Jasenica je lososový pstruhový revír č. 3-1350-4-1.Leží v okrese Turčianske Teplice (Žilinský kraj).Revír je dlouhý 10,3 km.Na revíru hospodaříMO SRZ Turčianske Teplice
Vyplatí se dnes vyrazit? Skóre podmínek, které druhy dnes berou, nejlepší okno dne, počasí, tlak, slunce, měsíc a solunární oknaNajlepšie oknoVoda3,8 °C–
Braní na revíru Jasenica počítáme pro 4 lovné druhy ryb z počasí přímo u vody, teploty vody, světla a tlaku.Předpověď platí pro místo 48,876° s. š., 18,749° v. d.
Podmínky k lovuIndex aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.
Skóre, nejlepší okno dne a co ho táhne nahoru nebo dolů
Podmínky k lovu
Index aktivity rybNáš výpočet (0–100): základ určuje teplota vody, upravují ho světlo, zákal, kyslík, počasí a další faktory podle toho, jak dobře jsou podloženy studiemi. U každého faktoru je vidět jistota a zdroj. Pomůcka pro plánování, ne předpověď záběrů.
Načítám údaje…
VzduchTlak
Počasí a předpověď pro revír Jasenica
Hodina po hodině, tlak a nejbližší dny
Počasí a předpověď
Načítám údaje…
Východ slunce6:52Západ slunce16:06
Obloha: slunce, měsíc a solunární oknaSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.
Kde jsou slunce a měsíc právě teď a kdy přijdou nejlepší okna dne
Obloha: slunce a měsíc
Solunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.
Táhněte po ose a uvidíte, kde budou slunce a měsíc.
Slunce
Měsíc
Zlatá hodinka
Hlavní období
Vedlejší období
Slunce
Úsvit06:18
Východ06:52
Západ slunce16:06
Soumrak16:40
Den trvá 9 h 14 min.
MěsícFáze MěsícePři úplňku a novu je gravitační působení nejsilnější. Při jasné úplňkové noci se dravci a kapři často krmí v noci, den po ní může být slabší.
Dorůstající srpekosvětleno 22 %
Východ Měsíce11:44
Západ Měsíce19:45
Úplněk kolem 24. 11., nov kolem 9. 12..
Okna dneSolunární obdobíVýpočet z polohy Měsíce: hlavní období (asi 2 h) kolem průchodu Měsíce nad obzorem a pod ním, vedlejší (asi 1 h) kolem východu a západu Měsíce. Vědecky nepotvrzená teorie: ve studii z 361 výjezdů (Quigley a kol. 2023) záběr nepředpověděla. Bereme ji jako hypotézu s váhou nejvýše ±2 body.
Hlavní solunární období02:18–04:18
Zlatá hodinka (ráno)06:22–07:52
Vedlejší solunární období11:14–12:14
Hlavní solunární období14:42–16:42
Zlatá hodinka (večer)15:06–16:36
Vedlejší solunární období19:15–20:15
Solunární teorie není vědecky potvrzena, bereme ji jako doplněk. Zlatá hodinka je čas kolem východu a západu slunce, kdy ryby často berou.
Pravidla a povolenky
Smím tu chytat? Hájení, doba lovu, lovné míry, denní limit, cena povolenky, kde ji koupit, kontakty a správceTyp vodySalmonidní voda (pstruh)OrganizaceMO SRZ Turčianske Teplice
Revír Jasenica patří mezi lososové pstruhové vody.Povolenky na revír Jasenica vydáváMO SRZ Turčianske Teplice
Typ vodyLososový – pstruhový
Zákon a pravidla lovu na revíru Jasenica
Doba hájení, doba lovu, lovné míry a denní limit. Orientačně: ověřte si je v rybářském řádu revíru
Hájení všech ryb
§ 13 odst. 1 zákona
1. 10. – 15. 4.
LedÚnoBřeDubKvěČerČvcSrpZářŘíjLisPro
dnes
lov všech ryb zakázánmimo toto období
Výjimka: na vodách s výskytem hlavatky podunajské je od 1. 11. do 31. 12. lov hlavatky možný jen s povolenkou k lovu hlavatky (§ 13 odst. 4 a § 19 zákona).
Doba hájení jednotlivých druhů (níže) platí nezávisle na tomto hájení.
Denní doba lovu
§ 11 vyhlášky
Platí jen mimo dobu hájení. Mimo tyto hodiny je lov zakázán (§ 14 písm. b zákona).
06121824 h
duben, září6.00 – 20.00 h
Kvě, srpen5.00 – 21.00 h
Čer, Čvc4.00 – 22.00 h
listopad, prosinec7.00 – 19.00 h
Měsíce, které v tabulce chybějí, spadají do doby hájení. Doba v listopadu a prosinci na pstruhových a lipanových vodách souvisí s výjimkou pro lov hlavatky (§ 13 odst. 4 zákona); co se v té době smí lovit, ověřte v rybářském řádu. Na hraničních vodách platí doba z povolenky nebo rybářského řádu (§ 11 odst. 2 vyhlášky). Noční lov zákon upravuje dvěma formulacemi, které se na první pohled rozcházejí, proto se na něj vždy zeptejte v rybářském řádu revíru nebo u rybářské stráže.
Pruty, nástrahy a dny lovu
§ 16 zákona
Počet prutů
1
Povolené způsoby
muškaření, přívlač
Háčky a nástrahy
muškaření nejvýše 3 umělé mušky, přívlač jedna nástraha
Živá nebo mrtvá rybka
zakázaná
Dny lovu v týdnu
nejvýše 3
Lov pod ledem
zakázaný
Jiné
zákaz vnadění a více nástrah (pasty, granule, pelety, sýr, červi, hmyz, jikry)
Jde o shrnutí. U nástrah, háčků a návnady si přečtěte i rybářský řád revíru, protože uživatel může podmínky zpřísnit.
Kolik ryb si smíte ponechat za den
§ 14 vyhlášky
1ksModrá skupinajeseter malý, jeseter sibiřský, sumec velký
4ksŽlutá skupinapstruh duhový, siven americký, ostroretka, podoustev; připočte se k zelené nebo modré skupině (celkem nejvýše 4 kusy)
5kgDalší druhynapříklad karas, cejni, jelci (dohromady); invazní druhy se nepočítají
Modrá a zelená skupina se nekombinují. Limit platí za den i při lovu na více revírech a po jeho dosažení lov pro ten den končí. Skupiny druhů vycházejí z výkladu SRZ z ledna 2026, ne přímo z textu paragrafu. Uživatel revíru může v povolence určit nižší limit, tehdy platí přísnější.
Doba hájení jednotlivých druhů§ 10 vyhlášky
V tomto období se druh nesmí lovit, i když jinak lov v dané době dovoluje typ vody. Platí nezávisle na době hájení všech ryb.
1. 1. – 15. 3.
mník jednovousý
1. 1. – 31. 5.
lipan podhorní, ouklejka pruhovaná, štika obecná
1. 1. – 15. 6.
sumec velký, candát obecný, candát východní
1. 1. – 31. 10.
hlavatka obecná (v hraničních vodách 1. 1. – 31. 8.)
15. 3. – 31. 5.
kapr obecný v kaprových vodách (neplatí 1. – 31. 5. při závodech ani na ostatních vodních plochách); bolen dravý, jelec tloušť, jelec proudník, jelec jesen, jeseter malý, jeseter sibiřský, lín obecný, parma obecná, podoustev říční, cejn siný, cejn perleťový, cejn velký, ostroretka stěhovavá
1. 9. – 15. 4.
pstruh obecný potoční, pstruh obecný jezerní
1. 9. – 28. 2.
síh peleď
Některé druhy jsou chráněny celoročně (například drsek, mihule, hrouzci, sekavci, síh maréna, parma karpatská, ostrucha křivočará) a jejich lov je zakázán vždy. Úplný seznam druhů je v návodu Rybářský zákon po pravidlech.
Lovné míry§ 12 vyhlášky
Nejmenší délka, od které si rybu smíte ponechat. Uživatel revíru může míru zvýšit, platnou hodnotu hledejte v povolence a rybářském řádu.
Měří se celková délka od předního konce hlavy po konec nejdelšího paprsku ocasní ploutve (§ 12 odst. 4). Bez lovné míry jsou například ouklej obecná, karas stříbřitý, okoun říční, plotice obecná, mřenka mramorovaná a invazní druhy.
Před lovem a po lovu
Rybářský lístek a povolenku mějte při lovu u sebe a předložte je při kontrole (§ 12 zákona). Zkontrolujte jejich platnost.
