potoční vodě
1 z 9ukazatele v horních 5 %
nejvyšší: Měď 33,0 μg/l
Pozice nejvyšší naměřené hodnoty v distribuci všech vzorků povrchových vod na Slovensku: percentil 99 (Cca 750 m. odústia do Kopčianskeho kanála, CHKÚ pri obci Ká).
Rozbory vrtů a podzemních vod
70vrtů do 3 km
88 rozborů vody v okolí
Z toho 70 má archivní zprávu z Geofondu. Vrty jsou hydrogeologické, geologické, inženýrsko-geologické a další.
Geotermální energie
–
2 zdroje geotermálních a minerálních vod do 10 km.
Ekologické zátěže a skládky
5místa v okruhu 3 km
1 ekologická zátěž, 4 skládky
Nejbližší zátěž: Holíč – olejové hospodárstvo kotolne, 2,9 km od vody. Blízkost neznamená, že látky unikají z místa do vody.
Ložiska a výskyty rud
2záznamy do 5 km
2 rudné výskyty
Registry geofondu, metalogenetická mapa a mapa nerostných surovin.
Údaje pocházejí z matrik, map a atlasů Státního geologického ústavu Dionýze Štúra a popisují prostředí kolem vody. Blízkost důlního díla nebo zátěže neznamená znečištění vody. Chemismus vody a sedimentů je modelovaný odhad z interpolovaných map Geochemického atlasu Slovenska, nikoli aktuální monitoring nebo měření v toku.
Podrobná geologie a geochemie celého toku: hornina pod vodou, složení vody, prvky v sedimentech, záření, geotermální potenciál, kovy, zlato v sedimentu, důlní díla, vrty s rozbory.
Geomagnetická aktivita
Geomagnetická aktivita (Kp)Planetární index Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ukazuje se posledních 48 hodin a předpověď na 24 hodin.Nejvyšší předpovídaný Kp v nejbližších 24 hodinách: 4,7 (neklidné pole).
Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země od slunečního větru. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ryby, zejména lososovité a úhoři, magnetické pole vnímají. Že by jejich záběr závisel na Kp, však není prokázáno: jde o pozorování rybářů a o hypotézy.
Údaj je stejný pro celé území (Slovensko). Do skóre aktivity vstupuje jen při silné geomagnetické bouři (hypotéza, −1 až −2 body).
Zemětřesení poblíž
Zemětřesení v okolíOtřesy zaznamenané v okruhu 150 km od vody za posledních 30 dní (katalog GFZ GEOFON).Podle rybářských historek ryby (zejména sumci a úhoři) před otřesy neklidně reagují nebo přestanou brát. Spolehlivě prokázané to není a u slabých otřesů jde o náhodu. Hlubší otřesy z Karpat (například v okolí Komárna a Dobré Vody) lidé většinou vůbec nevnímají.
Katalog GEOFON je celosvětový, slabé otřesy v okolí (Slovensko) v něm nemusí být všechny. Nezapočítává se do skóre aktivity.
Údaje: © ŠGÚDŠ (geologické, geofyzikální a hydrogeologické mapy), NOAA SWPC (Kp-index), GFZ GEOFON (zemětřesení). Souvislost geomagnetického pole, otřesů či radonu se záběrem ryb není spolehlivě prokázána, proto se do skóre aktivity nepočítají. Postup je v Metodice.
Z vesmíru: co ukazují družice Copernicus
Sentinel-2 (optika) a Sentinel-1 (radar), obnovuje se přibližně každých 6 dní
- ČirostMírně zakalená
- ChlorofylZvýšený chlorofyl
- ZarůstáníVýrazně zarostlá
- HladinaVýrazně snížená hladina
- LedBez ledu
Průhlednost vody ze satelitu
Čirost vody ze satelituOdhad zákalu z odrazu světla od vodní hladiny v červeném pásmu družice Sentinel-2. Čistá voda odráží málo, zakalená hodně. Je to relativní pomůcka, nikoli měření.Čistější než obvykle (×0,7 oproti posledním obdobím).
Zákal nad 25 FNU je na 0 % vodní plochy.
Od 5. 11. 2025: nejnižší 7 FNU (25. 12. 2025), nejvyšší 85 FNU (19. 1. 2026).
Odhad podle odrazivosti vody v červeném pásmu. Jde o relativní pomůcku, nikoli měření v NTU.
Sentinel-2, 31. 10. 2026, bez oblačnosti 99 % plochy
Kvetení a chlorofyl
Kvetení a chlorofylIndex NDCI porovnává odraz v červeném okraji (705 nm) a v červeném pásmu (665 nm). Vyšší hodnoty znamenají více chlorofylu-a, tedy řas a sinic ve vodě.Zvýšený chlorofyl se ukazuje na 18 % vodní plochy.
