Klinianka

• Pásmo tokuStupeň důkazů: Částečně podloženo

  sklon 15 ‰, 768 m n. m. → pstruhové pásmo

  Podle sklonu a nadmořské výšky leží tok v oblasti, která odpovídá pstruhovému pásmu. Pro pstruhy je to přirozené pásmo.

  Co o tom víme

  Evropské toky se od pramene k ústí člení na pásma s typickými rybami: pstruhové, lipanové, parmové a nížinné; určuje je hlavně spád a velikost toku (Huet 1959), pásma lze použít i k hodnocení stavu toků (Aarts a Nienhuis 2003). Pásmo odhadujeme ze spádu čáry revíru a nadmořské výšky; je to zjednodušení bez šířky toku. Shoda pásma s typem revíru přidává do kvality +1, výrazný nesoulad −1.

  Zdroje: Huet 1959; Aarts a Nienhuis 2003

  100
• Tvrdost vodyStupeň důkazů: Hypotéza

  ≈ 3,8 °dH (0,7 mmol/l vápníku a hořčíku), atlas ŠGÚDŠ

  Měkká voda je chudá na minerály a živiny: většinou je tu méně potravy, voda je citlivější na okyselení a kovy jsou v ní toxičtější.

  Co o tom víme

  Voda s vápníkem a hořčíkem je produktivnější a lépe tlumí výkyvy kyselosti: produkce pstruha byla vyšší ve vápencových tvrdých vodách (Almodóvar a kol. 2006), index z rozpuštěných látek a hloubky předpovídá výlov ryb z jezer (Ryder a kol. 1974). V irských tocích však geologie hustotu pstruhů nezměnila (Lehane a kol. 2004) a Downing a kol. (1990) ukázali, že s produkcí ryb souvisí spíše primární produkce. Proto jen ±1 bod. Tvrdost je z atlasu ŠGÚDŠ, ne z měření v daném revíru; nahrazuje samostatně hodnocené horniny povodí.

  Zdroje: Almodóvar a kol. 2006; Lehane a kol. 2004; Ryder a kol. 1974

  45
• Kyselost vody (pH)Stupeň důkazů: Částečně podloženo

  pH 7,7, atlas ŠGÚDŠ

  pH je v rozmezí, ve kterém se rybám běžně daří.

  Co o tom víme

  Zhruba pod pH 6 ryby trpí a pstruzi s lipany jsou citlivější než kaprovité ryby (Alabaster a Lloyd 1982); v kyselé měkké vodě se z půdy uvolňuje hliník, který poškozuje žábry (Gensemer a Playle 1999). pH z atlasu je modelový odhad, proto je snížení jen −1 nebo −2, a to jen tam, kde nemáme měření pH (to hodnotí samostatný faktor).

  Zdroje: Alabaster a Lloyd 1982; Gensemer a Playle 1999

  100
• MineralizaceStupeň důkazů: Hypotéza

  ≈ 124 mg/l, atlas ŠGÚDŠ

  Střední mineralizace odpovídá produktivním tokům a nádržím.

  Co o tom víme

  Rozpuštěné látky (mineralizace) souvisejí s úživností vody, proto je Ryder použil k odhadu produkce ryb v jezerech (Ryder 1965, Ryder a kol. 1974). Downing a kol. (1990) však ukázali, že s produkcí ryb lépe souvisí primární produkce. Do skóre nevstupuje, jen do indexu vhodnosti.

  Zdroje: Ryder 1965; Ryder a kol. 1974; Downing a kol. 1990

  71
• Kovy v sedimentuStupeň důkazů: Částečně podloženo

  1 prvků mezi 10 % nejvyšších na Slovensku (atlas ŠGÚDŠ 1999)

  Kovy v sedimentech se mohou hromadit u bentických živočichů a ryb; vysoké hodnoty jsou v rudných oblastech často přirozené. V měkké vodě jsou kovy toxičtější, proto hodnotíme přísněji.

  Co o tom víme

  Toxicita kovů pro ryby klesá s tvrdostí vody, protože vápník soutěží s kovem o vazebná místa na žábrách (Pagenkopf 1983). Atlas ŠGÚDŠ uvádí pouze pořadí mezi toky, nikoli koncentraci srovnatelnou s limitem (MacDonald a kol. 2000). V tvrdé vodě tedy hodnotíme kovy mírněji, v měkké vodě přísněji.

  Zdroje: Pagenkopf 1983; Gensemer a Playle 1999; MacDonald a kol. 2000

  75

Index 0 až 100 porovnává vlastnosti vody s požadavky daného druhu (60 je neutrální hodnota, 100 ideální). Slovní hodnocení vzniká porovnáním s ostatními revíry stejného typu, protože většina slovenských vod má pro svůj druh dobré hodnoty. Index neovlivňuje, zda se ryby v revíru skutečně vyskytují (o tom rozhoduje zarybňování a správce). Tvrdost, pH a mineralizace z atlasů jsou historické a modelové odhady. Do skóre podmínek a kvality revíru se z toho promítá jen malá část (tvrdost ±1, kyselost podle atlasu −2 až 0, shoda pásma toku ±1 do kvality).