Před zahájením lovu zapište datum a číslo revíru (č. 3-1350-4-1), po lovu počet a hmotnost úlovků (§ 14 písm. d zákona). Lov bez zápisu je přestupek.
Stav k 6. 11. 2026: zákon č. 216/2018 Z. z. o rybářství (znění od 1. 1. 2022) a vyhláška č. 381/2018 Z. z. (znění od 1. 1. 2019); novější znění jsme nenašli. Zákon se může změnit, platné znění najdete na Slov-Lex (zákon) a Slov-Lex (vyhláška).
Kdo spravuje revír Jasenica
Správce, uživatel a organizace, která vydává povolenky
Čára zobrazuje průběh revíru podle dat Rybárske revíry 2026. Přístupová místa a přesné hranice si ověřte na místě.
62
Index lovných míst
Členitý tok
Kolik různých stanovišť tok nabízí: zákruty, střídání proudů, ústí přítoků a úkryty u břehu. Vyšší číslo znamená víc míst, kde se ryby drží, ne víc ryb.
Meandry a zákrutyklikatost 1,1326
Tok je spíše přímý nebo upravený, tůní v zákrutách je méně.
Střídání proudů a tůníspád 15,9 ‰88
Spád se po délce mění: proudy se střídají s klidnými úseky a tůněmi.
Stín a úkryty u břehuStinný, 41–70 %85
Stromy a keře u vody dávají stín, kořeny a padlé kmeny, pod kterými se ryby drží.
Místa u vody, ústí přítoků a spád
Kde se dostanete k vodě, kde ústí přítoky a kde hrozí nebezpečí
Výškový profil toku
Výškový profilJak se mění nadmořská výška toku po proudu. Počítá se z digitálního modelu reliéfu (desítky metrů), nikoli z měření hladiny, proto je orientační, zejména u úzkých potoků.
Rychlý tokPodhorský potok: rychlá voda, kamenité dno, peřeje a tůně pod nimi. Typické pstruhové vody.
Výškový profil revíru po proudu: od 620 do 457 m n. m. na 10,3 km.Po proudu, od horního konce revíru (vlevo) k dolnímu
Nejvyšší bod
625 m n. m.
Nejnižší bod
446 m n. m.
SpádSpádRozdíl nadmořské výšky mezi horním a dolním koncem revíru v metrech. Čím větší spád na kratší délce, tím rychlejší voda.
179 m
SklonSklon tokuSpád na kilometr v promile (‰, metry na kilometr). Do 2 ‰ je pomalá nížinná řeka, 5 až 10 ‰ podhorská řeka (lipan, pstruh), nad 10 ‰ rychlý potok.
17 ‰
KlikatostKlikatostDélka toku vydělená vzdáleností jeho konců vzdušnou čarou. 1,0 je přímý tok, nad 1,3 výrazně meandruje. Meandry vytvářejí tůně pod břehy a mělčiny v úsecích mezi nimi.
1,13
Dno a podloží podle map
Z čeho je dno a břehy: hornina, sedimenty a jejich vliv na vodu
Dno a podloží
Dno a podloží (ŠGÚDŠ)Podloží pod vodou podle hydrogeologické mapy Slovenska 1 : 50 000 (ŠGÚDŠ). Udává, zda je okolí štěrkové, písčité, jílovité, bahnité nebo skalnaté.
Jíly a hlíny
Voda se po dešti rychle zakalí a ryby hledají potravu více čichem.
Skalní podloží, kamenité 14 %
Štěrky 29 %
Jíly a hlíny 57 %
Prameny a vývěry
3v okruhu 1 km
Prameny a vývěry podzemní vody přivádějí do toku chladnější vodu v létě a teplejší v zimě, ryby se u nich v extrémním počasí zdržují.
Podle geologické mapy: fluviálne sedimenty: litofaciálne nečlenené nivné hliny, alebo piesčité až štrkovité hliny dolinných nív a nív horských potokov, holocén | biotitické granodiority, paleozoikum – hercýnske granitoidy (starší karbón)
Popis revíru uvádí dno: písky, geologická mapa ukazuje něco jiného; popis revíru je přesnější.
Mapa ukazuje geologii podloží, nikoli přesné dno na místě. Skutečný materiál dna se může lišit, zejména u nánosů.
Terén ve 3D
Načítám 3D model terénu…
Ryby a úlovky
Jaké ryby tu žijí, co se tu chytilo, čím se zarybňuje, kterým druhům voda vyhovuje a co ryby žerouDoložené druhy1Dnes najlepšie
V revíru Jasenica evidujeme 1 lovný druh ryb.Z nich 1 druh je v zarybňovacím plánu.
Vhodnost vody pro kaprové, pstruhové a lipanové ryby podle jejích vlastností
Vhodnost vody pro typ revíru
Vhodnost vody pro typ revíruIndex 0 až 100: jak dobře vlastnosti vody odpovídají nárokům pstruha, lipana nebo kapra podle typu revíru. Není to předpověď záběrů ani údaj o tom, jaké ryby tam žijí.
Nejvhodnější voda pro pstruhy
Voda patří mezi horních 10 % z 461 pstruhových revírů s údaji.
Nejlépe vyhovuje: pásmo toku
Spolehlivost střední: použili jsme 5 údajů o vodě, ostatní chybí a do hodnocení nevstupují.
Pásmo tokuStupeň důkazů: Částečně podloženo
sklon 17 ‰, 535 m n. m. → pstruhové pásmo
Podle sklonu a nadmořské výšky leží tok v oblasti, která odpovídá pstruhovému pásmu. Pro pstruhy je to přirozené pásmo.
Co o tom víme
Evropské toky se od pramene k ústí člení na pásma s typickými rybami: pstruhové, lipanové, parmové a nížinné; určuje je hlavně spád a velikost toku (Huet 1959), pásma lze použít i k hodnocení stavu toků (Aarts a Nienhuis 2003). Pásmo odhadujeme ze spádu čáry revíru a nadmořské výšky; je to zjednodušení bez šířky toku. Shoda pásma s typem revíru přidává do kvality +1, výrazný nesoulad −1.
Zdroje: Huet 1959; Aarts a Nienhuis 2003
100
Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 11,1 °dH (2,0 mmol/l vápníku a hořčíku), atlas ŠGÚDŠ
Středně měkká voda: produktivita je průměrná.
Co o tom víme
Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruha byla vyšší ve vápencových tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006), index z rozpuštěných látek a hloubky předpovídá výlov ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie hustotu pstruhů nezměnila (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázali, že s produkcí ryb souvisí spíše primární produkce. Proto jen ±1 bod. Tvrdost je z atlasu ŠGÚDŠ, ne z měření v daném revíru; nahrazuje samostatně hodnocené horniny povodí.
Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974
90
Kyselost vody (pH)Stupeň důkazů: Částečně podloženo
pH 8,0, atlas ŠGÚDŠ
pH je v rozmezí, ve kterém se rybám běžně daří.
Co o tom víme
Zhruba pod pH 6 ryby trpí a pstruzi s lipany jsou citlivější než kaprovité ryby (Alabaster a Lloyd 1982); v kyselé měkké vodě se z půdy uvolňuje hliník, který poškozuje žábry (Gensemer a Playle 1999). pH z atlasu je modelový odhad, proto je snížení jen −1 nebo −2, a to jen tam, kde nemáme měření pH (to hodnotí samostatný faktor).
Zdroje: Alabaster a Lloyd 1982; Gensemer a Playle 1999
100
MineralizaceStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 312 mg/l, atlas ŠGÚDŠ
Střední mineralizace odpovídá produktivním tokům a nádržím.
Co o tom víme
Rozpuštěné látky (mineralizace) souvisejí s úživností vody, proto je Ryder použil k odhadu produkce ryb v jezerech (Ryder 1965, Ryder a kol. 1974). Downing a kol. (1990) však ukázali, že s produkcí ryb lépe souvisí primární produkce. Do skóre nevstupuje, jen do indexu vhodnosti.
Zdroje: Ryder 1965; Ryder a kol. 1974; Downing a kol. 1990
99
Kovy v sedimentuStupeň důkazů: Částečně podloženo
0 prvků mezi 10 % nejvyšších na Slovensku (atlas ŠGÚDŠ 1999)
Žádný z toxických prvků v říčních sedimentech nepatří mezi nejvyšší hodnoty.