Od 5. 11. 2025: nejnižší -0,01 (19. 1. 2026), nejvyšší 0,27 (18. 7. 2026).
Index NDCI sleduje chlorofyl-a v rostlinném planktonu (řasy, sinice). Neurčí druh řas ani toxicitu.
Sentinel-2, 31. 10. 2026
Zarůstání hladiny
Zarůstání hladinyPodíl plochy revíru, na které družice vidí zelenou vegetaci (index NDVI nad 0,3): plovoucí a vynořené rostliny a rákos u břehu.Podíl plochy se zelenou vegetací (rostliny na hladině a těsně pod ní, rákos u břehu).
Od 5. 11. 2025: nejnižší 0 % (4. 1. 2026), nejvyšší 86 % (13. 6. 2026).
U břehů se může započítat také pruh rákosu, proto se hodnoty na malých plochách mohou zdát vyšší.
Sentinel-2, 31. 10. 2026, bez oblačnosti 99 % plochy
Plocha hladiny: optika a radar
Plocha hladiny: optika a radarPlocha čisté vody z optického snímku (Sentinel-2) a podíl hladké vody z radaru (Sentinel-1), který vidí i přes oblaky. Změna oproti obvyklému stavu je důležitější než samotné číslo.To je 73 % obvyklého maxima za poslední rok (0,9 ha).
Od 5. 11. 2025: nejnižší 0,0 ha (30. 12. 2025), nejvyšší 1,0 ha (19. 1. 2026).
Radar Sentinel-1 (vidí i přes oblaky a v noci): 17 % tvaru revíru je hladká voda (31. 10. 2026), za měsíc +4 p. b.
Plocha čisté vody je bez pixelů u břehu, proto je menší než výměra revíru (4,7 ha podle mapy). Změna je důležitější než samotné číslo. Radar může při větru ukázat hladinu jako drsnou.
Sentinel-2, 31. 10. 2026, bez oblačnosti 99 % plochy
Led na hladině
Led na hladiněPodíl plochy, na které družice vidí led nebo sníh. Tloušťku ani nosnost ledu nedokáže určit.Podíl plochy, na které satelit vidí led nebo sníh. Za posledních 20 dní byl nejvyšší 0 %.
Satelit nezjistí tloušťku ani nosnost ledu. Na led nikdy nevstupujte podle tohoto údaje.
Sentinel-2, 31. 10. 2026, bez oblačnosti 99 % plochy
Co to znamená pro rybolov
Co to znamená pro lovKrátký rozbor podle údajů družice a běžných rybářských pravidel. Je to pomůcka, nikoli předpověď záběrů.- Mírně zakalená voda
Pro lov většinou výhodná: ryby jsou méně plaché a nástrahu ještě vidí. Dobře fungují přírodní i výraznější barvy.
- Hodně řas a planktonu
Bohatá potrava pro drobné ryby, takže se u hladiny zdržují i kaprovití a dravci za nimi. U dna může být méně kyslíku.
- Zarostlá hladina
Vodní rostliny pokrývají asi 47 % plochy. Hladinové nástrahy (gumová žába, popper) jsou zde ideální, klasická montáž se nahazuje těžko; hledej čistá okna, lávky a břehy bez porastu.
- Nižší hladina
Voda má menší plochu než obvykle: ryby ustupují do hlubších míst, plytčiny a břehy se odkrývají a mohou se objevit nové překážky. Do vody vstupujte opatrně.
Rozbor vychází z běžných rybářských pravidel a z údajů družice. Je to pomůcka, nikoliv předpověď záběrů. Rozhoduje rybářský řád, povolenka a situace na místě.
Údaje se ukládají od 1. 10. 2025 (47 období po 5 dnech), v grafech je vidět jejich vývoj. Stáhnout historii (CSV)
Odhady ze satelitních snímků s rozlišením 10 až 20 m, nikoliv měření ve vodě. Ovlivňují je mraky, stíny, vítr a břehy; tvar vodní plochy je u tohoto revíru pouze přibližný. Nepoužívejte je k rozhodování o koupání ani o vstupu na led. Údaje: Obsahuje upravené údaje Copernicus Sentinel 2026, ESA, Copernicus Data Space Ecosystem. Postup je popsaný v metodice.
Historické snímky
Vývoj okolí a přírody od 2017 do 2023: jak se mění břehy, vegetace a krajina kolem vody. Snímky se samy přepínají, listovat můžeš i ručně.
Ortofotomozaika Slovenska © GKÚ Bratislava, NLC Zvolen. Rok a den snímkování závisí na poloji, jednotlivé ročníky se proto mohou lišit ročním obdobím i počasím.