Co o tom víme
Toxicita kovů pro ryby klesá s tvrdostí vody, protože vápník soutěží s kovem o vazebná místa na žábrách (Pagenkopf 1983). Atlas ŠGÚDŠ uvádí pouze pořadí mezi toky, nikoli koncentraci srovnatelnou s limitem (MacDonald a kol. 2000). V tvrdé vodě tedy hodnotíme kovy mírněji, v měkké vodě přísněji.
Zdroje: Pagenkopf 1983; Gensemer a Playle 1999; MacDonald a kol. 2000
100
Jak by tato voda vyhovovala jednotlivým typům
Pstruh90
Lipan82
Kapr48
Stejné údaje o vodě vyhodnocené pro nároky pstruha, lipana a kapra. Revír je veden jako pstruhový revír, zvýrazněn je jeho typ.
Index 0 až 100 porovnává vlastnosti vody s požadavky daného druhu (60 je neutrální hodnota, 100 ideální). Slovní hodnocení vzniká porovnáním s ostatními revíry stejného typu, protože většina slovenských vod má pro svůj druh dobré hodnoty. Index neovlivňuje, zda se ryby v revíru skutečně vyskytují (o tom rozhoduje zarybňování a správce). Tvrdost, pH a mineralizace z atlasů jsou historické a modelové odhady. Do skóre podmínek a kvality revíru se z toho promítá jen malá část (tvrdost ±1, kyselost podle atlasu −2 až 0, shoda pásma toku ±1 do kvality).
Potrava ryb: vodní hmyz
Co ryby v této vodě žerou a podle čeho volit nástrahu či mušku
Vodní hmyz
Rojení vodního hmyzu (iNaturalist)Kolik pozorování jepic, pošvatek a chrostíků lidé v okolí zaznamenali v tomto měsíci v porovnání s ročním průměrem. Pro muškaře je to náznak vývinu hmyzu.
Málo hmyzulistopad: 0,0× průměrný měsíc
Led
Úno
Bře
Dub
Kvě
Čer
Čvc
Srp
Zář
Říj
Lis
Pro
Jepice0Jepice: suchá muška na hladině, zejména při soumraku.
Chrostíci0Chrostíci: večer a v noci u břehu, hodí se i nymfa a mokrá muška.
Pošvatky0Pošvatky: čisté, studené potoky, často už koncem zimy a brzy na jaře.
0,0× průměrný měsíc, 0 z 45 pozorování za rok, iNaturalist.
Pozorování přidávají lidé z okolí, nejsou to měření u vody. Ukazují, kdy se vodní hmyz obvykle objevuje, a hodí se zejména při lovu na mušku.
Voda teď
Vodní stav a průtok, teplota vody, led na hladině, plocha hladiny, průhlednost, vodní květ a zarůstání podle družiceTeplota vody3,8 °CHladinaHladina klesá
Plochu hladiny, průhlednost vody, vodní květ a led na revíru Jasenica sledujeme z družic Sentinel.Vodní stav pre revír Jasenica meria stanica SHMÚ.Teplotu vody měří stanice SHMÚ.
Vodní stav, teplota vody a průtok na revíru Jasenica
Měření SHMÚ, odhad teploty vody a modelovaný průtok
Hladina vody
Hladina vodyVodní stav na nejbližším vodočtu SHMÚ v centimetrech nad nulou vodočtu. Je to stav vody na stanici, nikoliv hloubka vody na revíru.
Hronská Breznica – Jasenica · hladina ustálená
Hladina klesá.Vývoj hladinyMírně stoupající voda vyplavuje potravu z břehů a aktivuje ryby, tlačí se do tišin a za překážky. Rychlé stoupání přináší zákal a ryby neberou, po povodni klesající voda záběry často utlmí. Klesající voda stahuje ryby zpět do koryta. Zkuste hlubší místa a hrany proudu.
Vodní stav na vodočtu, poslední dny (cm)Vývoj vodního stavu: od 13. 11. 12:45 do 14. 11. 12:45. Naposledy 31 cm, nejméně 31, nejvíce 44 cm.
Hladina je měřena na vodočtu SHMÚ, není to hloubka vody na revíru. Barevné čáry označují stupně povodňové aktivityStupně povodňové aktivitySHMÚ vyhlašuje pro vodočty tři stupně: 1. bdělost, 2. pohotovost, 3. ohrožení. Při vyšším stupni je lov nebezpečný..
Teplota vody
Teplota vodyRyby jsou studenokrevné a teplota vody řídí jejich trávení. Pod 8 °C se metabolismus zpomaluje, při 15–22 °C vrcholí aktivita, nad 25 °C klesá kyslík.
0815222530°C
Studená voda. Metabolismus ryb je zpomalený. Pomáhají jemné nástrahy a minimum krmiva.
Teplota vody, poslední dny (°C)Vývoj teploty vody: od 13. 11. 12:45 do 14. 11. 12:45. Naposledy 3,8 °C, nejméně 2,8, nejvíce 6,3 °C.
Pod 8 °C: zpomalený metabolismus
8–15 °C: aktivita roste
15–22 °C: vrchol potravní aktivity
22–25 °C: aktivita klesá
Nad 25 °C: málo kyslíku
Z vesmíru: co ukazují družice Copernicus
Sentinel-2 (optika) a Sentinel-1 (radar), obnovuje se přibližně každých 6 dní
ZarůstáníČistá hladina
LedBez ledu
Tok je užší než bod družice (10 m). Hodnoty se proto berou z pásu kolem čáry revíru a z bodů, ve kterých se mísí voda s břehem, takže jsou pouze orientační a mohou ukazovat i břeh. Plocha hladiny se u toku nehodnotí a odhady nad vodou se na snímku ukážou pouze tam, kde je tok širší než bod družice.
Zarůstání hladinyPodíl plochy revíru, na které družice vidí zelenou vegetaci (index NDVI nad 0,3): plovoucí a vynořené rostliny a rákos u břehu.
0 % plochyČistá hladina
čistá
částečně
výrazně
silně
Podíl plochy se zelenou vegetací (rostliny na hladině a těsně pod ní, rákos u břehu).
U břehů se může započítat také pruh rákosu, proto se hodnoty na malých plochách mohou zdát vyšší.
Sentinel-2, 5. 11. 2026, bez oblačnosti 100 % plochy
Led na hladině
Led na hladiněPodíl plochy, na které družice vidí led nebo sníh. Tloušťku ani nosnost ledu nedokáže určit.
0 % plochyBez ledu
bez ledu
částečně
většinou
celé
Podíl plochy, na které satelit vidí led nebo sníh. Za posledních 20 dní byl nejvyšší 0 %.
Satelit nezjistí tloušťku ani nosnost ledu. Na led nikdy nevstupujte podle tohoto údaje.
Sentinel-2, 5. 11. 2026, bez oblačnosti 100 % plochy
Údaje se ukládají od 27. 8. 2026 (13 období po 5 dnech), v grafech je vidět jejich vývoj. Stáhnout historii (CSV)
Odhady ze satelitních snímků s rozlišením 10 až 20 m, ne měření ve vodě. Ovlivňují je mraky, stíny, vítr a břehy. Nepoužívejte je k rozhodování o koupání ani o vstupu na led. Údaje: Obsahuje upravená data Copernicus Sentinel 2026, ESA, Copernicus Data Space Ecosystem; poslední ukazatele vody jsou spočítány z týchž snímků Sentinel-2 v otevřených datech na AWS (Registry of Open Data, rozlišení 20 m). Postup je v Metodice.
Kvalita a čistota vody
Kyslík, pH a tvrdost, živiny, znečištění, čistírny odpadních vod, skládky a zátěže v okolí, podzemní vodaIndex kvalityČistá voda81
Index kvality vody revíru Jasenica je 81 ze 100.Vychází z 3 okruhů údajů z měření a registrů v okolí.
81
Index kvality vody
Čistá voda
Pět pilířů z měření a registrů. Pilíř bez údajů se do indexu nepočítá, proto se podívejte i na spolehlivost údajů.
Kyslíkbez údajů–
K tomuto pilíři u revíru nemáme měření ani záznam v registru.
Znečištění vodyDusík v podzemní vodě (SHMÚ): dusičnany typicky 13,1 mg/l (norma 50), amonné ionty nad normou na 1 ze 8 stanic79
Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok a nese dusík z polí a odpadu. Dusičnany živí řasy a přispívají k nočním propadům kyslíku, dusitany jsou pro ryby jedovaté. Dusitany a amonné ionty mohou být v hluboké podzemní vodě i přirozené, proto za ně platí nejvýše jeden bod. Spolehlivost údajů je 100 % (8 stanic do 10 km, nejbližší 1,3 km, údaje z roku 2025), úprava se započítala celá.
Živiny a vodní květbez údajů–
K tomuto pilíři u revíru nemáme měření ani záznam v registru.
Zdroje znečištění v okolíSesuvy v okolí: 17 sesuvů a svahových deformací do 3 km, ŠGÚDŠ72
Sesuvy přinášejí do potoka jemný sediment, který po deštích kalí vodu a zanáší trdliště lososovitých ryb. Registr eviduje i staré ukončené sesuvy, proto je snížení jen malé.
Kyselost a tvrdostTvrdost vody: ≈ 11,1 °dH, atlas ŠGÚDŠ100
Tvrdší povodí bohaté na vápník dává produktivnější vodu, ve které pstruzi a lipani lépe rostou.
Kyslík má váhu 30 %, znečištění vody 25 %, živiny a vodní květ 20 %, zdroje v okolí 15 %, kyselost a tvrdost 10 %. Podrobná měření jsou na kartách níže.
Co znamená kvalita vody pro ryby a rybolov
Shrnutí: voda a kyslík, znečištění a život u vody a o kolik posouvají skóre podmínek
Co z toho vyplývá
Veřejné zdroje ve skóre podmínekÚdaje o kyslíku, živinách, hloubce nádrže, velikosti toku, dnu, druzích ryb a rojení hmyzu mírně upraví skóre „Podmínky k lovu“. Každá úprava je v rozboru skóre vidět zvlášť.
Veřejné údaje o této vodě skóre aktivity téměř nemění.
Nejvíce pomáhá: Tvrdost vody +1
Nejvíce ubírá: Dno podle geologie −1
Posoudili jsme 18 faktorů, skóre mění 4 z nich. Úpravy jsou v rozsahu od −14 do +12 bodů, aby nepřevážily počasí a teplotu vody. Započítávají se do skóre, řazení i filtrů.
Voda a kyslík+1
Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza
≈ 11,1 °dH, atlas ŠGÚDŠ
Tvrdší povodí bohaté na vápník dává produktivnější vodu, ve které pstruzi a lipani lépe rostou.
Co o tom víme
Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruha byla vyšší ve vápencových tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006), index z rozpuštěných látek a hloubky předpovídá výlov ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie hustotu pstruhů nezměnila (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázali, že s produkcí ryb souvisí spíše primární produkce. Proto jen ±1 bod. Tvrdost je z atlasu ŠGÚDŠ, ne z měření v daném revíru; nahrazuje samostatně hodnocené horniny povodí.
Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974
+1
Znečištění−1
Dusík v podzemní vodě (SHMÚ)Stupeň důkazů: Částečně podloženo
dusičnany typicky 13,1 mg/l (norma 50), amonné ionty nad normou na 1 ze 8 stanic
Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok a nese dusík z polí a odpadu. Dusičnany živí řasy a přispívají k nočním propadům kyslíku, dusitany jsou pro ryby jedovaté. Dusitany a amonné ionty mohou být v hluboké podzemní vodě i přirozené, proto za ně platí nejvýše jeden bod. Spolehlivost údajů je 100 % (8 stanic do 10 km, nejbližší 1,3 km, údaje z roku 2025), úprava se započítala celá.
Co o tom víme
Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok. Typická hodnota dusičnanů ze stanic do 10 km (od 25 mg/l mírně, od 50 mg/l, což je norma pro pitnou vodu, výrazně) ukazuje, kolik dusíku voda přináší: živí řasy a přispívá k nočním propadům kyslíku (Camargo a kol. 2005). Dusitany a amonné ionty nad normou na některé stanici přidávají jeden bod, protože dusitany jsou pro ryby jedovaté (Lewis a Morris 1986); v hluboké podzemní vodě mohou být i přirozené, proto jen jeden bod. Úprava se násobí spolehlivostí údajů.
Zdroje: SHMÚ, podzemní vody; Camargo a kol. 2005; Lewis a Morris 1986
−1
Tok, nádrž a dno−1
Dno podle geologieStupeň důkazů: Hypotéza
Jíly a hlíny, ŠGÚDŠ
Jemnozrnné dno není pro pstruhové vody typické, voda se snadněji zakalí.
Co o tom víme
Produkce pstruha je vyšší ve vápencových tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006), ale v irských tocích geologie hustotu pstruhů nezměnila a rozhodovala struktura koryta (Lehane a kol. 2004). Důkazy se rozcházejí, váha je malá.
Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004
−1
Život u vody0
Líhnutí vodního hmyzuStupeň důkazů: Praxe rybářů
0,0× průměrný měsíc, 0 z 45 pozorování za rok, iNaturalist
V tomto měsíci se vodní hmyz vyskytuje málo, rozhoduje spíše potrava u dna.
Co o tom víme
Rybáři loví „podle hmyzu“ (suchá a mokrá muška). Měřená závislost úlovků na rojení není v našich zdrojích doložena.
0
Skóre nemění
Pro tyto faktory chybějí údaje nebo jsou v běžném rozsahu:
Rozpuštěný kyslík
Živiny ve vodě
Kyselost vody (pH)
Kyselost vody podle atlasu
Amonné ionty ve vodě
Teplota vody pro původní druhy
Povrchová voda (SHMÚ)
Škodlivé látky v podzemní vodě
Železo v podzemní vodě
Chloridy v podzemní vodě
Studená podzemní voda
Čistírny odpadních vod
Velikost vodního toku
Invazní druhy poblíž
Pravidla jsou orientační a vycházejí z rybářské praxe a vědeckých studií, u každého faktoru je vidět, jak dobře je podložen. Počasí, tlak vzduchu a teplota vody mají na skóre větší vliv než tyto údaje.
Chemie vody, sedimenty a zátěže v okolí
pH a tvrdost, stopové prvky ve vodě a sedimentu, skládky a ekologické zátěže, vrty s rozbory (ŠGÚDŠ)
Voda podle atlasu
pH 8,0modelový odhad
typ vody Ca–Mg–HCO₃–SO₄
Mineralizace 312 mg/l, středně tvrdá voda (11,1 °dH). Interpolace měření Geochemického atlasu SR, ne měření v toku.
Prvky v říčních sedimentech
0 z 15prvků v horních 10 %
nejvyšší: Kadmium 0,321 mg/kg
Poloha nejvýše postaveného prvku mezi vzorkovými body na tocích na Slovensku: 73. percentil. Interpolace Geochemického atlasu říčních sedimentů.
do 50 %
50–75
75–90
90–99
nad 99
Stopové prvky ve vodě toku
0 z 8ukazatelů v horních 5 %
nejvyšší: Kadmium 0,300 μg/l
Poloha nejvyšší naměřené hodnoty v rozdělení všech vzorků povrchových vod na Slovensku: 90. percentil (Jasenica).
do 50 %
50–75
75–90
90–99
nad 99
Vrty a rozbory podzemní vody
85vrtů do 3 km
467 rozborů vody v okolí
Z toho 85 s archivní zprávou Geofondu. Vrty jsou hydrogeologické, geologické, inženýrskogeologické a jiné.
Ekologické zátěže a skládky
19lokalit do 3 km
19 skládek
V pásmu 3 km není registrována ekologická zátěž; skládky jsou jen evidované.
Chemismus vody a sedimentů je modelový odhad z interpolovaných map Geochemického atlasu SR, ne aktuální monitoring ani měření v toku. Blízkost zátěže nebo skládky neznamená, že z ní do vody unikají látky. Polohy objektů jsou na mapě ve widgetu Geologie a geofyzika.
Podzemní voda
Stanice v okolí a naměřené hodnoty
Podzemní voda v okolí
Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.
Podzemní voda do 10 km (8 stanic)
Ivancinaokres Turčianske Teplice · vrt nebo studna · 1,3 km od revíru
látky z lidské činnosti
2017 až 2025
V roce 2025 bylo překročeno:
Poměr NO3 k NO2
Dusičnany
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 6. 10. 2025 (2 odběry, u každé látky nejvyšší hodnota roku)
Dusičnany52 mg/l
Amonné ionty< 0,01 mg/l
Dusitany< 0,01 mg/l
Železo0,004 mg/l
Chloridy57,6 mg/l
Hliník15 % normy
Duboveokres Turčianske Teplice · vrt nebo studna · 2,6 km od revíru
pouze přírodní látky
2017 až 2025
V roce 2025 bylo překročeno:
Mangan
Železo celkové
TOC
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 8. 10. 2025 (2 odběry, u každé látky nejvyšší hodnota roku)
Dusičnany< 1 mg/l
Amonné ionty0,2 mg/l
Dusitany< 0,01 mg/l
Železo17,4 mg/l
Chloridy10,8 mg/l
Arsen11 % normy
Jazernica – Jazerookres Turčianske Teplice · pramen · 3,4 km od revíru
bez překročení v 2025
2017 až 2025
Naposledy v roce 2023 bylo překročeno:
Poměr NO3 k NO2
Dusičnany
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 29. 4. 2025
Dusičnany13,1 mg/l
Amonné ionty< 0,01 mg/l
Dusitany< 0,01 mg/l
Železo< 0,002 mg/l
Chloridy18,7 mg/l
Hliník10 % normy
Ukázat dalších 5
Blazovceokres Turčianske Teplice · vrt nebo studna · 5,3 km od revíru
bez překročení v 2025
2017 až 2025
V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 6. 10. 2025 (2 odběry, u každé látky nejvyšší hodnota roku)
Dusičnany10,1 mg/l
Amonné ionty< 0,01 mg/l
Dusitany< 0,01 mg/l
Železo0,003 mg/l
Chloridy18,8 mg/l
Hliník15 % normy
Nitrianske Pravnookres Prievidza · vrt nebo studna · 5,7 km od revíru
pouze přírodní látky
2017 až 2025
V roce 2025 bylo překročeno:
Mangan
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 31. 3. 2025
Dusičnany< 1 mg/l
Amonné ionty0,48 mg/l
Dusitany0,02 mg/l
Železo0,2 mg/l
Chloridy6,4 mg/l
Arsen12 % normy
Nedozeryokres Prievidza · vrt nebo studna · 5,8 km od revíru
bez překročení v 2025
2017 až 2025
Naposledy v roce 2024 bylo překročeno:
Mangan
Železo celkové
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 29. 9. 2025 (2 odběry, u každé látky nejvyšší hodnota roku)
Dusičnany29,3 mg/l
Amonné ionty< 0,01 mg/l
Dusitany< 0,01 mg/l
Železo< 0,002 mg/l
Chloridy17,9 mg/l
Arsen18 % normy
Mala Causaokres Prievidza · vrt nebo studna · 6,6 km od revíru
pouze přírodní látky
2017 až 2025
V roce 2025 bylo překročeno:
Amonné ionty
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 2. 4. 2025
Dusičnany< 1 mg/l
Amonné ionty2,24 mg/l
Dusitany< 0,01 mg/l
Železo0,044 mg/l
Chloridy1,3 mg/l
Klastor pod Znievomokres Martin · vrt nebo studna · 7,2 km od revíru
bez překročení v 2025
2017 až 2025
V ročenkách 2017 až 2025 není u stanice zaznamenáno překročení normy.
Naměřené hodnoty, rok 2025, odběr 6. 10. 2025 (2 odběry, u každé látky nejvyšší hodnota roku)
Dusičnany13,3 mg/l
Amonné ionty< 0,01 mg/l
Dusitany< 0,01 mg/l
Železo0,004 mg/l
Chloridy2,2 mg/l
Hliník10 % normy
látky z lidské činnosti
pouze přírodní látky
žádné překročení nezaznamenáno
Podzemní voda se do toků dostává jako základní odtok, souvislost s tokem u revíru je proto jen nepřímá. Přirozené látky (železo, mangan, sírany, vodivost) se do hodnocení podle ročenky nepočítají.
Údaje jsou z ročenek SHMÚ (podzemní vody 2017 až 2025).
Podzemní voda: naměřené hodnoty
Podzemní voda v okolí (SHMÚ)Naměřené hodnoty podzemní vody ze stanic do 10 km od revíru (dusičnany, škodlivé látky, amonné ionty, železo, chloridy) a ročenky SHMÚ.
Typická hodnota z 8 stanic podzemní vody do 10 km od revíru (nejbližší 1,3 km), měření z roku 2025. Bližší stanice mají větší váhu. Jde o podzemní vodu u revíru, ne o měření v samotném toku. Norma je limit, který u ukazatele uvádí SHMÚ (pro pitnou vodu); hodnota rovná normě se stejně jako v SHMÚ počítá za překročení. Štítek „někde nad normou“ znamená, že typická hodnota je pod normou, ale alespoň jedna stanice ji přesahuje; která, je uvedeno u dlaždice. Ryby jsou na některé látky citlivější než lidé.
Amonné ionty
0,005mg/l
někde nad normou
Norma 0,5 mg/l. Rozmezí 0,005 až 2,24 mg/l, 8 stanic. Nad normou: 1 z 8 (Mala Causa, 6,6 km od revíru).
Dusitany
0,005mg/l
hluboko pod normou
Norma 0,5 mg/l. Rozpětí 0,005 až 0,02 mg/l, 8 stanic.
Dusičnany
13,1mg/l
někde nad normou
Norma 50 mg/l. Rozmezí 0,5 až 52 mg/l, 8 stanic. Nad normou: 1 z 8 (Ivancina, 1,3 km od revíru).
Kyslík
3,39mg/l
méně kyslíku
Značka na ciferníku: 9 mg/l, vodítko pro lososovité vody. Rozmezí 0,07 až 9,13 mg/l, 8 stanic.
Teplota vody
10,1°C
mírná
Rozmezí 9,55 až 13,2 °C, 8 stanic.
pH
7,36
vhodné pro ryby
Rozmezí 6,94 až 8,39, 8 stanic.
Tvrdost vody
3,72mmol/l
tvrdá
Rozmezí 0,38 až 3,8 mmol/l, 8 stanic.
Železo
0,004mg/l
někde nad normou
Norma 0,2 mg/l. Rozmezí 0,001 až 17,4 mg/l, 8 stanic. Nad normou: 1 z 8 (Dubove, 2,6 km od revíru).
Mangan
0,001mg/l
někde nad normou
Norma 0,05 mg/l. Rozmezí 0,001 až 0,32 mg/l, 8 stanic. Nad normou: 2 z 8 (nejvyšší: Dubove, 2,6 km od revíru).
Chloridy
17,9mg/l
hluboko pod normou
Norma 250 mg/l. Rozpětí 1,3 až 57,6 mg/l, 8 stanic.
Sírany
26,4mg/l
hluboko pod normou
Norma 250 mg/l. Rozpětí 13,2 až 181 mg/l, 8 stanic.
Vodivost
65,9mS/m
blízko normy
Norma 125 mS/m. Rozmezí 37,1 až 81,2 mS/m, 8 stanic.
Kovy a polokovy
12% normy
pod normou
Nejvyšší: Arsen 1,8 µg/l (18 % normy, 5,8 km od revíru). 8 stanic.
Rozpouštědla a benzen
0% normy
nezjištěno
Pod mezí stanovitelnosti: látky z této skupiny se ve vzorcích nezjistily. 1 stanice.
PAU (spalování, ropné látky)
0% normy
nezjištěno
Pod mezí stanovitelnosti: látky z této skupiny se ve vzorcích nezjistily. 5 stanic.
Jak to působí na ryby a vodu
Amonné ionty
Samotné amonné ionty nejsou tak jedovaté, ale část z nich se podle pH a teploty mění na amoniak (NH₃), který poškozuje žábry a stresuje ryby. Čím vyšší pH a teplota, tím více amoniaku (Emerson a kol. 1975). Zrušená směrnice 2006/44/ES uváděla jako vodítko nejvýše 0,04 mg/l amonných iontů pro lososovité vody a 0,2 mg/l pro kaprovité.
Dusitany
Dusitany jsou pro ryby jedovaté: přes žábry se dostanou do krve a přemění hemoglobin na methemoglobin, který kyslík nepřenáší, takže se ryby „dusí“ i v okysličené vodě. Nejcitlivější jsou lososovité ryby; chloridy ve vodě toxicitu snižují (Lewis a Morris 1986). Směrnice 2006/44/ES uváděla vodítko 0,01 mg/l pro lososovité vody.
Dusičnany
Dospělým rybám dusičnany neškodí hned, ale živí řasy a rostliny, a tak přispívají k přehnojení a nočním propadům kyslíku. Pro citlivé vodní živočichy (lososovité ryby, obojživelníky, některé bezobratlé) doporučují Camargo a kol. (2005) držet dusičnany pod 2 mg dusíku na litr, což je asi 9 mg/l dusičnanů.
Kyslík
Ryby, zejména lososovité, potřebují hodně kyslíku. Směrnice 2006/44/ES uváděla pro lososovité vody vodítko 9 mg/l (alespoň v polovině měření) a nikdy méně než 7 mg/l. Podzemní voda z hlubších vrstev ho mívá méně; v toku se pak dosytí kyslíkem až po vývěru na povrch.
Teplota vody
Podzemní voda má během roku téměř stálou teplotu. Přítok z pramenů proto může v létě tok ochlazovat a v zimě oteplovat, a takové úseky bývají útočištěm pro chladnomilné ryby (Hayashi a Rosenberry 2002).
pH
Ryby snášejí pH přibližně od 6 do 9 (směrnice 2006/44/ES). Mimo tento rozsah se poškozují žábry a mění se jedovatost amoniaku a kovů.
Tvrdost vody
Tvrdší voda (více vápníku a hořčíku) je pro ryby příznivější: vápník chrání žábry a snižuje toxicitu kovů, například mědi a zinku (Pagenkopf 1983), a drží stabilní pH. Měkká voda je citlivější na kovy i na okyselení.
Železo
Železo je v podzemní vodě z hloubky rozpuštěné. Když voda vyjde na vzduch, oxiduje a vysráží se jako hnědé vločky, které zalepují žábry, pokrývají štěrk s jikrami a bezobratlými a ničí úkryty (Vuori 1995).
Mangan
Mangan je v hlubší podzemní vodě přirozený. Pro ryby bývá méně významný než železo, norma platí hlavně kvůli chuti a barvě pitné vody.
Chloridy
Chloridy pocházejí z posypové soli, hnojiv a odpadu. Americká agentura EPA (1988) určila pro dlouhodobou ochranu vodních živočichů 230 mg/l a pro krátkodobou 860 mg/l.
Sírany
Sírany jsou v podzemní vodě běžné, pocházejí z hornin (například sádrovce), z hnojiv i z dolů. Spolu s chloridy zvyšují mineralizaci vody; norma 250 mg/l je určena pro pitnou vodu.
Vodivost
Vodivost ukazuje celkové množství rozpuštěných solí. Vyšší hodnota je v podzemní vodě často přirozená (vápence, sádrovec), ale prudké zvýšení v toku ukazuje na přítok solí ze silnic, dolů nebo odpadu.
Kovy a polokovy
Měď, zinek, nikl, kadmium a rtuť jsou pro ryby jedovaté už při nízkých koncentracích, v měkké vodě více než v tvrdé (Pagenkopf 1983). Norma pro podzemní vodu je určena pro pitnou vodu, ne pro ryby.
Rozpouštědla a benzen
Chlorovaná rozpouštědla (například tetrachlorethen) a benzen pocházejí z průmyslu, čistíren a čerpacích stanic. Jsou jedovaté a v podzemní vodě se rozkládají pomalu.
PAU (spalování, ropné látky)
PAU vznikají při spalování a únících ropných látek. Norma pro benzo(a)pyren (0,01 µg/l) je pro pitnou vodu velmi přísná, protože jde o karcinogen.
Zdroje
Camargo, J. A., Alonso, Á., Salamanca, A. (2005): Nitrate toxicity to aquatic animals: a review with new data for freshwater invertebrates. Chemosphere 58, 1255–1267.
Lewis, W. M., Morris, D. P. (1986): Toxicity of nitrite to fish: a review. Transactions of the American Fisheries Society 115, 183–195.
Emerson, K., Russo, R. C., Lund, R. E., Thurston, R. V. (1975): Aqueous ammonia equilibrium calculations: effect of pH and temperature. Journal of the Fisheries Research Board of Canada 32, 2379–2383.
Směrnice 2006/44/ES o kvalitě sladkých vod, které vyžadují ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb (zrušena v roce 2013; její hodnoty zde uvádíme jen jako odborné vodítko).
Vuori, K.-M. (1995): Direct and indirect effects of iron on river ecosystems. Annales Zoologici Fennici 32, 317–329.
Pagenkopf, G. K. (1983): Gill surface interaction model for trace-metal toxicity to fishes: role of complexation, pH, and water hardness. Environmental Science & Technology 17, 342–347.
U.S. EPA (1988): Ambient Water Quality Criteria for Chloride. EPA 440/5-88-001.
Hayashi, M., Rosenberry, D. O. (2002): Effects of ground water exchange on the hydrology and ecology of surface water. Ground Water 40, 309–316.
O revíru a toku
Poloha a délka revíru, charakter toku, povodí, popis od organizace a historické družicové snímkyKrajŽilinský kraj80
Revír Jasenica má číslo 3-1350-4-1.Spolehlivost údajů o revíru je 80 ze 100.
Číslo revíru3-1350-4-1
Poloha, charakter a povodí revíru Jasenica
Kde revír leží, jaký je to typ vody, jaké má povodí a co o něm píše organizace
HloubkaHloubkaNejvětší hloubka z popisu revíru. Mělčiny se rychle prohřívají a jsou bohaté na potravu, hluboké jámy dávají úkryt a stabilnější teplotu.0,2 m
DnoDnoMateriál dna určuje, jaké ryby se zde drží a kde nacházejí potravu. Rybí pásma lze rozeznat podle dna: kamenité, štěrkovité, písčité až bahnité.písčité
Linie tokuLinie tokuTvar toku shora. V zatáčkách je pod vnějším břehem hluboký výmol a pod vnitřním mělká lavice; členitý tok má více úkrytů a změn hloubky.zvlněná
ZastíněníZastíněníPodíl hladiny ve stínu. Stín snižuje letní teploty vody, dodává hmyz a úkryty; slunečný úsek se rychleji prohřívá a více zarůstá.50%
PorostPorostDřevinný a bylinný porost břehů. Kořeny a větve vytvářejí úkryty, z listů a větví padá potrava. Určuje i to, kde se dá nahazovat a kde se montáž zachytává.vrba, olše, smrk
Příčné stavbyPříčné stavbyJezy, stupně a prahy zadržují vodu a brání rybám v migraci. Pod nimi vzniká hluboký vývar s okysličenou vodou.žádné
Co to znamená pro rybářevysvětlení dna, porostu, linie a dalších údajů tohoto revíru
Hloubka: Mělký, do 1 m
Rychle se prohřívá i ochlazuje. Ryby jsou plaché, pomáhá tichý přístup a jemná montáž.
Dno: Písčité dno
Mělčí úseky s menším počtem úkrytů. V nížinných tocích se střídají s bahnitými; ryby se drží u břehů, kořenů a překážek.
Linie toku: Zvlněná linie
Výrazné zákruty. Pod vnějším břehem bývá hluboká jáma, na vnitřní straně mělká štěrková nebo písečná lavice.
Zastínění: Stinný, 41–70 %
V létě chladnější voda, více padajícího hmyzu a úkrytů. Bývá dobrým místem pro pstruhy a lipany.
Porost: Vrba
Roste u vody, kořeny zpevňují břeh a vytvářejí úkryty pod hladinou. Větve visí nad vodou, dávají stín a hmyz.
Porost: Olše
Typická dřevina břehů potoků a řek. Hustý kořenový systém vytváří podmyté břehy a úkryty, listí se rychle rozkládá.
Porost: Smrk
Běžný u horských a podhorských potoků. Celoroční stín a chladnější, často kyselější voda.
Příčné stavby: Bez příčných staveb
Ryby se mohou volně přesouvat po toku, úsek je plynulejší.
Výklad je obecný a vychází z popisu revíru v datech a z běžné rybářské praxe. Skutečné podmínky na místě se mohou lišit, před lovem je zkontrolujte.
Povodí a nádrž
Hloubka nádrže (HydroLAKES)Průměrná hloubka, objem a doba zdržení vody v nádrži z databáze HydroLAKES (WWF). Hloubka je odhadnuta modelem z okolního terénu, takže je orientační.
Tok z databáze HydroRIVERSspárovaný s revírem, odchylka čáry kolem 130 m
Povodí nad místemVelikost toku (HydroRIVERS)Plocha povodí nad místem, řád toku a průměrný průtok z databáze HydroRIVERS (WWF). Určuje, zda jde o potok, řeku nebo velkou řeku.
44 km²potok
Průměrný průtok
0,36 m³/smodelová hodnota
Řád toku (Strahler)
1horní tok, drobný přítok
Sklon koryta
17 ‰Rychlý tok
Údaje jsou z celosvětové databáze s hrubším rozlišením (desítky metrů), proto jsou u malých vod jen orientační. Hloubka a objem jsou modelové průměry.
Historické snímky
Vývoj okolí a přírody od 2018 do 2024: jak se mění břehy, vegetace a krajina kolem vody. Snímky se přepínají samy, listovat můžete i ručně.
Co je u tohoto revíru měřeno přímo u vody, co je podloženo jen částečně, co je odhad z modelu a co chybí. Čím vyšší číslo, tím víc se lze opřít o indexy na této stránce.
měřeno
Teplota vodyMěří ji stanice SHMÚ na této vodě.
měřeno
Vodní stavVodoměrná stanice SHMÚ.
odhad
Počasí a tlakPředpovědní model pro souřadnice revíru, ne měření na břehu.
měřeno
Průhlednost, vodní květ a ledDružice Sentinel-2, poslední použitelný snímek před 9 dny.
částečně
Chemie vodyHodnocení kvality z nejbližšího místa monitoringu SHMÚ.
částečně
Ryby v revíruZarybňovací plán revíru. Úlovky tu zatím nikdo nezapsal.
částečně
Pravidla a povolenkyZákon, vyhláška a seznam revírů. Místní výjimky si ověřte v povolence.
odhad
Poloha revíruPoloha je přibližná, podle popisu hranic revíru.
Geologie a geofyzika
Horniny pod vodou, zlomy a prameny, radon a přirozené záření, magnetické pole, zemětřesení, geotermální energie, doly a ložiska, sesuvy
Horniny, zlomy, radon a geofyzikální měření v okolí revíru Jasenica.
Země pod vodou: geologie, zlomy a radon
Podloží, tok a prameny na mapě, hodnoty v místě vody, geomagnetická aktivita a zemětřesení. Jde o informaci o prostředí; do skóre vstupují jen malé hypotézy označené stupněm jistoty (zlomy a horniny, geomagnetická bouře).
Mapa podloží potřebuje zapnutý JavaScript.
Geologie
Geologická mapa Slovensko 1 : 50 000: horniny pod povrchem, od naplavených štěrků a písků přes jíly až po žuly a vápence. Barvy odpovídají legendě ŠGÚDŠ; po kliknutí do mapy se ukáže popis horniny v daném místě.
Pro rybáře: Štěrkové lavice a kamenité prahy dávají čisté dno a biotop pro candáta, okouna či parmu. Jílovité a bahnité podloží drží potravu pro kapra a cejna. Vápence a dolomity dávají tvrdší, na potravu bohatší vodu než žuly a křemence.
Radonové riziko
Radonové riziko podloží (nízké, střední, vysoké). Vychází z radioaktivity hornin a z puklin. Mapa ukazuje podloží, ne radon ve vodě.
Pro rybáře: Radon je přírodní stopovač podzemní vody. Podloží s vyšším radonovým rizikem (žuly, ruly, tektonické zlomy) bývá místem, kde puklinová voda vytéká na povrch. Většina Slovensko má „střední“ riziko, proto je zajímavé hlavně riziko vysoké.
nízké 36,7 %
střední 63,0 %
vysoké 0,3 %
Uran (eU)
Ekvivalentní uran v povrchových horninách z letecké gama spektrometrie (ppm). Od 4 ppm se podloží obvykle označuje za zvýšené radonové riziko.
Pro rybáře: Vysoký uran je znakem žul, rul a černých břidlic, tedy hornin, ze kterých se do vody dostává radon a rozpuštěné látky. Pro záběr nemá přímý význam, pomáhá číst geologii území.
bez údajů
0 – 1
1 – 2
2 – 3
3 – 4
4 – 5
5 – 7
7 – 35
Gama záření
Dávkový příkon gama záření ve vzduchu (nGy/h) z leteckého měření. Jde o přirozené pozadí podloží, ne o znečištění.
Pro rybáře: Vyšší hodnoty mají horniny bohaté na uran, thorium a draslík (žuly, ruly, flyš s břidlicemi). Je to doplněk k mapě uranu; rybáři hlavně ukazuje, kde se mění podloží.
bez údajů
0 – 20
20 – 40
40 – 60
60 – 80
80 – 100
100 – 140
140 – 180
180 – 220
220 – 999
Magnetika
Anomálie magnetického pole Země (ΔT, v nT) způsobené horninami s magnetickými minerály, například sopečnými horninami, bazalty či amfibolity.
Pro rybáře: Ryby (zejména lososovité a úhoři) vnímají magnetické pole. Zda místní anomálie ovlivňují jejich pohyb a záběr, není prokázáno; bere se to jako hypotéza.
-1 217 – -1 000
-1 000 – -250
-250 – -200
-200 – -190
-190 – -180
-180 – -170
-170 – -160
-160 – -150
-150 – -140
-140 – -130
-130 – -120
-120 – -110
-110 – -100
-100 – -90
-90 – -80
-80 – -60
-60 – -40
-40 – -20
-20 – 0
0 – 10
10 – 20
20 – 30
30 – 40
40 – 50
50 – 70
70 – 100
100 – 150
150 – 200
200 – 250
250 – 300
300 – 400
400 – 500
500 – 600
600 – 700
700 – 800
800 – 900
900 – 1 000
1000 – 1 100
1100 – 1 130
Kliknutím nebo klepnutím do mapy zjistíte hodnotu v daném místě.
Hodnoty v místě vodyRadonové riziko podloží, uran, thorium, draslík, gama záření a magnetická anomálie v jednom místě u vody (na mapě označeno bodem).
Radonové riziko podloží
střední
Běžné pro většinu Slovenska.
nízké
střední
vysoké
Uran (eU)
2,6ppm
běžný
Běžné pozadí hornin.
Thorium (eTh)
7,2ppm
pod průměrem kůry
Přírodní pozadí hornin.
Draslík (K)
1,28%
pod průměrem kůry
Přírodní pozadí hornin.
Gama záření
50nGy/h
kolem světového průměru
Přirozené pozadí podloží.
Magnetická anomálie (ΔT)
-23nT
pod průměrem okolí
Odchylka magnetického pole od průměru okolí.
pod průměremnad průměrem
Hodnoty platí pro jedno místo (na mapě označené bodem), nikoli jako průměr celého toku nebo povodí. Radon je v podzemních vodách přirozený stopovač; do mapy není zahrnut radon ve vodě, jen riziko podloží.
Značka na ciferníku: průměr horní zemské kůry (uran 2,7 ppm, thorium 10,5 ppm, draslík 2,3 %; Rudnick a Gao 2003) a světový průměr přirozené dávky venku 59 nGy/h (UNSCEAR 2000). Ručička se nevychyluje do „dobra“ ani „zla“, jen ukazuje, kde hodnota leží.
Zvýšený uran nebo radon je pouze údaj o hornině. Pro záběr nemá prokázaný význam; pomáhá číst, z jakého podloží voda pochází.
Zlomy a prameny
Zlomy a pramenyVzdálenost k nejbližšímu tektonickému zlomu na geologické mapě a počet pramenů v okolí. Podél zlomů vytéká puklinová podzemní voda.
Nejbližší zlom
do 250 m
zlom v okolí
Tektonický zlom na geologické mapě.
Prameny a vývěry
3
podzemní voda u toku
V okruhu 1 km.
zakrytý mladšími usazeninami
Podél zlomů a u pramenů vytéká z podloží puklinová podzemní voda. Bývá v létě chladnější a v zimě teplejší než voda v toku, proto se na takových místech podle rybářských zkušeností ryby v extrémním počasí zdržují (letní a zimní ostrůvky vhodnější teploty).
Čerstvá puklinová voda však může mít málo kyslíku. Jde o zkušenost rybářů, nikoli o měřený jev u tohoto revíru.
Zlomy jsou z geologické mapy 1 : 50 000. Prameny pocházejí z hydrogeologické mapy, která pokrývá jen některé regiony, takže nula neznamená, že tam prameny nejsou.
Geologie okolí: hornina, voda, sedimenty, vrty
Geologie a geochemie okolí vodyHornina pod vodou, složení vody a sedimentů podle atlasů, radioaktivita, geotermální potenciál, vrty, stará důlní díla, ložiska, zátěže, sesuvy a zlato v sedimentech, z map a registrů ŠGÚDŠ.
Čára je voda revíru, světlý pás je pásmo 3 km, ve kterém se hledaly vrty, důlní díla a zátěže. Mapa ukazuje nejbližší objekty (maximálně několik desítek z každého registru), ne všechny. Body odpovídají pozici v registru; plošné objekty jsou označeny středem.
Hornina pod vodou
Naplaveniny řek75 % čáry vody
25 % granitoidy
Štěrkové a písčité dno a nivy; voda se doplňuje z podzemní vody v naplaveninách. Geologická mapa SR 1:50 000.
Teplo pod nohama
45°C v hloubce 1 000 m
tepelný tok 65 mW/m²
V hloubce 2 000 m kolem 73 °C (přírůstek 28 °C na kilometr). Atlas geotermální energie SR.
Stará důlní díla
4objekty do 3 km
těženo: Au
Nejbližší: Pingy (pinka, pinkový tah), 2,4 km od vody.
Zlato v říčním sedimentu
1vzorek se zlatem
13 rudních minerálů v sedimentu
Nejvíce 1 zrno v jednom vzorku (50 m od vody). Šlichová prospekce počítala zlatá zrna v preparátu z říčního sedimentu.
do 50 %
50–75
75–90
90–99
nad 99
Geotermální energie
54°C na ústí vrtu
18 geotermálních vrtů do 10 km
Nejteplejší: Turčianske Teplice – Háj – TTŠ-1, 5,9 km od vody.
Ložiska a rudní výskyty
38záznamů do 5 km
4 ložiska, 34 rudných výskytů
Registry Geofondu, metalogenetická mapa a mapa nerostných surovin.
Sesuvy a svahové deformace
17ploch do 3 km
Zdokumentované sesuvy v evidenci Geofondu. Sesuv do toku může zakalit vodu a změnit dno.
Údaje jsou z registrů, map a atlasů Státního geologického ústavu Dionýza Štúra a vypovídají o prostředí kolem vody. Blízkost důlního díla nebo zátěže neznamená, že je voda znečištěná. Chemismus vody a sedimentů je modelový odhad z interpolovaných map Geochemického atlasu SR, ne aktuální monitoring ani měření v toku.
Podrobná geologie a geochemie celého toku: hornina pod vodou, složení vody, prvky v sedimentech, radiace, geotermální potenciál, kovy, zlato v sedimentu, důlní díla, vrty s rozbory.
Geomagnetická aktivita
Geomagnetická aktivita (Kp)Planetární index Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ukazuje se posledních 48 hodin a předpověď na 24 hodin.
Kp-index
1,0z 9
klidné pole
Poslední měření (14. 11. 2026 07:00). Tečka na ciferníku je nejvyšší předpověď na 24 hodin.
před 48 hnyní+24 h
Nejvyšší předpovídané Kp v následujících 24 hodinách: 1,7 (klidné pole).
Kp (0 až 9) měří rozkolísání magnetického pole Země od slunečního větru. Od 5 jde o geomagnetickou bouři. Ryby, zejména lososovité a úhoři, magnetické pole vnímají. Že by jejich záběr závisel na Kp, však není prokázáno: jde o pozorování rybářů a o hypotézy.
Údaj je stejný pro celé Slovensko. Do skóre aktivity vstupuje jen při silné geomagnetické bouři (hypotéza, −1 až −2 body).
Zemětřesení poblíž
Zemětřesení v okolíOtřesy zaznamenané v okruhu 150 km od vody za posledních 30 dní (katalog GFZ GEOFON).
Otřesy za 30 dnů
2v okruhu 150 km
nejsilnější M 2,3
140 km od vody, 3. 11.
hlubší než 5 km
mělké, spíše důlní
poslední 2 dny
M 2,2
Polsko4. 11. 03:47, 137 km od vody, hloubka 1 kmpravděpodobně důlní otřes (mělce pod povrchem)
M 2,3
Polsko3. 11. 23:05, 140 km od vody, hloubka 1 kmpravděpodobně důlní otřes (mělce pod povrchem)
Všechny tyto otřesy jsou velmi mělké, jde pravděpodobně o důlní otřesy (například v polských a českých revírech), nikoli o tektonickou aktivitu.
Podle rybářských historek ryby (zejména sumci a úhoři) před otřesy neklidně reagují nebo přestanou brát. Spolehlivě prokázané to není a u slabých otřesů jde o náhodu. Hlubší otřesy z Karpat (například v okolí Komárna a Dobré Vody) lidé většinou vůbec nevnímají.
Katalog GEOFON je celosvětový, slabé otřesy v okolí (Slovensko) v něm nemusí být všechny. Nezapočítává se do skóre aktivity.
Zvěř, ptáci a rostliny v okolí vody, nebezpečné a invazní druhy, na co si dát pozor
Zvěř, ptáci a rostliny pozorované v okolí revíru Jasenica.
Zvěř, rostliny a rizika v okolí vodyZvěř a rizika u vody (GBIF)Zvěř, ptáci, rostliny a rizika (medvěd, klíšťata, komáři, bolševník), které lidé v okolí vody zaznamenali. Nepatří do skóre podmínek k lovu, slouží jen pro informaci.
Druhy, které byly v okolí vody pozorovány nebo zaznamenány. Zvěř, rostliny a rizika nevstupují do skóre podmínek k lovu, jsou jen pro informaci. Název druhu vede na jeho stránku.
Žije v horských lesích severního a středního Slovensko. U vody loví ryby a pije.
Jak se chránit: V horských revírech se pohybujte hlučně, nenechávejte u stanu ryby, vnitřnosti ani zbytky návnad a jídlo ukládejte mimo místo na spaní. Pokud medvěda uvidíte, neutíkejte, klidně mluvte a pomalu ustupujte. Nikdy se nepřibližujte k mláďatům.
Přenáší klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu. Číhá ve vysoké trávě a v břehové vegetaci.
Jak se chránit: Od jara do podzimu se po lovu zkontrolujte, použijte repelent a dlouhé kalhoty zastrčte do ponožek. Klíště co nejdříve odstraňte pinzetou. Proti encefalitidě existuje očkování.
Jedovatý had, který se vyhřívá na skalnatých svazích, v mokřadech a na okrajích lesů u vody.
Jak se chránit: Je plachá a uštkne jen při ohrožení. Na kamenitých březích nesahejte rukou mezi kameny a noste pevnou obuv. Po uštknutí zůstaňte v klidu, nehýbejte postiženou končetinou a volejte 112.
Invazní rostlina rostoucí na březích potoků a na vlhkých loukách. Její míza na slunci způsobuje popáleniny kůže.
Jak se chránit: Nedotýkejte se ho a neprocházejte porostem. Pokud se míza dostane na kůži, smyjte ji vodou a mýdlem a chraňte místo před sluncem. Při větším popálení vyhledejte lékaře.
Plachá šelma lesů. K vodě přichází v noci a za soumraku.
Jak se chránit: Útoky na lidi jsou velmi vzácné. Udržujte pořádek v táboře, nekrmte zvěř a psa mějte na vodítku.
Zvěř, rostliny a rizika: záznamy pocházejí z pozorování a odrážejí i to, kde se pozorovatelé pohybují, nejsou to měření hustoty ani jistota setkání. Platí pro okolí přibližně 35 × 55 km.
Jepice0Jepice: suchá muška na hladině, zejména při soumraku.
Chrostíci0Chrostíci: večer a v noci u břehu, hodí se i nymfa a mokrá muška.
Pošvatky0Pošvatky: čisté, studené potoky, často už koncem zimy a brzy na jaře.
nízké 36,7 %
střední 63,0 %
vysoké 0,3 %
bez údajů
0 – 1
1 – 2
2 – 3
3 – 4
4 – 5
5 – 7
7 – 35
40 – 60
140 – 180
180 – 220
220 – 999
-1 217 – -1 000
-1 000 – -250
-250 – -200
-200 – -190
-190 – -180
-180 – -170
-170 – -160
-160 – -150
-150 – -140
-140 – -130
-130 – -120
-120 – -110
-110 – -100
-100 – -90
-90 – -80
-80 – -60
-60 – -40
-40 – -20
-20 – 0
0 – 10
10 – 20
20 – 30
30 – 40
40 – 50
50 – 70
70 – 100
100 – 150
150 – 200
200 – 250
250 – 300
300 – 400
400 – 500
500 – 600
600 – 700
700 – 800
800 – 900
900 – 1 000
1000 – 1 100
1100 – 1 130
Fauna
Fauna
Pták
Pták
Fauna
Pták
Pták
Fauna
Fauna
Fauna
Fauna
Fauna
Rostlina
Rostlina
Invazní rostlina
Rostlina
Invazní rostlina
Rostlina
Riziko
Riziko
Riziko
Riziko
Riziko
Riziko
Riziko
Riziko
3-3180-1-1Kaprová voda
3-3190-1-1Kaprová voda
3-4340-4-1Salmonidní voda (pstruh)
3-4480-6-1Salmonidní voda (lipan)
3-2450-4-1Salmonidní voda (pstruh)
3-0700-4-1Salmonidní voda (pstruh)